Vztah obecné psychologie k ostatním oborům: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „ Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín doch…“)
 
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
  
Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku, avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází. VAG
+
Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází, a zároveň mají za cíl na příslušné styčné plochy poukázat.  
  
Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vybranými psychologickými obory
+
<br />
  
• Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců.
+
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a psychologickými vědními obory==
• Psychologie osobnosti – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na jejich chování a jednotlivé psychické funkce či procesy konkrétních jedinců. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností.
 
• Sociální psychologie – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce.
 
• Vývojová psychologie – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
 
• Biologická psychologie (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) - zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie.
 
• VÁGNEROVÁ, PLH
 
  
• Psycholingvistika – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
 
• psychopatologie – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
 
• Psychodiagnostika - náplní psychodiagnostiky je rozpoznávání a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
 
• Pedagogická psychologie - zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na procesy učení.
 
• Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.
 
NAKO, VAG
 
  
 +
Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané psychologické obory:
  
 +
*'''Psychologie osobnosti''' – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na chování a jednotlivé psychické funkce či procesy. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností ve smyslu dispozic poznávacích schopností, totiž inteligence.
 +
*'''Sociální psychologie''' – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce (např. specifika percepce druhých lidí proti vnímání neživých objektů).
 +
*'''Vývojová psychologie''' – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
 +
*'''Biologická psychologie''' (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) – zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi a jednotlivými kategoriemi obecné psychologie. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie. [[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A0-1|<sup>[1]</sup>]][[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A1-2|<sup>[2]</sup>]]
 +
*'''Psycholingvistika''' – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
 +
*'''Psychopatologie''' – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
 +
*'''Psychodiagnostika''' – cílem psychodiagnostiky je měření a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
 +
*'''Pedagogická psychologie''' – zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na proces učení.
 +
*'''Psychoterapie''' – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.[[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A1-2|<sup>[2]</sup>]][[Vztah obecné psychologie k ostatním oborům#cite%20note-%3A2-3|<sup>[3]</sup>]]
  
 +
<br />
 +
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory==
  
 +
Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:
  
 +
*'''Filozofie''' – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání některých autorů zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání vždy vychází z určitých filosofických úvah a teorií.
 +
*'''Biologické vědy''' – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungování, avšak nikoliv z pohledu psychické podmíněnosti, ale z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
 +
*'''Pedagogika''' – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznáváním a formováním osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
 +
*'''Lingvistika''' (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči. Na pomezí těchto dvou oborů pak stojí psycholingvistika (viz předchozí kapitola).<ref name=":2">Nakonečný, M. (2016). Obecná psychologie. Praha: Triton.</ref><ref name=":3">Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.</ref><ref name=":4">Zubíková, Z., Drábová, R. (2007). Společenské vědy v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment.</ref>
  
  
 +
<br />
  
Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vybranými nepsychologickými obory
+
==Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie==
Filozofie – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání často vychází z určitých filosofických úvah a teorií. Nako,
 
• Biologické vědy- biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungováním, avšak z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
 
• Pedagogika – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznávání a formování osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
 
• Lingvistika (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči.
 
  
Tematický překryv mezi obecnou psychologií a dalšími (psychologickými i nepsychologickými) vědními disciplínami dle dílčích témat obecné psychologie.
 
Pro jednotlivá témata obecné psychologie je vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.
 
1) Vědomí - problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli);
 
2) Pozornost – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
 
3) Vnímán a smyslové poznávání- zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
 
4) Paměť – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
 
5) Učení- problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
 
6) Myšlení + Zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
 
7) Jazyk a řeč – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
 
8) Emoce – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci oboru psychoterapie
 
9) Motivace – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie ale i psychologie osobnosti, která ji vnímá jako jednu z důležitých vlastností osobnosti
 
  
 +
Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.
  
