Vzdělávací služby knihoven

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu čtyř dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Proměna knihoven z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem. Tento trend sledují i české knihovny, ale proces proměny je velmi pomalý a naráží na celou řadu limitů. Knihovny mají značný potenciál rozvoje v oblasti neformálního a občanského vzdělávání a současně roste jejich význam při podpoře čtenářské, informační a digitální gramotnosti jak u dětí a mládeže, tak i u dospělé populace. Značný potenciál má dále rozvoj aktivit orientovaných na specifické skupiny uživatelů, zejména příslušníků menšin a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Knihovny jsou tradičním a přirozeným centrem sociální inkluze.[1] Vzdělávání můžeme rozdělit na vzdělávání veřejnosti a knihovníků.

Pojem informační vzdělávání je velmi široký. Spadá pod něj celá řada konceptů, jako je informační gramotnost, práce s informačními prameny, informační výchova, počítačová gramotnost atd. Knihovny nabízejí svým čtenářům informační hodiny, připravují lekce informační výchovy pro děti.Informační vzdělávání v knihovnách se orientuje především na práci s knihou, využívání služeb konkrétní knihovny, práci s katalogy knihovny

Metody vzdělávání v knihovnách:

  • přednášky
  • semináře
  • workshopy
  • besedy
  • dílny
  • e-learningové kurzy [2]


Formální vzdělávání – podpora informační, studijní, u specializovaných knihoven včetně akademických též výzkumná ad. (poskytování studijní literatury v klasické i elektronické podobě, přístup do databází, referenční služby, faktografické služby (Ptejte se knihovny…), bibliografické služby…)
Neformální vzdělávání – vlastní vzdělávací aktivity knihoven, partnerské aktivity; málo propagované a medializované, a tudíž veřejností u knihoven v obecné rovině málo reflektované

Vzdělávání knihovníků

Požadavky kladené na knihovny narůstají a zahrnují široké spektrum specializací. Jedná se např. o oblast digitalizace informačních zdrojů a poskytování elektronických služeb současné společnosti, komunitní role, vzdělávací role.
Pracovníci knihoven musí být kvalifikovanými specialisty, kteří jsou schopni podporovat své uživatele. Všechny uvedené faktory kladou značný důraz na organizaci i náplň nejen formálního, ale i celoživotního vzdělávání pracovníků. Knihovní zákon neobsahuje definici povolání knihovník.[3]


Vzdělávání pro děti a studenty

Důležitou funkcí, kterou by měly veřejné knihovny (oddělení pro děti) plnit, je vzdělávání dětí a mládeže v oblasti informačnígramotnosti. Další oblastí, ve které by knihovníci měli děti vzdělávat, je internetová bezpečnost.

Knihovnya jejich zaměstnanci si systematicky buují cestu k dětskému čtenáři prostřednictvím návštěv knihoven, besed se spisovateli, tématicých informačních lekcí.

Příklady knihoven a služeb

  • Knihovna FM připravuje pro děti a studenty širokou nabídku lekcí informačního vzdělávání, knihovnických lekcí a besed, jejichž cílem je poutavou formou obohatit školní výuku a doplnit informace získané ve škole. Snahou je naučit děti a mládež pracovat s knihou a textem, orientovat se v knihovně, vyhledávat informace, rozvíjet fantazii a jejich čtenářskou gramotnost. Studentům středních škol pomoci v přípravě k maturitní zkoušce a v psaní seminárních a závěrečných prací.

Vzdělávání pro dospělé

  • čtenářské besedy
  • propagační besedy (jedná se o seznámení s určitou knihou, knihami určité tematiky)
  • diskuzní besedy
  • přednášky

Vzdělávání pro seniory

Univerzita třetího věku (U3V) je koncepce celoživotního vzdělávání pro zájemce v každém věku. Speciální vzdělávací program pro seniory má původ ve Francii. V současnosti tuto možnost nabízí většina českých veřejných vysokých škol. Na každý kraj vychází minimálně jedna univerzita třetího věku, takže možnost studovat i v pozdějším věku mají skutečně všichni. Další univerzity navíc vznikají i v rámci vyšších odborných škol a fakult, které jsou pobočkami velkých vysokých škol v menších městech.

Podstata

  • přihlásit se může každý (přednost mají ti, kterým byl přiznán nárok na starobní důchod)
  • platí se zápisné (řádově stovky korun za semestr)
  • požadavkem je dokončené středoškolské vzdělání (v některých případech stačí základní škola)
  • absolvent nezíská klasický akademický titul, ale osvědčení o absolvování konkrétního kurzu

Virtuální Univerzita třetího věku je dlouhodobá společenská aktivita univerzit podílejících se na seniorské výuce, jejíž cílem je zpřístupňovat vzdělávání označované jako Univerzita třetího věku těm zájemcům, kteří se z různých důvodů nemohou účastnit prezenčního studia U3V na vysokých školách či univerzitách. Využitelnost se předpokládá zejména pro seniory, kterým ve studiu brání vzdálenost od sídla vysoké školy, či zdravotní problémy.

Virtuální výuka Univerzity třetího věku (VU3V) zahrnuje skupinové přednášky, samostatnou práci, komunikaci s lektorem a další aktivity, kdekoliv kde je dostupný internet – v knihovnách, školách, informačních střediscích, klubech seniorů a podobně.

Cíl projektu:

  • Zvýšit možnosti seniorů v rámci aktivního trávení volného času.
  • Podporovat aktivní sdružování občanů.
  • Zvýšit vědomostí úroveň seniorů v rámci udržování duševní svěžesti.
  • Zvýšení aktivnosti obyvatel a možnost využití jejich nabytých zkušeností v rámci široké činnosti regionu v oblasti udržitelného rozvoje venkova.

Akademie třetího věku (A3V) je středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky. Potvrzení o studijním programu se vydává na základě prezence.

Kluby aktivního stárnutí (KlAS) pracují jako dlouhodobější dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Tyto kluby mohou mít různé zaměření i aktivity, často jde rovněž o jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a A3V se odlišují intenzivnějšími neformálními vztahy mezi účastníky.[4]


Odkazy

Reference

  1. KAMANOVÁ, Lenka, PEVNÁ, Kateřina a Milada RABUŠICOVÁ. O mezigeneračním učení a mezigeneračních programech v knihovnách. Proinflow: časopis pro informační vědy. [online]. 2016 [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/viewFile/1530/1800
  2. ZIKUŠKA, Jan. E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry. [online]. Brno, 2011. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/145847/ff_m/Diplomova_prace_-_Zikuska_Jan.pdf
  3. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. [online]. 2017 [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2017-01/informace-a-konference/koncepce-rozvoje-knihoven-v-ceske-republice-na-leta-201720132020
  4. NOVOTNÁ, Iveta. Děti a senioři. Duha. [online]. 2013, roč. 27, č. 1 [cit. 2017-03-14]. Dostupné také z: https://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori

Související články

Služby knihoven
Informační vzdělávání


Klíčová slova

služby knihoven, vzdělávání