Spinoza – přínos pro psychologii

(Přesměrováno z Spinoza a Hobbes – přínos pro psychologii)

Baruch de Spinoza (1632-1677)

  • holandský filozof židovského původu
  • Pokusil se překonat karteziánský dualismus svým filozofickým monismem.
  • Podle Spinozy jsou duch a hmota dvě stránky téže podstaty (substance), která se někdy jeví jako duchovní a jindy jako hmotná.
  • Spinozovou hlavní filozofickou tezí je „Bůh čili příroda čili podstata“.
  • Nekonečná substance neboli Bůh má dvě vlastnosti a tyto dvě vlastnosti si uvědomujeme — myšlení a rozlehlost. Také každou jednotlivou lidskou bytost můžeme pozorovat z těchto dvou hledisek.
  • Podle Spinozy tedy duše a tělo nejsou dvě odděleně substance, ale dvě stránky jedné a téže podstaty. Provázanost tělesných a duševních jevů je zvlášť patrná u afektů, což jsou psychické zážitky provázené výraznými fyziologickými změnami.
  • Ve spise Etika vyložená na geometrický způsob věnoval Spinoza velkou pozornost popisu a analýze lidských citů. * Rozlišil tři základní city: radost, smutek a touhu. Všechny ostatní city lze podle jeho názoru vyložit z těchto tří citů základních; liší se pouze představami, které se k nim pojí[1].
  • Spinoza se v Etice zabývá také problémem svobodné volby, na jedné straně považuje člověka za součást Boha (přírody), současně však připouští, že člověk je schopen své vášně a city ovládat rozumem[2].

Thomas Hobbes (1588 - 1679)

  • Nejvýznamnějším spisem je Leviatan (1651)
  • T. Hobbes [3] k fantazii: ,,Všechny představy jsou pohyby uvnitř nás, zbytkové relikty těch, které byly učiněny při vnímání. A tyto pohyby, které na sebe bezprostředně navazovaly jeden za druhým při vnímání, pokračují také po vnímání''.
  • Hobbes rozlišoval mezi a) představami prostými – vzpomínkami a b) představami složenými – kombinacemi mezi již uloženými představami prostými, a právě tyto představy považoval za výtvory fantazie jakožto specifické lidské schopnosti, funkce.
  • Myšlení považuje Hobbes za sousednost představ, která vychází z předchozí zkušenosti.
  • Toto řazení myšlenek může být buď neúmyslné, nebo úmyslné, rozlišuje tedy volné a řízené asociace[4].
  • Duše je pro Hobbese prázdný pojem - smysl mají jen jevy vědomí a jejich pohyb by měl být vyjadřován zákony matematicko-mechanistiké povahy[5].

Odkazy

Reference

  1. Hyhlík, F. (1973). Malá encyklopedie současné psychologie. Praha: SPN.
  2. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
  3. Hobbes, T. (1900). Leviathan: Or the Matter, Forme and Power of a Commonwealth, Ecclesiasticall and Civil (Vol. 21). Yale University Press.
  4. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
  5. Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.