Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.: Porovnání verzí

(Založení stránky)
 
m (Založení stránky)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. Století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla připravována jednotlivci. Na konci 19. Století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.
 +
 +
Antonio Panizzi (1797-1879)
 +
Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána. Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
 +
Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
 +
• Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat
 +
• Pouze jedno záhlaví na jednotku
 +
• Normalizovaná forma autorského záhlaví
 +
• Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady
 +
• Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
 +
 +
Charles Ami Cutter (1837-1903)
 +
Jeden z nejvýznamnějších odborníků oboru. Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Dictionary Catalog. Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu. Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví. Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.
 +
 +
Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972)
 +
Významný indický teoretik a autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. Definoval zákony knihovní vědy:
 +
PĚT ZÁKONŮ KNIHOVNÍ VĚDY (1931):
 +
• Knihy jsou k užívání
 +
• Každému čtenáři jeho knihu
 +
• Každé knize čtenáře
 +
• Šetřit čtenářům čas
 +
• Knihovna je rostoucí organizmus.
 +
Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal. Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby:
 +
• Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
 +
• Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
 +
• Ušetřil čas čtenáři.
 +
• Ušetřil čas personálu.
 +
 +
Vývoj anglo-amerických pravidel
 +
Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog. V roce 1900 a 1902 došlo pak k revizi těchto pravidel. V roce 1904 bylo vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.
 +
Na britské straně byla roku 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association). Roku 1902 byla pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přikláněla k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel byl pak představen roku 1904.
 +
 +
Kooperace Velké Británie a USA
 +
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho je zahájena spolupráce ALA a LA. Díky této spolupráci dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla zahrnovala volbu záhlaví i popisné údaje. Strany se neshodly na volbě záhlaví 1) pro autory, kteří mění jména a 2) publikace, které mění jména. V obou vydáních byly neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo byly zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 – ALA a LA diskutují o revizi. Vedle snah ALA i Knihovna Kongresu ovlivňuje katalogiza-ci posíláním katalogizačních lístků do jiných knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializo-vaných knihovnách. Bez britské strany bohužel díky 2. Světové válce jsou vydána roku 1941 velmi obsáhlá katalogi-zační pravidla. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka nedotčena jsou vydána 1967.
 +
 +
Seymour Lubetzky (1898-2003)
 +
Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pra-vidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953). Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet. Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry. Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy viz kapitola Funkce katalogu.
 +
1. Vydání Anglo-amerických pravidel
 +
Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.
 +
Oba texty se skládaly ze tří částí:
 +
• Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidla 1949 i Lubetzkého konceptu 1960
 +
• Popisná část – pravidla LC z roku 1949
 +
• Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC
 +
 +
ISBD - International Standard Bibliographic Description (podrobně otázka 15)
 +
Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis. Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro kata-logizaci. Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD. Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.
 +
 +
AACR v harmonizaci s ISBD
 +
Roku 1974 byla vytvořena Spojená řídící komise pro revizi AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC) ve spolupráci: ALA, BL, CLA, LA, LC. Druhé vydání AACR2 vychází v jednom textu – 1978 – dvě části:
 +
• Popisná část – založena na ISBD, pro různé druhy dokumentů
 +
• Záhlaví, volba selekčních údajů - blíže k pařížským principům.
 +
Po deseti letech v roce 1988 vychází pak revidované vydání AACR – tzv. AACR2R, které se v překladu používá doteď. Je průběžně aktualizováno, přičemž aktualizace byla ukončena roku 2003. Nově pravidla RDA.
 +
 +
VÝVOJ V NĚMECKU
 +
Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století. V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.
 +
 +
Pruská instrukce - Preußische Instruktion
 +
Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století. Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens. Je to gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.
 +
RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)
 +
V 70. - 80. Letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci. RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní. Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.
 +
Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů. Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to "ne-marcovského typu" - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.
 +
Přechod k MARC 21 a RDA
 +
Na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.
 +
 +
UNIMARC
 +
Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme. Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně. UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD. Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem. V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od unimarcu odstoupilo.
 +
 +
MARC 21
 +
Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu. Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
 +
MARC 21 má definovány formáty:
 +
• Pro bibliografická data
 +
• Pro autoritní data
 +
• Pro klasifikační data
 +
• Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
 +
• Pro data o společnostech
 +
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
===Reference===
 
===Reference===

Verze z 3. 7. 2016, 10:19

Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. Století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla připravována jednotlivci. Na konci 19. Století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.

