Vannevar Bush se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.[1]

Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. [2]

Vynálezy

Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první diferenciální analyzátor, který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl Rapid Selector', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.<ref>DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush</references>

II. světová válka

Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí National Defense Research Committee (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu Manhattan, jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.

Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek As We May Think. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept Memex. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.[2]

Po II. světové válce

Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens, dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme Prinicipy elektrotechniky (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost.

Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.<ref>Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html</references>

  1. Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush
  2. 2,0 2,1 Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html