Vědomí, jeho struktura, organizace a funkce. Obsah vědomí a nevědomí: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Vědomí... ==Odkazy== ===Reference=== <references /> ===Literatura=== ===Externí odkazy=== ===Zdroje obrázků=== ===Klíčová slova===“)
 
m
Řádek 1: Řádek 1:
Vědomí...
+
== Vědomí ==
  
 +
=== Definice pojmu vědomí ===
 +
Pojem vědomí je poměrně komplikovaný a můžeme se setkat s různými definicemi. Historicky bylo vědomí a jeho problematika spíše filozofickou doménou, v současnosti se však můžeme setkat s více neurofyziologickými pohledy na věc. Neexistuje však obecně uznávaná definice.
  
 +
Vědomí můžeme například označit jako jednu ze základních kvalit života nebo lidmi sdílenou zkušenost. <ref>Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti.'' Chrudim: Mach.</ref> Také jej můžeme definovat jako obvyklý stav uvědomování si vnějších a vnitřních podnětů – tato definice však není zcela úplná, neboť vědomí zahrnuje jednak monitorování sebe a svého okolí a zároveň reflektované reprezentování vnímaného, stejně tak schopnost kontrolovat/řídit své chování a kognitivní aktivity. <ref>Atkinson, R. L. (2003). ''Psychologie''. Praha: Portál </ref>
 +
 +
Kognitivně-psychologický pohled na věc dává vědomí do souvislosti s pozorností, nejedná se však o totožné pojmy, spíše o překrývající se množiny. Vědomí zahrnuje pocit, že si něco uvědomujeme, a zároveň obsah uvědomovaného.
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
  
Řádek 9: Řádek 14:
  
 
===Literatura===
 
===Literatura===
 
  
  
 
===Externí odkazy===
 
===Externí odkazy===
 
  
  

Verze z 21. 11. 2019, 22:25

Vědomí

Definice pojmu vědomí

Pojem vědomí je poměrně komplikovaný a můžeme se setkat s různými definicemi. Historicky bylo vědomí a jeho problematika spíše filozofickou doménou, v současnosti se však můžeme setkat s více neurofyziologickými pohledy na věc. Neexistuje však obecně uznávaná definice.

Vědomí můžeme například označit jako jednu ze základních kvalit života nebo lidmi sdílenou zkušenost. [1] Také jej můžeme definovat jako obvyklý stav uvědomování si vnějších a vnitřních podnětů – tato definice však není zcela úplná, neboť vědomí zahrnuje jednak monitorování sebe a svého okolí a zároveň reflektované reprezentování vnímaného, stejně tak schopnost kontrolovat/řídit své chování a kognitivní aktivity. [2]

Kognitivně-psychologický pohled na věc dává vědomí do souvislosti s pozorností, nejedná se však o totožné pojmy, spíše o překrývající se množiny. Vědomí zahrnuje pocit, že si něco uvědomujeme, a zároveň obsah uvědomovaného.

Odkazy

Reference

  1. Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.
  2. Atkinson, R. L. (2003). Psychologie. Praha: Portál

Literatura

Externí odkazy

Zdroje obrázků

Klíčová slova