Subjektivní behaviorismus

Verze z 30. 4. 2016, 21:21, kterou vytvořil Karel.Malimanek (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „== Subjektivní behaviorismus == * '''Subjektivní behaviorismus''' je '''''čtvrtou fází behaviorismu''''', ovlivněnou studiemi '''N. Chomského''' a d…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Subjektivní behaviorismus

  • Subjektivní behaviorismus je čtvrtou fází behaviorismu, ovlivněnou studiemi N. Chomského a dále pak Millera, Pribrama a Galantera.
  • V této fázi behaviorismu jsou kladeny metodologické základy panbehaviorismu – jde o vytvoření jednotné metodologie pro studium jevů sociální a biologické povahy.
  • Charakteristickým znakem tohoto úsilí je vytvoření společného jazyka, pro nějž je příznačné, že jsou preferovány ty termíny, které mají interdisciplinární povahu.
  • Behaviorismus je zde též značně ovlivněn metodologickým základem kybernetiky.
  • Jedním z úsilí panbehaviorismu bylo vydání knihy, která by šířila základy behavioristické metodologie a umožnila představitelům jiných oborů (sociologie, lingvistika, národohospodářství, právo) její snažší osvojení.
  • Tento program panbehaviorismu se však pro sílící kritiku behaviorismu nenaplnil[1].

K. H. Pribram (1919-)

  • Je americkým psychologem orientovaným na neuropsychologii a teorii učení.
  • Své pokusy a hypotézy koncipuje s ohledem na kybernetický přístup.
  • Patří k představitelům moderního behaviorismu, který se nově vypořádává s některými mentalistickými termíny, jakými jsou obraz a plán.
  • Tyto termíny interpretuje Pribram pomocí konstruktu TOTE
  • TOTE je založen na dvou recipročně spjatých procesecch a je jednotkou složitějšího typu učení.
  • Je autorem kognitivní teorie motivace.
  • Za svůj spis Mozek a mysl dostal první cenu Nadace Vize 97 Václava Havla[2].

Euegene Galanter (1924-)

  • Společně s Pribramem a Millerem vytvořili konstrukt TOTE. Je to termín pro činnost vyvolanou zjištěním nesouhlasu mezi žádaným a skutečným stavem. Měl nahradit tradiční behavioristický model S-R jakožto základní jednotku chování. Cyklus ověření-činnost je opakován tak dlouho dokud není cíle dosaženo, případně od něj upuštěno.
  • Jedná se o cyklus řízení chování (test-operate-test-exit), testuje se shoda mezi očekáváním a realitou[3].

G. A. Miller (1920-)

  • Orientoval se na studium operantního podmiňování a naopak vypracoval kritiku klasického podmiňování I. P. Pavlova.
  • Zabýval se strukturou lidského chování a lingvistickou psychologií, napsal knihu Jazyk a komunikace.
  • Dále zkoumal rozsah paměti především s ohledem na význam faktoru smysluplnosti paměťového materiálu[4].

Odkazy

Reference

  1. Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.
  2. Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.
  3. Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.
  4. Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha: Karolinum.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.