Antonio Panizzi (1797-1879) Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána. Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla. Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog: • Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat • Pouze jedno záhlaví na jednotku • Normalizovaná forma autorského záhlaví • Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady • Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.

Charles Ami Cutter (1837-1903) Jeden z nejvýznamnějších odborníků oboru. Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Dictionary Catalog. Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu. Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví. Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.

Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972) Významný indický teoretik a autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. Definoval zákony knihovní vědy: PĚT ZÁKONŮ KNIHOVNÍ VĚDY (1931): • Knihy jsou k užívání • Každému čtenáři jeho knihu • Každé knize čtenáře • Šetřit čtenářům čas • Knihovna je rostoucí organizmus. Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal. Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby: • Odhalil každému čtenáři jeho dokument. • Zabezpečil každému dokumentu čtenáře. • Ušetřil čas čtenáři. • Ušetřil čas personálu.

Vývoj anglo-amerických pravidel Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog. V roce 1900 a 1902 došlo pak k revizi těchto pravidel. V roce 1904 bylo vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými. Na britské straně byla roku 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association). Roku 1902 byla pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přikláněla k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel byl pak představen roku 1904.

Kooperace Velké Británie a USA Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho je zahájena spolupráce ALA a LA. Díky této spolupráci dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla zahrnovala volbu záhlaví i popisné údaje. Strany se neshodly na volbě záhlaví 1) pro autory, kteří mění jména a 2) publikace, které mění jména. V obou vydáních byly neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo byly zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 – ALA a LA diskutují o revizi. Vedle snah ALA i Knihovna Kongresu ovlivňuje katalogiza-ci posíláním katalogizačních lístků do jiných knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializo-vaných knihovnách. Bez britské strany bohužel díky 2. Světové válce jsou vydána roku 1941 velmi obsáhlá katalogi-zační pravidla. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka nedotčena jsou vydána 1967.

Seymour Lubetzky (1898-2003) Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pra-vidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953). Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet. Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry. Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy viz kapitola Funkce katalogu. 1. Vydání Anglo-amerických pravidel Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text. Oba texty se skládaly ze tří částí: • Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidla 1949 i Lubetzkého konceptu 1960 • Popisná část – pravidla LC z roku 1949 • Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC

ISBD - International Standard Bibliographic Description (podrobně otázka 15) Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis. Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro kata-logizaci. Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD. Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.

AACR v harmonizaci s ISBD Roku 1974 byla vytvořena Spojená řídící komise pro revizi AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC) ve spolupráci: ALA, BL, CLA, LA, LC. Druhé vydání AACR2 vychází v jednom textu – 1978 – dvě části: • Popisná část – založena na ISBD, pro různé druhy dokumentů • Záhlaví, volba selekčních údajů - blíže k pařížským principům. Po deseti letech v roce 1988 vychází pak revidované vydání AACR – tzv. AACR2R, které se v překladu používá doteď. Je průběžně aktualizováno, přičemž aktualizace byla ukončena roku 2003. Nově pravidla RDA.   VÝVOJ V NĚMECKU Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století. V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.

Pruská instrukce - Preußische Instruktion Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století. Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens. Je to gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala. RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung) V 70. - 80. Letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci. RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní. Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu. Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů. Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to "ne-marcovského typu" - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny. Přechod k MARC 21 a RDA Na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.

UNIMARC Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme. Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně. UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD. Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem. V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od unimarcu odstoupilo.

MARC 21 Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu. Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard. MARC 21 má definovány formáty: • Pro bibliografická data • Pro autoritní data • Pro klasifikační data • Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data • Pro data o společnostech

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova