Příprava dítěte předškolního věku pro nástup do školy

Nástup dítěte do školy je podstatný mezník v životě každého člověka. Dítě by se mělo adaptovat na školní docházku, aby se vytvořil pozitivní vztah dítěte ke škole. Tento článek charakterizuje přípravu dítěte na nástup do školy z pohledu rodičů i odborníků.

Vývoj dítěte v předškolním věku

Předškolní období z hlediska vývojové psychologie je podrobněji popsán v konkrétní kapitole. Zde jsou uvedeny jen některé poznatky.

Motorický vývoj

Motorický vývoj v předškolním věku je označován jako stálé zdokonalování, zlepšení pohybové koordinace, větší hbitost. Dítě již umí dobře utíkat, seběhne ze schodů a zručnost se projevuje narůstající soběstačností. Zručnost také zdokonaluje v kresbě, v různých hrách. Řeč je stále nedokonalá u tříletých dětí, ale dětská patlavost by do nástupu do školy měla zmizet. Postupně roste zájem o řeč a díky tomu se rozvíjí i poznatky. Jedinec cvičí svou zručnost v různých typech her, což je pro dítě v daném věku podstatná aktivita. Také kresba se v předškolním období vyvíjí od fáze čmárání, po nakreslení hlavnožce (kresba člověka s hrubým znázorněním hlavy, trupu a obličeje) a vede k detailnějším a propracovanějším realistickým kresbám.

Kognitivní vývoj

V daném období je rozvíjeno názorné myšlení, děti mají schopnost kategorizovat a také vystihnout podstatné vlastnosti předmětů. U vnímání stále převládá egocentrismus, který by měl do započetí školní docházky vymizet. Dítě v předškolním věku se ještě nedokáže odpoutat od subjektivního vnímání a vyvodit správný závěr na základě myšlenkové operace.

Dítě již uvažuje v celostních pojmech a ty vznikají na základě podstatných podobností. Umí již vyvozovat závěry, ale tyto poznatky jsou závislé na názoru, tedy na vizuálním tvaru. Děti v předškolním věku se projevují v závislosti na aktuálním emočním náboji spojeným se skutečností. Dále je třeba uvést, že dítě kolem čtvrtého roku života má rozvinuté pojetí smrti, které dovede aplikovat. Skutečné znaky smrti ale pochopí až po šestém roce.

Emoční a sociální vývoj

V rámci těchto oblastí zůstává nejdůležitějším prostředím rodina, která zajišťuje primární socializaci jedince. Postupně se rozvíjí sociální kontroly a schopnost seberegulace v souvislosti s vývojem svědomí, jež je potřebná pro nástup do školy. Sebehodnocení jedince v předškolním věku je poměrně vysoké a nestabilní, velmi záleží na aktuální situaci. Jeden z předpokladů úspěšné adaptace ve škole je osvojení si sociální role školáka, tedy osvojení si vzorců chování a postojů, které jsou očekávány ostatními a společností. A již v předškolním věku jsou od dítěte očekávány určité role doma a také v kolektivu ostatních dětí. Proto je dané období vnímáno jako kritické, vzhledem k osvojování si sociálních rolí a kontrol. Ohledně emocí se rozvíjí schopnost porozumět svým pocitům a rozvíjí se také empatie. Kolem čtvrtého roku se začíná vyvíjet teorie mysli, kdy dítě začíná chápat základní zákonitosti psychického fungování člověka.

Školní zralost a připravenost

Školní zralost je dosažení takového stupně vývoje, aby dítě bylo schopno zapojit se do výchovně-vzdělávacího procesu. Zrání organizmu je jeden z předpokladů zvládnutí role školáka. Zrání centrální nervové soustavy se projeví zlepšením regulačních kompetencí, zvýší se emoční stabilita a odolnost a tím se dítě dokáže vyrovnat s novými podmínkami školy. Postupně se rozvíjí motorická a senzomotorická koordinace. Neobratnost dětí ve škole je může sociálně i výkonově znevýhodňovat.

Pojem školní připravenost zahrnuje kompetence kognitivní, emocionálně-sociální, pracovní a somatické. Tyto kompetence dítě rozvíjí učením a sociálními zkušenostmi. Připravenost pro nástup do školy obsahuje oblast sebevědomí, zvídavost, schopnost jednat s určitým cílem, sebeovládání, schopnost pracovat s ostatními, schopnost komunikovat a schopnost spolupracovat.

Tělesná zralost

Danou oblast zkoumá u předškolního dítěte pediatr. Je posuzován vývoj jemné i hrubé motoriky, řeč, somatické vady a chronická onemocnění. Celkově se proměňuje tělesná stavba dítěte, roste do výšky a je zde prokazována Filipínská míra. Například drobnější tělesná konstituce může způsobit snadnější unavitelnost ve škole, není ale přímým ukazatelem celkové školní zralosti. Častá nemocnost je také rizikovým faktorem, kdy dítě ve škole hodně chybí a dítě není schopné plně se adaptovat na školu nebo navazovat vztahy s vrstevníky.

Kognitivní zralost

Vnímání u dítěte, které je zralé na školu je zaměřené na realitu, dokáže z celku vytvořit části a naopak. U sluchového a zrakového vnímání je to předpokladem pro úspěšné čtení a psaní. Rozumové poznávání začíná být analytické a dítě se začíná lépe orientovat ve světě kolem, lépe postihuje rozdíly a podobnosti, začíná chápat vztahy a souvislosti. Dítě ve škole musí lépe testovat realitu a přesněji ji odlišuje od svých přání, obav a představ. Také překonává egocentrismus a rozvíjí se správná výslovnost řeči. Tři významné charakteristiky konkrétního logického myšlení u dětí nastupující do školy je decentrace, konzervace a reverzibilita. Důležitá oblast ve školní zralosti je řeč a dosažená úroveň byla měla zahrnovat bohatou slovní zásobu, eliminaci poruch výslovnosti a řeč by měla být gramaticky správná.

Práceschopnost

Dítě, které je připraveno na školní docházku rozpozná hru od povinnosti. Snaží se splnit zadaný úkol a překonat překážky na cestě k němu. Dokáže se podřídit režimu daný ve škole a s tím souvisí velmi důležitá vlastnost - sebeřízení. Je to schopnost ovládat své impulzy, nápady a zaměřovat pozornost směrem k výuce.

U jedince se při nástupu do školy předpokládá určitá míra samostatnosti. Práceschopnost je podmíněná vyzrálostí centrální nervové soustavy a také souvisí se zralostí osobnosti a s výchovným působením na dítě. Je vhodné vést dítě k pravidlům a limitům, dávat mu úkoly, hrát hry nebo mu poskytovat různé pracovní sešity pro předškoláky. Rozvine si tak zaměření pozornosti, které je ve škole velmi podstatné.

Zralost osobnosti

Úspěchy ve škole také předpokládají značnou emocionální stabilitu, schopnost odsunout bezprostředně splnění svých přání. Dítě by mělo být odolné vůči frustracím a být schopno přijmout i neúspěch. Důležitá je i sociální zralost osobnosti a adaptabilita. Vrstevníci ve škole jsou důležitou součástí školní docházky a podmínkou adaptace je začlenit se do daného kolektivu.

Posuzování školní zralosti při zápisu do 1. třídy

Při zápisu do prvních tříd se pedagogové zaměřují se na řečové dovednosti, všímají si složek emočních a sociálních, kdy by děti měly umět pozdravit, představit se, říci, kde bydlí a odpovídat na otázky. Pozorně je sledována kvalita mluveného projevu, do připraveného listu učitelé dětem zapisují případné odchylky od normy řeči (patlavost, koktavost atd.). Dalším důležitým bodem v pozorování budoucího žáka je lateralita a správné držení tužky při kresbě postavy, překreslování chybějících částí obrázku. K určování školní zralosti se nejčastěji v České republice využívá Orientační test školní zralosti od Jiráska. Dítě má za úkol nakreslit lidskou postavu, napodobit psací písmo a obkreslit deset teček.