 +
*'''Vědomí''' – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
 +
*'''Pozornost''' – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie, ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
 +
*'''Vnímání a smyslové poznávání''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
 +
*'''Paměť''' – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
 +
*'''Učení''' – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
 +
*'''Myšlení a zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace''' – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
 +
*'''Jazyk a řeč''' – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
 +
*'''Emoce''' – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci aplikovaného psychologického oboru psychoterapie.
 +
*'''Motivace''' – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie, ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností či dispozic osobnosti (aktivačně-motivační vlastnosti osobnosti).
  
Odkazy
 
Reference
 
  
 +
==Odkazy==
  
Doporučená literatura
+
===Reference===
S. K. Mangal. (2013). General Psychology. New Delhi: Sterling Publishers Private Limited.
 
  
 +
<references /><br />
 +
===Klíčová slova===
 +
obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory
  
Klíčová slova
+
<br />
obecná psychologie, psychika, psychické procesy, psychické obsahy, psychické stavy
+
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
 
 
 
 
Kategorie: Základy obecné psychologie
 

Aktuální verze z 10. 10. 2020, 23:25

Obecná psychologie představuje výchozí disciplínu pro obor psychologie. Mezi obecnou psychologií a řadou dalších psychologických disciplín dochází často k tematickému překryvu a vzájemnému využívání poznatků. K tematickému průniku avšak dochází i mezi obecnou psychologií a dalšími (nepsychologickými) vědními obory. Jednotlivé podkapitoly mají za cíl přiblížit vybrané psychologické i nepsychologické vědní disciplíny, u kterých k tomuto tematickému průniku dochází, a zároveň mají za cíl na příslušné styčné plochy poukázat.


Tematický překryv mezi obecnou psychologií a psychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané psychologické obory:

  • Psychologie osobnosti – studuje osobnostní rozdíly mezi lidmi a vliv těchto rozdílů na chování a jednotlivé psychické funkce či procesy. S obecnou psychologií se překrývá zejména v rámci studia motivace, emočního prožívání a poznávacích schopností ve smyslu dispozic poznávacích schopností, totiž inteligence.
  • Sociální psychologie – studuje vliv společenských faktorů na lidskou psychiku. Podobně jako obecná psychologie se snaží vysvětlit fungování jednotlivých psychický funkcí, avšak v kontextu sociálních interakcí. Tedy to, jak různé sociální faktory (např. přítomnost jiných lidí či zvládání různých sociálních rolí) ovlivňují psychické funkce (např. specifika percepce druhých lidí proti vnímání neživých objektů).
  • Vývojová psychologie – zkoumá psychický vývoj a změny v psychice u jedince v průběhu jeho života. Přispívá k lepšímu pochopení způsobů rozvoje jednotlivých psychických funkcí a zároveň studuje vývojové faktory, které tyto psychické funkce mohou ovlivňovat.
  • Biologická psychologie (označovaná také jako psychobiologie či fyziologická psychologie) – zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickými funkcemi a jednotlivými kategoriemi obecné psychologie. Mezi podobory biologické psychologie patří např. neuropsychologie či psychofyziologie. [1][2]
  • Psycholingvistika – zkoumá psychologické aspekty jazykové komunikace. Studuje vztah jazyka a psychických procesů či funkcí, které se podílejí na vnímání, porozumění a produkci řeči.
  • Psychopatologie – zabývají se odchylkami a poruchami lidské psychické činnosti, tedy nikoliv normálním, ale patologickým fungováním psychických funkcí a procesů.
  • Psychodiagnostika – cílem psychodiagnostiky je měření a posuzování psychických vlastností a stavů s pomocí psychodiagnostických metod. Usiluje tedy o rozpoznávání psychologické jedinečnosti subjektu na úrovni jednotlivých psychických funkcí a procesů.
  • Pedagogická psychologie – zkoumá zejména procesy učení a vyučování. Zabývá se vlivem psychických faktorů (jakými jsou např. inteligence či motivace) na proces učení.
  • Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky, a to nejen psychologických poruch a problémů, ale i jejich psychických důsledků. Těmito důsledky mohou být různé nežádoucí změny na úrovni jednotlivých psychických funkcí.[2][3]


