Teorie sociální identity: Porovnání verzí

m
(vložení procesů vedoucích k SIT)
Řádek 5: Řádek 5:
  
 
== Procesy vedoucí k rozlišení Ingroup a Outgroup ==
 
== Procesy vedoucí k rozlišení Ingroup a Outgroup ==
Z hlediska teorie sociální identity rozlišujeme tři hlavní procesy vedoucí k odlišení těchto dvou skupin:
+
Z hlediska teorie sociální identity rozlišujeme tři hlavní procesy vedoucí k odlišení těchto dvou skupin<ref name=":0" />:
# Sociální kategorizace:
+
# Sociální kategorizace znamená, že jedinec, aby byl schopen porozumět skupinám a orientovat se v nich, primárně volí jednoduché kategorie. Tyto kategorie mohou souviset kupř. se vzděláním, sociální třídou či etnikem.
# Sociální identifikace
+
# Sociální identifikace značí proces v němž se jedinec identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy. Se sociální identifikací se pojí emoční stránka a stejně tak se se skupinou pojí jedincova sebeúcta.
# Sociální srovnání
+
# Sociální srovnání lze vysvětlit jako to, co následuje identifikaci se skupinou - jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup), hodnocení bude zároveň ve prospěch své vlastní skupiny.
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 7. 6. 2018, 13:57

Jeden z autorů Teorie sociální identity: polský psycholog Henri Tajfel.

Teorie byly postupně vytvořena Henri Tajfelem a Johnem Turnerem během 70. a 80. let 20. století.[1] Social Identity Theory primárně odvozuje identitu jedince z pro něj relevantní sociální skupiny. Teorie je nicméně základem vysvětlení široké škály jevů skupinové dynamiky, a stojí tak kupř. za rozličnými fenomény souvisejícími se vztahem jedince ke skupině a vztahy skupin mezi sebou, vč. meziskupinových konfliktů.[2] Důležitým bodem teorie je, že jedinec nemá pouze jednu svou identitu, nýbrž disponuje několika identitami, právě dle skupin ve kterých se pohybuje. Jednoduše řečeno, se tak jedinec může chovat velmi odlišně ve skupině fotbalových fanoušků a naproti tomu kupř. ve své rodině.[3]

Důležitým rozlišením v teorii je pak rozlišení skupin ingroup a outgroup. Vnímání sebe sama jako součást skupiny značí jedincovu ingroup, skupinu s kterou se jedinec neidentifikuje nazýváme outgroup.[3]

Procesy vedoucí k rozlišení Ingroup a Outgroup

Z hlediska teorie sociální identity rozlišujeme tři hlavní procesy vedoucí k odlišení těchto dvou skupin[3]:

  1. Sociální kategorizace znamená, že jedinec, aby byl schopen porozumět skupinám a orientovat se v nich, primárně volí jednoduché kategorie. Tyto kategorie mohou souviset kupř. se vzděláním, sociální třídou či etnikem.
  2. Sociální identifikace značí proces v němž se jedinec identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy. Se sociální identifikací se pojí emoční stránka a stejně tak se se skupinou pojí jedincova sebeúcta.
  3. Sociální srovnání lze vysvětlit jako to, co následuje identifikaci se skupinou - jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup), hodnocení bude zároveň ve prospěch své vlastní skupiny.

Zdroje

  1. McKeown, S., Haji, R., & Ferguson, N. (2016). Understanding Peace and Conflict Through Social Identity Theory. Contemporary Global Perspectives. Switzerland: Springer.
  2. Capozza, D., & Brown, R. (Eds.). (2000). Social identity processes: Trends in theory and research. Sage.
  3. 3,0 3,1 3,2 Learning Theories (2018) https://www.learning-theories.com/social-identity-theory-tajfel-turner.html