Specifika služeb vysokoškolských knihoven, doloženo případovými studiemi.

Vysokoškolské knihovny (jinak také akademické, univerzitní či fakultní knihovny) jsou knihovny zřízené a provozované institucí vyššího školství a výzkumu. Slouží především studentům a pedagogům univerzit, vysokých škol a dalších institucí poskytujících vysokoškolské vzdělání, může ale také sloužit i veřejnosti.[1] Od veřejných knihoven odlišuje vysokoškolské knihovny především odborné a oborové zaměření fondu a profilace uživatelů dle jejich role (studenti, zaměstnanci, veřejnost, atp.).

Posláním vysokoškolské knihovny je především informační zabezpečení studia a vědecké a výzkumné činnosti probíhající v rámci dané vysoké školy. Toto přímo vyplívá ze Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). V paragrafu 79 o Akreditaci studijního programu stojí povinnost o doložení „dokladů o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání“, tedy o informačním zabezpečení studentů, které stojí právě na vysokoškolských knihovnách. [2]

Služby VŠ knihoven

Příklady případových studií

Odkazy

Reference

=Související články

Klíčová slova

vysokoškolské knihovny, služby knihoven, univerzitní knihovny, vysoké školy, případové studie

  1. SODOMKOVÁ, Jana. Vysokoškolská knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-12-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002032&local_base=KTD.
  2. ŠKOP, Michal, 2007. Analýza a komparace knihoven vybraných soukromých a veřejných vysokých škol. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Adéla Dilhofová. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/k07sj/bcprace.pdf.