Vnímání

Vnímání

  • percepce
  • organizace a interpretace senzorických informací
  • vnímání je proces, výsledkem jsou vjemy (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly)
  • senzorické informace putují do mozku – třídí, zpracovává – konečná interpretace ve vědomí
  • podstata percepce: odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích


Teorie percepce

  • v současné době dvě hlavní teorie:
  1. vnímání jako konstruktivní mentální děj
  2. přímá percepce


Konstruktivní teorie

  • vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy (včetně myšlení)
  • G.Berkeley - 1709 – existuje řada vodítek, která napomáhají přesnému odhadu vzdálenosti (ostrost obrazu na sítnici apod.) – při vnímání nevědomě využíváme zkušenosti
  • Hermann von Helmholtz – dotváření senzorických informací v lidské mysli – „nevědomé usuzování“
  • Irvin Rock – teorie konstruktivní percepce –vjemy jsou výsledkem nevědomého usuzování – při tom využíváme několik informačních zdrojů (aktuální senzorické informace + dosavadní zkušenosti)
  • na tvorbě vjemů se podílí inteligence, myšlení i učení → Inteligentní vnímání (Rock)


Přímé vnímání

  • James Gibson – většina informací, které potřebujeme pro přesné vnímání, je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná
  • např. gradient (spád) struktury - údaje o vzdálenosti – čím je dále např. dav, tím blíže se jeví jednotlivé elementy
  • známá také jako „ekologická teorie vnímání“
  • z vývojové psychologie - děti zřejmě vybaveny percepčními dispozicemi – novorozenci reagují na silný hluk, mají větší zájem o živé objekty, atp.
  • i zastánci nativistických teorií (přímého vnímání) uznávají, že ke správnému vývoji vrozených percepčních programů je třeba pravidelný přísun podnětů v raných údobích života


Organizace percepčního pole

  • doména gestalt psychologie (Max Wertheimer)
  • silná, nejspíše univerzální tendence seskupovat vnímané podněty do určitých celků
  • celek vtiskuje ráz částem


* tvarové zákony (principy organizace):


  • figura a pozadí (centrace) – soustředění se na jednu část vjemového pole – tvoří figuru, ne jen u zraku (sólo na housle figura, zbytek orchestru pozadí), reverzibilní figura – střídání figury a pozadí – reverzibilní oscilace
  • zákon pregnantnosti – tendence k dobrému tvaru – nedokonalé, nedokončené tvary – vnímáme jako dokonalé
  • zákon proximity (blízkosti) – jako tvar vnímáme prvky, které jsou blízko sebe
  • zákon kontinuity (návaznosti) – zákon dobré křivky – tendence organizovat podněty do souvislých linií (subjektivní kontura)
  • zákon podobnosti – podobné objekty přiřazujeme k sobě a vnímáme jako celky
  • zákon společného osudu – lidé jdoucí jedním směrem = procesí
  • zákon uzavřenosti – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami