Uživatelské chování a jeho význam při budování IS/old

Informační chování

(Information behavior)

Uživatelské chování je jednou ze složek a aspektů chování informačního. Jeho předmětem zkoumání je především chování uživatele nejrůznějších aplikací, elektronických informačních zdrojů a databází, zejména pracujícího na síti WWW. Spadá do oboru informační vědy a problematiky HCI.

Informační chování je dnes běžnou součástí našeho každodenního života. Spadá pod něj uvědomění informační potřeby, vlastní analýza problému, formulace dotazu, vyhledávání a práce se zdroji i úspěch či neúspěch při vyhledávání, který vede buď k následné aplikaci informace či v případě neúspěchu k další informační potřebě. Nedílnou součástí informačního chování je taktéž záměrné vyhýbání se informacím či nerozpoznané (hledáme určitou informaci, ale přesto si tuto skutečnost neuvědomujeme) a nevyjádřené informační potřeby. Každý, kdo se pokouší o uspokojení svých informačních potřeb, jež je spojeno s používáním dostupných formálních informačních zdrojů se stává jejich uživatelem a je proto možné jeho informační chování označit za chování uživatelské.

Informační potřeba vyvstává v případě, kdy je nutno najít odpovědi na významné otázky, redukovat nejistotu či přisoudit neznámým událostem a jevům smysl. Důvodem vzniku informační potřeby může být ale i jiná motivace. Je třeba mít na paměti, že všechny informační potřeby jsou otázkou čistě individuální. Obecně je možno informační potřebu definovat jako „informační deficit“, tedy v nejčastějším případě rozdíl mezi naším aktuálním penzem znalostí a množstvím znalostí, které nám schází k vyřešení či pochopení problému.

Faktory ovlivňující uživatelské chování jedince jsou především kulturní a geografické zázemí, pohlaví, věk, profese, předchozí zkušenosti a informovanost, osobnostní rysy, čas, úspěch, zdroje, jež jsou využívány, přesycení informacemi. Tyto faktory byly definovány Tailorem, očividně však nejsou úplné. Významný vliv má taktéž dosažené vzdělání, individuální záliby a dokonce i finanční prostředky, jež má jedinec k dispozici. Faktory lze obecně rozdělit na vnější (situace, okolnosti) a vnitřní (mentální procesy).

V rámci informačního chování je možno rozlišit dvě na první pohled podobné složky:

chování při hledání informací (information seeking behavior)

chování při vyhledávání informací (information searching behavior).

Základní odlišnost mezi nimi tkví v typu zdroje, který je při hledání informace použit. Při vyhledávání informací pracujeme především s elektronickými on-line zdroji a databázemi, při hledání informací používáme zdroje smíšené, včetně využívání tzv. lidských zdrojů – kladením otázek lidem v našem okolí.

Záměrem zkoumání a analýz uživatelského chování je vytvoření přátelského uživatelského rozhraní pro jednodušší, jasnější a efektivnější práci s on-line informačními systémy a databázemi.

Chování při zpracování informací

(Human-information processing behavior)

Chování při zpracování informací je obecně založeno za prvé na mentálních procesech probíhajících v mysli uživatele a následně na analýze sémantického obsahu nashromážděných informací a jeho následné interpretaci. Proto je také ovlivněno naší situací, zkušenostmi, vzděláním atp. Výše zmíněné faktory definují, jaká bude při zpracování informace použita metoda a jakými principy se budeme řídit. Zvolením vhodné metody a principů je možné rychle informaci pochopit, osvojit si ji jako znalost a zařadit do našeho znalostního fondu v naší paměti. V situaci, kdy je potřeba tuto znalost reálně použít, jsme pak schopni ji aplikovat bez potíží rychle a efektivně. V tomto případě tedy můžeme mluvit o efektivním zpracování informací. Je třeba si ale uvědomit, že efektivní zpracování informací je pojem čistě individuální a subjektivní a neexistuje žádná obecná definice, jak informaci zpracovat efektivně – spíše jen doporučení (jako např. pracovat pečlivě, soustředěně, rozvážně atp.).

Využití informace

(Use of information)

Hledané informace slouží lidem v podstatě k pěti hlavním účelům – v podstatě se nejedná o nic jiného, než o zaplňování ‚mezer‘, z nichž vyvstávají samotné informační potřeby:

• získávání odpovědí na určité otázky

• redukce nejistoty

• nacházení smyslu

• získávání dostatečné motivace pro další jednání

• komunikace

Aby mohla být ‚mezera‘ vyplněna, musí být získaná informace pro uživatele relevantní s dostatečnou vypovídající hodnotou. Konkrétní případy využití informace jsou opět vždy naprosto individuální a je proto takřka nemožné je obecně definovat.

Jako jeden příklad za všechny je však možné uvést využití informací získaných studiem a výzkumem chování uživatelů (na základě rozhovorů, dotazníků, analýzy logů nebo citační analýzy) je možné efektivně projektovat počítačové a informační systémy, aplikace i webová rozhraní. Na základě výsledků se v poslední době projektuje uživatelům na míru – tzn., že uživatel se již nemusí přizpůsobovat aplikaci, ale aplikace se již od začátku snaží přizpůsobit uživateli. Základními požadavky uživatelů pro hledání a vyhledávání informací (respektive na vlastnosti zdroje) jsou obecně jednoduchost, přehlednost, rychlost, relevance, důvěryhodnost.

Rozhodování

(Decision making)

Rozhodování bývá nejčastěji definováno jako ‚volba z více možných alternativ řešení daného problému‘. To znamená, že pokud jsou dostupné dvě a více možností řešení, musí osoba, jež činí rozhodnutí vybrat pouze jedinou z nich. Z tohoto důvodu osoba, jež činí rozhodnutí shromažďuje veškeré dostupné informace, na jejichž základě je možno co nejlépe odhadnout vývoj událostí po zvolení té které alternativy. Z těchto odhadovaných scénářů je možné obě situace porovnat a následně zvolit nejvýhodnější variantu řešení. Volba jediné varianty bývá vždy spojena s pocitem nejistoty a potřebou tento pocit zredukovat na minimum. Proto při činění rozhodnutí vznikají velice silně motivované informační potřeby.

Problematika ‚činění rozhodnutí‘ má historii stejně dlouhou, jako má samotná historie lidstva (ne-li ještě delší, ale tyto spekulace spadají oboru filozofie, ne do oboru informační vědy). Stejně tak význam ‚rozhodování se‘ je nezměrný – díky pravidlům kauzality je podoba dnešního světa dílem ‚rozhodování‘ nás a našich předků. (Viz teorie chaosu, efekt motýlých křídel).

Na ‚rozhodování se‘ je možno nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Dva nejrozšířenější náhledy rozlišují individuální a skupinové rozhodování. Určitá rozhodnutí je také možno systematicky rozdělovat podle jejich charakteru – na rozhodnutí jednorázová oproti tzv. opakované volbě.

Anotovaná bibliografie

CASE, Donald Owen. Looking for information : a survey of research on information seeking, needs, and behavior. Donald O. Case. San Diego, California : Academic Press, c2002. 350 s. ISBN 012150381X.

Anotace: Ústředním pojmem této odborné publikace je téma ‚hledání informací‘, které je v ní vyloženo jak ze stránky teoretické, tak je podloženo mnoha příklady a výzkumy z praxe. Osvětluje základní pojmy spojené s problematikou hledání informací, a nastiňuje jeho základní koncepty. Širokým okruhem je také samotný koncept ‚informační potřeby‘ uživatele. Najdeme zde i základní modely informačního chování mapující nejrůznější faktory a kontext hledání informací. Zabývá se i metodami výzkumů uživatelského chování a předkládá příklady použitelné metodologie. Souhrn poznatků autor implementuje do praktických příkladů informačního chování v nejrůznějších profesích. Obsahuje bibliografii.

VICKERY, Brian Campbell a VICKERY, Alina. Information science in theory and practice. London : Bowker-Saur, 1994. 387 s. ISBN 1-85739-017-2

Anotace: Brian Vickery je autorem mnoho publikací a článků základní literatury oboru informační vědy. Information science in theory and practise je základním stavebním kamenem pro získávání poznatků z tohoto vědního oboru. Vymezuje předmět jeho zkoumání a stručně nastiňuje i jeho historii. Zabývá se faktory vytvářejícími informační potřebu, širším kontextem informačního přenosu a ovlivňováním společnosti informační potřebou. Dále popisuje proces získávání informací, ukládání informací do našeho znalostního fondu a jejím dalším použitím. Bez povšimnutí nezanechává ani kognitivní procesy uživatele a vliv internetu na vyhledávání informací. Obsahuje bibliografii.

PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací I. Praha : Národní knihovnická revue, 2001. roč.12, č.1. 2001. s. 18-25., dostupné na URL: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0101/0101018.html

Anotace: Hlavním tématem článku je především dnešní trend digitalizace informací a jejich vyhledávání přes internet. Zdůrazňuje důležitost schopnosti vytěžování informačních zdrojů, tj. získávání co největšího množství informací, které zdroj může poskytnout a následné efektivní využití informace, jež často bývá přímo ovlivněno našimi celkovými znalostmi. Podává výčet cest k jednotlivým médiím, z nichž je možné informace čerpat a především porovnává cestu k informaci, po které se ubírá odborník – informační specialista, rozumějící procesům během hledání informací a mající vzdělání v oboru informační vědy a cestu, kterou většinou volí neškolený laik. Toto srovnání je podloženo praktickými příklady. Obsahuje bibliografii.

PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací II. Praha : Národní knihovnická revue, 2001. roč.12, č.2. 2001. s. 81-90., dostupné na URL: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0102/nk0102081.pdf

Anotace: Druhá část článku publikovaného v Knihovnické revue navazuje na předešlý článek definováním potřeb koncového uživatele. Ty jsou ovlivňovány praktickými výstupy oboru Human Computer Interaction na webovém rozhraní. Vymezuje vztah oboru HCI k informační vědě a ohlíží se za historickými kořeny oboru. Zabývá se také praktickými aspekty tvorby a aplikace nového uživatelského rozhraní. Ty jsou podloženy existujícími modely jejich tvorby. V závěru předkládá a definuje pojem ergonomie jakožto vědního oboru zabývající se vztahem člověka a jeho pracovního procesu.

PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací III. Praha : Národní knihovnická revue, 2001. roč.13, č.1. 2002. s. 20-30., dostupné na URL: http://knihovna.nkp.cz/pdf/0201/0201020.pdf

Anotace: Poslední část článků o vyhledávání informací se zaměřuje nejprve na databázová centra, která uživatelům poskytují veškeré výhody internetových technologií a využívání výhodné rešeršní strategie přístupu k informacím. Detailněji se zabývá jednotlivými druhy bází dat, jejich definováním a přístupem k nim právě přes již zmíněná databázová centra. Neopomíjí ani popis formy výstupu hledaných informací. Opět připojuje množství praktických příkladů.