Vědomí, jeho struktura, organizace a funkce. Obsah vědomí a nevědomí: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Vědomí... ==Odkazy== ===Reference=== <references /> ===Literatura=== ===Externí odkazy=== ===Zdroje obrázků=== ===Klíčová slova===“) |
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Vědomí | + | == Vědomí == |
+ | === Definice pojmu vědomí === | ||
+ | Pojem vědomí je poměrně komplikovaný a můžeme se setkat s různými definicemi. Historicky bylo vědomí a jeho problematika spíše filozofickou doménou, v současnosti se však můžeme setkat s více neurofyziologickými pohledy na věc. Neexistuje však obecně uznávaná definice. | ||
+ | Vědomí můžeme například označit jako jednu ze základních kvalit života nebo lidmi sdílenou zkušenost. <ref>Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti.'' Chrudim: Mach.</ref> Také jej můžeme definovat jako obvyklý stav uvědomování si vnějších a vnitřních podnětů – tato definice však není zcela úplná, neboť vědomí zahrnuje jednak monitorování sebe a svého okolí a zároveň reflektované reprezentování vnímaného, stejně tak schopnost kontrolovat/řídit své chování a kognitivní aktivity. <ref>Atkinson, R. L. (2003). ''Psychologie''. Praha: Portál </ref> | ||
+ | |||
+ | Kognitivně-psychologický pohled na věc dává vědomí do souvislosti s pozorností, nejedná se však o totožné pojmy, spíše o překrývající se množiny. Vědomí zahrnuje pocit, že si něco uvědomujeme, a zároveň obsah uvědomovaného. | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 9: | Řádek 14: | ||
===Literatura=== | ===Literatura=== | ||
− | |||
===Externí odkazy=== | ===Externí odkazy=== | ||
− | |||
Verze z 21. 11. 2019, 22:25
Obsah
Vědomí
Definice pojmu vědomí
Pojem vědomí je poměrně komplikovaný a můžeme se setkat s různými definicemi. Historicky bylo vědomí a jeho problematika spíše filozofickou doménou, v současnosti se však můžeme setkat s více neurofyziologickými pohledy na věc. Neexistuje však obecně uznávaná definice.
Vědomí můžeme například označit jako jednu ze základních kvalit života nebo lidmi sdílenou zkušenost. [1] Také jej můžeme definovat jako obvyklý stav uvědomování si vnějších a vnitřních podnětů – tato definice však není zcela úplná, neboť vědomí zahrnuje jednak monitorování sebe a svého okolí a zároveň reflektované reprezentování vnímaného, stejně tak schopnost kontrolovat/řídit své chování a kognitivní aktivity. [2]
Kognitivně-psychologický pohled na věc dává vědomí do souvislosti s pozorností, nejedná se však o totožné pojmy, spíše o překrývající se množiny. Vědomí zahrnuje pocit, že si něco uvědomujeme, a zároveň obsah uvědomovaného.