Televize: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
Na této stránce pracuje Eva Křížková.
 
Na této stránce pracuje Eva Křížková.
  
Slovo '''televize''' pochází ze  starořeckého τῆλε (tèle)- ''daleko'' a latinského visio - ''vidět''.<ref name="wikipedie">Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television</ref> Jedná se o jednosměrné, dálkové, plošné vysílání (tzv. broadcasting), v případě komunikanta o individuální přijímání obrazu a zvuku na přijímači.
+
Slovo '''televize''' pochází ze  starořeckého τῆλε (tèle)- ''daleko'' a latinského visio - ''vidět''.<ref name="wikipedie">Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television</ref> Televize patří mezi masová média (masmédia). Z hlediska sociální komunikace se jedná se o jednosměrné, dálkové, plošné vysílání (tzv. broadcasting), jehož prostřednictvím přijímá komunikant zvuk a obraz na svém přijímači. Příjem může být buď černobílý nebo barevný, dvou či trojrozměrný. Televize slouží především k zábavě, vzdělání, přenosu zpráv a reklamy.<ref name="wikipedie"></ref>
  
  
 +
A television, commonly referred to as TV, telly or the tube, is a telecommunication medium used for transmitting sound with moving images in monochrome (black-and-white), or in colour, and in two or three dimensions. It can refer to a television set, a television program, or the medium of television transmission. Television is a mass medium, for entertainment, education, news and advertising.
 
Televize (z řeckého tele – daleko a latinského vize – vidět) je široce používané jednosměrné dálkové plošné vysílání (tzv. broadcasting) a individuální přijímání televizního vysílání – obrazu a zvuku do televizoru. Komerčně se začala televize využívat od 30. let 20. století, dostala se i do domácností a stala se důležitým zábavním a komunikačním zdrojem. Výrazně přispívá k celkové socializaci společnosti takřka po celém světě.
 
Televize (z řeckého tele – daleko a latinského vize – vidět) je široce používané jednosměrné dálkové plošné vysílání (tzv. broadcasting) a individuální přijímání televizního vysílání – obrazu a zvuku do televizoru. Komerčně se začala televize využívat od 30. let 20. století, dostala se i do domácností a stala se důležitým zábavním a komunikačním zdrojem. Výrazně přispívá k celkové socializaci společnosti takřka po celém světě.
  

Verze z 25. 11. 2015, 22:05

Na této stránce pracuje Eva Křížková.

Slovo televize pochází ze starořeckého τῆλε (tèle)- daleko a latinského visio - vidět.[1] Televize patří mezi masová média (masmédia). Z hlediska sociální komunikace se jedná se o jednosměrné, dálkové, plošné vysílání (tzv. broadcasting), jehož prostřednictvím přijímá komunikant zvuk a obraz na svém přijímači. Příjem může být buď černobílý nebo barevný, dvou či trojrozměrný. Televize slouží především k zábavě, vzdělání, přenosu zpráv a reklamy.[1]


A television, commonly referred to as TV, telly or the tube, is a telecommunication medium used for transmitting sound with moving images in monochrome (black-and-white), or in colour, and in two or three dimensions. It can refer to a television set, a television program, or the medium of television transmission. Television is a mass medium, for entertainment, education, news and advertising. Televize (z řeckého tele – daleko a latinského vize – vidět) je široce používané jednosměrné dálkové plošné vysílání (tzv. broadcasting) a individuální přijímání televizního vysílání – obrazu a zvuku do televizoru. Komerčně se začala televize využívat od 30. let 20. století, dostala se i do domácností a stala se důležitým zábavním a komunikačním zdrojem. Výrazně přispívá k celkové socializaci společnosti takřka po celém světě.




Seznam zdrojů:

[1]

ŠTOLL, Martin. 1.5.1953 - zahájení televizního vysílání: zrození televizního národa. Vyd. 1. Praha: Havran, 2011. 208 s. Dny, které tvořily české dějiny; sv. 21. ISBN 978-80-87341-06-3.

  • 07

OSVALDOVÁ, Barbora, 1950-. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Barbara Osvaldová, Jan Halada ...[et al.]. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 256 s.

  • 07

BLAŽEK, Bohuslav. Tváří v tvář obrazovce. Bohuslav Blažek ; [il. Kryštof Blažek]. 1. vyd. Praha : Sociologické nakl., 1995. Studie ; Sv. 10. 199 s., il. 316

Postman, Neil. Ubavit se k smrti : veřejná komunikace ve věku zábavy. Neil Postman ; [z anglického originálu přeložila Irena Reifová]. Vyd.1. Praha : Mladá fronta, 1999. 190 s.

  • 316.774

Bednařík, Petr, 1973-. Dějiny českých médií : od počátku do současnosti. Petr Bednařík, Jan Jirák, Barbara Köpplová. Vyd. 1. Praha : Portál, 2011. Žurnalistika a komunikace. 439 s.

  • 316.774
  • 1,0 1,1 1,2 Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television