Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu == === CiteBase === === CiteSeer === === Google Scholar ===“)
 
(Vložení prvních informací, rozdělení. Stránka ve výstavbě.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu ==
+
{{Pracuje se}}
  
 +
'''Digitální knihovny''' s citačními službami neboli také '''citační rejstříky''' jsou „soubory bibliografických záznamů obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované množiny citací“ (EIZ 31) Jsou to databáze, které propojují citující dokumenty a dokumenty, které jsou citované prostřednictvím jejich záznamů. (Bratková 5)
  
 +
V zásadě jsou citační rejstříky polytematické databáze, které obsahují bibliografické informace a zároveň údaje o citačních ohlasech a vazbách mezi vědci a vědeckými pracovišti. S pomocí těchto informací je možné sledovat nejnovější trendy v oblasti vědy a výzkumu. (zdroj:https://knihovna.vse.cz/veda/citacni-rejstriky/) Citační rejstříky jsou využívány pro tvorbu citační analýzy, ve které se sledují citovaná díla za účelem určení jejich vlivu popř. vlivu autorů těchto děl. To ptotom slouží k měření vlivu díla nebo autora v rámci určitého oboru. (Bratková 5) Zjistí se tak prestiž určitého autora, je možné získat informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Důležité jsou i pro přehled publikační činnosti – uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí totiž vykazovat svou publikační činnost, k čemuž se využívá tento druh databází. Dále jsou citační rejstříky také důležité pro financování vědy. (EIZ 31)
 +
 +
== Funkce citačních rejstříků ==
 +
 +
* bibliografická databáze
 +
* komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi
 +
* možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí
 +
* určování kvality vědeckých časopisů (EIZ 32)
 +
 +
== Typy citačních rejstříků ==
 +
 +
Digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu se dělí na dvě hlavní skupiny: (Bratková)
 +
=== komerční systémy ===
 +
* Web of Science
 +
* Web Citation Index
 +
* Scopus
 +
* CrossRef
 +
 +
=== volně dostupné systémy ===
 +
* Citebase Search
 +
* CiteSeer
 +
* Google Scholar (Bratková)
 +
 +
== Volně dostupné citační rejstříky ==
 +
Volně dostupné digitální knihovny nebo elektronické archivy  a citace v nich obsažené fungují na principu otevřeného přístupu (Open Access). Otevřený přístup k informacím je významným trendem posledních let. Vyznačuje se především trvalým a bezplatným přístupem pro všechny uživatele. Tito uživatelé mohou zároveň dané informace neomezeně číst, stahovat, kopírovat, sdílet, ukládat, tisknout, vyhledávat a mohou využít i hypertextové propojování. Zpřístupnění informací probíhá online a zásadně je zdarma. (Bratková 1)
  
 
=== CiteBase ===
 
=== CiteBase ===
 
  
 
=== CiteSeer ===
 
=== CiteSeer ===
  
 
=== Google Scholar ===
 
=== Google Scholar ===

Verze z 3. 6. 2018, 00:50

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Digitální knihovny s citačními službami neboli také citační rejstříky jsou „soubory bibliografických záznamů obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované množiny citací“ (EIZ 31) Jsou to databáze, které propojují citující dokumenty a dokumenty, které jsou citované prostřednictvím jejich záznamů. (Bratková 5)

V zásadě jsou citační rejstříky polytematické databáze, které obsahují bibliografické informace a zároveň údaje o citačních ohlasech a vazbách mezi vědci a vědeckými pracovišti. S pomocí těchto informací je možné sledovat nejnovější trendy v oblasti vědy a výzkumu. (zdroj:https://knihovna.vse.cz/veda/citacni-rejstriky/) Citační rejstříky jsou využívány pro tvorbu citační analýzy, ve které se sledují citovaná díla za účelem určení jejich vlivu popř. vlivu autorů těchto děl. To ptotom slouží k měření vlivu díla nebo autora v rámci určitého oboru. (Bratková 5) Zjistí se tak prestiž určitého autora, je možné získat informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Důležité jsou i pro přehled publikační činnosti – uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí totiž vykazovat svou publikační činnost, k čemuž se využívá tento druh databází. Dále jsou citační rejstříky také důležité pro financování vědy. (EIZ 31)

Funkce citačních rejstříků

  • bibliografická databáze
  • komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi
  • možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí
  • určování kvality vědeckých časopisů (EIZ 32)

Typy citačních rejstříků

Digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu se dělí na dvě hlavní skupiny: (Bratková)

komerční systémy

  • Web of Science
  • Web Citation Index
  • Scopus
  • CrossRef

volně dostupné systémy

  • Citebase Search
  • CiteSeer
  • Google Scholar (Bratková)

Volně dostupné citační rejstříky

Volně dostupné digitální knihovny nebo elektronické archivy a citace v nich obsažené fungují na principu otevřeného přístupu (Open Access). Otevřený přístup k informacím je významným trendem posledních let. Vyznačuje se především trvalým a bezplatným přístupem pro všechny uživatele. Tito uživatelé mohou zároveň dané informace neomezeně číst, stahovat, kopírovat, sdílet, ukládat, tisknout, vyhledávat a mohou využít i hypertextové propojování. Zpřístupnění informací probíhá online a zásadně je zdarma. (Bratková 1)

CiteBase

CiteSeer

Google Scholar