Rodiče a příprava dítěte na nástup do školy

V této části zaměřující se na přípravu dítěte na nástup do školy z pohledu rodičů, mateřských škol a možnost jejich spolupráce. Dále je charakterizováno, jakou roli hraje v přípravě na nástup dítěte do školy poradenský psycholog

Příprava dítěte na nástup do školy

Příprava dítěte na nástup do základní školy je obvykle realizována na dvou úrovních. Forma přípravy probíhá v mateřské škole a v rodině. V mateřské škole probíhá  příprava dlouhodobým a komplexním působením na dítě a působí skrze každou činnost. Spadá sem vše, co se ve výchovně vzdělávací práci realizuje, spolu s individuálním rozvíjením přirozených dispozic dítěte v oblasti smyslových podnětů, koordinace pohybů v hrubé i jemné motorice, v dovednostech sebeobsluhy i seberealizace, v kognitivních funkcí jako je vnímání,  paměť, myšlení, soustředění, kvalita a správnost vyjadřování.

Důležitou oblastí rozvíjenou v mateřských školách je sociální učení a komunikační dovednosti. Dítě se učí, jak fungovat ve skupině a toto komplexní působení podporuje iniciativnost a rozvíjí vědomosti a dovednosti. Konkrétně se v mateřské škole rozvíjí aktivní slovní zásoba, užívání gramatických pravidel, aby jeho sdělení bylo pro okolí srozumitelné, dítě se také učí koordinovat pohyb v různých sportovních dovednostech. Dítě se učí mnoho sebeobslužných činností například: hygiena, oblékání se, vyjádřit potřeby. V oblasti sociálních dovedností je schopno odpoutat se od rodiny beze stresu, komunikuje ve skupině dětí, přijímá pravidla, řeší konflikty a podobně a všechny tyto získané schopnosti, vědomosti a dovednosti jsou klíčové pro správnou adaptaci ve školním prostředí.

Rámcovým cílem předškolního vzdělávání, respektive těchto institucí a učitelů je rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání. Dále osvojení základních hodnot, na kterých je založena naše společnost a získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost. Klíčové kompetence jsou vyjádřením výstupů, které má dítě mít při ukončení mateřské školy. Je to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální a jako poslední je kompetence činnostní a občanské.

Dítě by tedy mělo mít před nástupem do základní školy určité kompetence, aby uspělo. Příprava dítěte na školu je v rodině vnímána dle časového hlediska. Dlouhodobá příprava je realizována celé předškolní období. Podstatnou roli hraje vztah s rodiči a podněty, které od nich dítě získává. Rodiče by měli dbát například na rozvoj vizuomotoriky a grafomotoriky, řeči, například čtením pohádek, vyprávění příběhů apod. Rodiče také mohou rozvíjet vnímání prostoru a času (co je typické pro dané období, víkend, všední den). V oblasti sociálně-emoční je důležité učit dítě občasnému odloučení od rodičů, podporovat vztahy s ostatními dětmi.

Střednědobá příprava dítěte pro nástup do školy začíná, když si dítě uvědomuje, co je to škola. Informace o škole by měli být pozitivní. Daný postoj může být podpořen nákupem školních potřeb. Docházení do předškolních institucí je považováno za střednědobou přípravu. Ukončení této přípravy je zápisem dítěte do 1. třídy. Krátkodobá příprava souvisí s nástupem do školy, kdy je vhodné aby dítě nastoupilo první den stejně jako spolužáci, aby vědělo vše, co ho čeká. Stále by ale mělo být dítěti ponechaná volnost na rozvíjení.

Předpoklady úspěšného vstupu dítěte do školy, tedy faktory, jež ovlivňují připravenost a zralost dítěte jsou závislé na podnětnosti rodinného prostředí a s tím související stabilita rodinného prostředí. Také závisí na rodinném klimatu a na tom, jakou hodnotu rodina dává vzdělání. Záleží na socioekonomickém statusu rodiny a na očekávání ohledně vzdělávacích výsledků, kdy je důležitá představa o významu vzdělávání.

Schopnost ovládat emoce, podle slov učitelů, je podporou školní připravenosti dětí, i když je to pravděpodobně velmi individuální. Každé dítě má jedinečné vlastnosti. Emoční vzplanutí se často objevuje, když nechtějí dokončit domácí úkoly. Tento názor je v souladu s názorem rodičů, že schopnost ovládat emoce je součástí školní připravenosti, kterou je u dětí docela obtížné dosáhnout. Podle učitelů schopnost kontrolovat emoce úzce související se sebevědomím, nezávislostí a disciplínou. Pokud jsou děti požádány, aby splnily své úkoly a mohou je dobře dokončit samy, existuje dobrá možnost, že při vstupu na základní školu nebudou mít žádné potíže.

