Von Restorff efekt: Porovnání verzí

m
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Von Restorff efekt''' (také isolation effect) je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivní zkreslení]],který předpovídá, že u položky, která bude nějakým způsobem výrazná či neobvyklá, je vyšší pravděpodobnost toho,  že se uloží v [[Paměť|paměti]], než je tomu u položek jiných.<ref>Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.</ref>
+
'''Von Restorff efekt''' (také ''isolation effect'') je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivní zkreslení]],který předpovídá, že u položky, která bude nějakým způsobem výrazná či neobvyklá, je vyšší pravděpodobnost toho,  že se uloží v [[Paměť|paměti]], než je tomu u položek jiných.<ref>Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.</ref>
  
 
Například, pokud člověk zkoumá nákupní seznam s jednou položkou, která je zvýrazněná jasně zelené, s větší pravděpodobností si ji bude pamatovat více než všechny ostatní.
 
Například, pokud člověk zkoumá nákupní seznam s jednou položkou, která je zvýrazněná jasně zelené, s větší pravděpodobností si ji bude pamatovat více než všechny ostatní.
 +
 
== Historie ==
 
== Historie ==
 +
 
Von Restorff efekt byl identifikován Hedwigou von Restorff v roce 1933. Provedla sadu paměťových [[experiment|experimentů]] s izolovanými či výraznými předměty a došla k závěru, že tyto položky v seznamu jinak podobných položek,  si lidé lépe pamatovali, než tomu bylo u jiných podobných položek.<ref>Taylor, S. E., & Fiske, S. T. (1978). Salience, attention and attribution: Top of the head phenomena. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in experimental social psychology (Vol. 11. pp. 249-288). New York: Academic Press</ref>
 
Von Restorff efekt byl identifikován Hedwigou von Restorff v roce 1933. Provedla sadu paměťových [[experiment|experimentů]] s izolovanými či výraznými předměty a došla k závěru, že tyto položky v seznamu jinak podobných položek,  si lidé lépe pamatovali, než tomu bylo u jiných podobných položek.<ref>Taylor, S. E., & Fiske, S. T. (1978). Salience, attention and attribution: Top of the head phenomena. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in experimental social psychology (Vol. 11. pp. 249-288). New York: Academic Press</ref>
  
 
Tento efekt má však i opačný účinek. To, že si více pamatujeme jednu položku může zapříčinit to, že naše pozornost je odstraněna z ostatních, nevýrazných položek a ve skutečnosti si tedy nakonec můžeme celkově pamatovat méně.
 
Tento efekt má však i opačný účinek. To, že si více pamatujeme jednu položku může zapříčinit to, že naše pozornost je odstraněna z ostatních, nevýrazných položek a ve skutečnosti si tedy nakonec můžeme celkově pamatovat méně.
 +
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
 
<references />
 
<references />
 +
 
===Použitá literatura===
 
===Použitá literatura===
*Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.
+
 
 +
* Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.
 +
 
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
*[[Přehled kognitivních zkreslení]]
+
 
 +
* [[Přehled kognitivních zkreslení]]
 
* [[Gestaltismus]]
 
* [[Gestaltismus]]
 +
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 +
 
[http://www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu]
 
[http://www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu]
 +
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 +
 
heuristika, bias, Von Restorff efekt, paměť
 
heuristika, bias, Von Restorff efekt, paměť
 +
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]

Aktuální verze z 20. 4. 2016, 01:04

Von Restorff efekt (také isolation effect) je příkladem kognitivní zkreslení,který předpovídá, že u položky, která bude nějakým způsobem výrazná či neobvyklá, je vyšší pravděpodobnost toho, že se uloží v paměti, než je tomu u položek jiných.[1]

Například, pokud člověk zkoumá nákupní seznam s jednou položkou, která je zvýrazněná jasně zelené, s větší pravděpodobností si ji bude pamatovat více než všechny ostatní.

Historie

Von Restorff efekt byl identifikován Hedwigou von Restorff v roce 1933. Provedla sadu paměťových experimentů s izolovanými či výraznými předměty a došla k závěru, že tyto položky v seznamu jinak podobných položek, si lidé lépe pamatovali, než tomu bylo u jiných podobných položek.[2]

Tento efekt má však i opačný účinek. To, že si více pamatujeme jednu položku může zapříčinit to, že naše pozornost je odstraněna z ostatních, nevýrazných položek a ve skutečnosti si tedy nakonec můžeme celkově pamatovat méně.

Reference

  1. Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.
  2. Taylor, S. E., & Fiske, S. T. (1978). Salience, attention and attribution: Top of the head phenomena. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in experimental social psychology (Vol. 11. pp. 249-288). New York: Academic Press

Použitá literatura

  • Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.

Související články

Externí odkazy

Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu

Klíčová slova

heuristika, bias, Von Restorff efekt, paměť