Tematický překryv mezi obecnou psychologií a nepsychologickými vědními obory

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců. Těmto psychickým funkcím či procesům se pak dále věnují i následující vybrané nepsychologické obory:

  • Filozofie – psychologie má své kořeny právě ve filozofii, z které se jako samostatná věda vydělila teprve v 2. polovině 19. století. Filosofické bádání některých autorů zejména v oblasti gnoseologie bere v potaz psychologické poznatky o poznávání a naopak psychologické zkoumání vždy vychází z určitých filosofických úvah a teorií.
  • Biologické vědy – biologie stejně jako psychologie je vědou o člověku a jeho fungování, avšak nikoliv z pohledu psychické podmíněnosti, ale z pohledu jeho biologické podmíněnosti. K tematickému průniku mezi biologickými vědami a obecnou psychologií dochází zejména v neurobiologii (zabývá se biologií nervové soustavy) či neurofyziologii (zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě).
  • Pedagogika – stejně jako psychologie se pedagogika zabývá poznáváním a formováním osobnosti člověka. Přičemž pedagogika se zaměřuje na metody a prostředky výchovy a vzdělávání s ohledem na co nejefektivnější formování jedince za účelem osvojování si nových znalostí a dovedností. Obecná psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělávání.
  • Lingvistika (neboli jazykověda) – zkoumá fungování přirozeného jazyka. Stejně jako obecná psychologie se tedy věnuje problematice jazyka a řeči. Na pomezí těchto dvou oborů pak stojí psycholingvistika (viz předchozí kapitola).[1][2][3]



Tematický překryv mezi obecnou psychologií a vědními obory (psychologickými i nepsychologickými) dle dílčích témat obecné psychologie

Pro jednotlivá témata obecné psychologie je v následujícím výčtu vždy vybrána dominantní vědní disciplína (či několik málo disciplín), která se též zabývá studiem daného tématu. Nejedná se tedy o úplný a vyčerpávající výčet všech vědních oborů, které se danému tématu věnují.

  • Vědomí – problematikou vědomí se mimo obecné psychologie zabývá ve značné míře i filozofie (zejména filozofie mysli).
  • Pozornost – pozornost zkoumá nejen obecná psychologie, ale i pedagogická psychologie, která hledá způsoby, jak pozornost jedince zvyšovat a zkvalitňovat.
  • Vnímání a smyslové poznávání – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie s biologickými vědami (zejména neurobiologií a fyziologií vnímání)
  • Paměť – obecná psychologie studuje normální fungování paměti, zatímco psychopatologie se zabývá patologickým fungováním a odchylkami ve fungování.
  • Učení – problematikou učení se mimo obecné psychologie zabývá též pedagogika, pedagogická psychologie či sociální psychologie.
  • Myšlení a zpracování poznatků a jejich mentální reprezentace – tomuto tématu se do značné míry věnují též obory jako je kybernetika, teorie informací či kognitivní vědy obecně.
  • Jazyk a řeč – zde dochází k tematickému překryvu obecné psychologie a lingvistiky či psycholingvistiky. Přičemž jazyk a řeč je primárně tématem právě lingvistiky.
  • Emoce – problematice emocí se dostává velké pozornosti také v rámci aplikovaného psychologického oboru psychoterapie.
  • Motivace – motivaci zkoumá nejen obecná psychologie, ale i psychologie osobnosti, která ji pojímá jako jednu z důležitých vlastností či dispozic osobnosti (aktivačně-motivační vlastnosti osobnosti).


Odkazy

Reference

  1. Nakonečný, M. (2016). Obecná psychologie. Praha: Triton.
  2. Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.
  3. Zubíková, Z., Drábová, R. (2007). Společenské vědy v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment.


Klíčová slova

obecná psychologie, psychologické vědní obory, nepsychologické vědní obory