Televize

Na této stránce pracuje Eva Křížková.

Slovo televize pochází ze starořeckého τῆλε (tèle)- daleko a latinského visio - vidět.[1] Televize patří mezi masová média (masmédia). Z hlediska sociální komunikace se jedná se o jednosměrné, dálkové, plošné vysílání (tzv. broadcasting), jehož prostřednictvím přijímá komunikant zvuk a obraz na svém přijímači. Příjem může být buď černobílý nebo barevný, dvou či trojrozměrný. Televize slouží především k zábavě, vzdělání, přenosu zpráv a reklamy.[1] V roce 2013 vlastnilo televizní přijímač celosvětově 79% domácností.[1] == Historie televizního vysílání ==

Princip televizního přenosu

Televize v Československu

Dopady televizního vysílání

  1. 1,0 1,1 1,2 Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television


Seznam zdrojů:

Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television

Vše o ČT [online]. © Česká televize 1996–2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/

ŠTOLL, Martin. 1.5.1953 - zahájení televizního vysílání: zrození televizního národa. Vyd. 1. Praha: Havran, 2011. 208 s. Dny, které tvořily české dějiny; sv. 21. ISBN 978-80-87341-06-3.

  • 07

OSVALDOVÁ, Barbora, 1950-. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Barbara Osvaldová, Jan Halada ...[et al.]. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 256 s.

  • 07

BLAŽEK, Bohuslav. Tváří v tvář obrazovce. Bohuslav Blažek ; [il. Kryštof Blažek]. 1. vyd. Praha : Sociologické nakl., 1995. Studie ; Sv. 10. 199 s., il.

  • 316

Postman, Neil. Ubavit se k smrti : veřejná komunikace ve věku zábavy. Neil Postman ; [z anglického originálu přeložila Irena Reifová]. Vyd.1. Praha : Mladá fronta, 1999. 190 s.

  • 316.774

Bednařík, Petr, 1973-. Dějiny českých médií : od počátku do současnosti. Petr Bednařík, Jan Jirák, Barbara Köpplová. Vyd. 1. Praha : Portál, 2011. Žurnalistika a komunikace. 439 s.

  • 316.774