Spolupráce rodiny a mateřské školy

Základním úkolem mateřské školy je doplňovat rodinnou výchovu dítěte. Pedagog v mateřské škole by měl přijmout rodiče jako partnera a odborníka. Toto partnerství přináší učitelce možnost lépe poznat dítě. Pro rodiče může být přínosem v poznání metod a způsobů vzdělávání, pedagog může pomoci rodiči v komunikaci s dítětem a pomoci najít dítěti cestu ke vzdělávání, které bude rozvíjet jeho individuální potřeby

Než dítě nastoupí do mateřské školy, měli by se dozvědět informace o tom, jak škola funguje. Vhodné je sjednat si úvodní schůzku, kde rodiče zjistí, co mohou očekávat. Když dítě začne navštěvovat mateřskou školu, jsou pro rodiče důležité pozitivní informace o dítěti. Dodává to pocity uspokojení a naplněného očekávání. Negativní informace by tedy neměly přesahovat. Mateřské školy realizují společné aktivity rodičů a dětí, které podporují vztah této instituce a rodičů, to pak má pozitivní vliv na rozvoj dítěte. Dané aktivity jsou například společné tvoření, školní slavnosti nebo školní časopis, který podává informace o nadcházejících činnostech.

Rodiče by měli uznávat pedagoga v mateřské škole jako odborníka. Obě strany by měli sdílet své znalosti, obavy a zkušenosti, aby byli schopni dosáhnout společného cíle. Existují dva druhy partnerství ve vztahu rodičů ke škole. První z nich je výchovné partnerství, kdy rodiče jednají v zájmu péče, výchovy a vzdělání dítěte. Další druh partnerství je sociální partnerství, kdy rodiče vstupují do vztahů se školou kvůli rozvoji školy jako instituce.

Role poradenského psychologa

Dítě může navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, jestliže je jeho vývoj nějakým způsobem opožděn. Psycholog v daném centru zjišťuje školní zralost a připravenost dítěte pro nástup do školy. Psycholog musí komplexně a pečlivě zvážit individuální situaci každého dítěte. Děti v předškolním období jsou tedy častěji klienty poradenských pracovišť než mladší děti.

Hodnocení školní zralosti zahrnuje screening, který hodnotí dílčí aspekty školní zralosti a rozlišuje děti, jež mohou mít v těchto oblastech problémy. Dále zde patří podrobnější vyšetření školní zralosti, které je provedeno na žádost rodičů, na doporučení pediatra, pedagogem v mateřské škole nebo při neuspění ve screeningovém testování. Ke screeningu školní zralosti se používá Orientační test školní zralosti v úpravě Jiráska. V testu jsou tři úkoly. První je kresba mužské postavy, dále napodobení psacího písma a obkreslení obrazců, který je vytvořen z puntíků. Podrobnější vyšetření školní zralosti a připravenosti zahrnuje úroveň fonologické a vizuální percepce, úroveň senzomotoriky, řeči, rozumových schopností, pozornosti, úkolového cvičení a úroveň sociálně adaptivního chování.

Také školní psycholog spolupracuje s učiteli při zápisu dítěte do 1. třídy základní školy a připravuje program pro zápis do 1. třídy. Vykonávají diagnostiku a depistáž, konzultační, poradenské a intervenční činnosti a metodologické práce a vzdělávací činnost. Součástí těchto činností je depistáž žáků se specifickými poruchami učení, s poruchami chování, žáků nadaných. Školní psychologové se také zaměřují na adaptační problémy žáků, poskytují krizovou intervenci apod.

Odkazy

Předškolní období, školní zralost, školní připravenost, psycholog, rodina, mateřská škola, screening

Klíčová slova

předškolní věk, školní zralost, školní připravenost, rodič, mateřská škola, vývoj dítěte

Kategorie

Pedagogická a školní psychologie