Zobrazení zdroje stránky Dynamika malé skupiny

== Dynamika malé skupiny ==


* '''skupina''' - určitý počet lidí, který má následující znaky: 
* interakce mezi jednotlivými členy trvá delší dobu, nikoliv jen několik minut 
* členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy 
* vytváří si vlastní normy, role a očekávání, jak se její členové mají chovat a také sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobil 
* vytváří vědomí společného cíle nebo účelu 
* mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy

* '''skupinová dynamika''' - pojem skupinová dynamika začal jako první používat '''K. Lewin''' 
* stav ve skupině její komunikace, vztahy, interakce, nejsou stálé, ale podléhají dynamickým změnám 
* skupina vzniká, rozvíjí se, udržuje se na dosažené úrovni, rozpadá se a zaniká 
* skupina výrazně ovlivňuje chování jednotlivce 


== Rozhodování a konflikt ==

* diskuse ve skupině generuje extrémnější názory 
* jak ve směru k většímu riziku, tak i k větší konzervativnosti 
* původní rozhodnutí významně ovlivňuje rozhodnutí konečné, bylo - li riskantní, i konečné rozhodnutí bude riskantní


=== Fenomén posunu k riskantnosti ===

* Stoner 
* při rozhodování uvnitř skupiny dochází podle Stonera (1961) k posunu na rizikovější pozice 
* tento jev souvisí s rozptýlením odpovědnosti 
* také rozhodnutí jednotlivců, kteří měli předtím možnost diskutovat ve skupině jsou riskantnější


=== Skupinová polarizace ===

* Moscovici a Zavalloni (1969) však dokázali, že někdy jsou skupinová rozhodnutí naopak konzervativnější 
* soudí tedy, že se ve skutečnosti nejedná o posun k riskantnosti, ale o skupinovou polarizaci 
* ta může vzniknout i bez diskuze, jestliže se jednotlivec dozví o rozhodnutích ostatních členů skupiny 


=== Sociální srovnávání ===

* v diskusi se členům skupiny naznačí, jaké rozhodnutí je žádoucí a ti je pak použijí jako vlastní názor 


=== Skupinová komunikace ===

* probíhá v komunikačních sítích 
* jejich podoba rozhoduje o tom, jak efektivní bude řešení problému 
* nejefektivnější sítě mají centrální polohu a umožňují komunikaci každého s každým 

* každá skupina si vytváří normy a může se stát, že se stanou tyto normy příliš rigidní a nepružné 
* skupina se začne uzavírat informacím zvnějšku, její rozhodnutí jsou stále méně v kontaktu s realitou 
* tomu se říká '''skupinové myšlení''' - dochází k němu, jestliže se skupina vyznačuje vysokou soudržností, je izolovaná zvnějšku, v procesu rozhodování nebere v úvahu nejrůznější alternativy, skupina je pod tlakem, protože je potřeba rozhodnout rychle a má silně dominantního vůdce


== Vůdcovství ==

* osoba, která získá nejvíce bodů ve skupině bývá i vůdce - má největší (rozhodující) vliv na členy skupiny 
* vůdce - '''formální''' - má formální autoritu = moc disponuje prostředky jak si moc vynutit - sankce x tresty 
* vůdce - '''neformální''' - má neformální autoritu - respekt členů - nevyplývá z odměn a sankcí, ale z osobních kvalit 
* jeli někdo ustanoven do funkce - získává formální autoritu a měl by si získat i neformální autoritu 
* právě silný vůdce je silně akcentovanou postavou skupinového myšlení, ale vlastně interakce ve skupině vůbec
* vůdcovstvím se zabývá řada výzkumů

* '''Weber''' (1921) rozlišil tři základní zdroje vůdcovské autority: 
* '''racionální autorita''' - vyplývá z přesvědčení, že vůdce je reprezentantem legitimních norem a zákonů
* '''tradiční autorita''' - pramení z víry v důležitost tradice a kontinuity
* '''charismatická autorita''' - stojí na osobních vlastnostech vůdce
 
* Collins a Raven identifikovali šest druhů moci, které může vůdce, nebo i jiný člen skupiny vlastnit: 
* moc odměňovat 
* donucovací moc 
* referenční moc dosažená díky identifikaci ostatních členů skupiny s jedincem 
* expertní moc 
* legitimní moc je respektována díky normám 
* informační moc stojí na znalosti určitých informací 

* ze série pozorování malých skupin Bales a Slater (1955) vyvodili závěr, že existují dva druhy vůdců, jeden soustředěný na úkoly, druhý na interpersonální vztahy
* Firestone, Lichtmann a Colamosca (1975) se domnívají, že ve skupině není jeden vůdce, ale že je vždy vybírán pro 
* konkrétní úkol, který má skupina řešit. 

* dobrý vůdce by měl mít pět charakteristik: 
# skupina ho musí vnímat jako svou součást 
# musí mít vlastnosti a názory, které má skupina jako celek 
# musí být pro členy modelem 
# skupina jej musí vnímat jako toho, kdo pomáhá dosáhnout cílů 
# musí skupinu pozitivně reprezentovat navenek 
 
* Stodgil a Coons nalezli a popsali dvě dimenze (úspěšný vůdce skóruje v obou dimenzích) - interpersonální zájem a úkolová iniciativa 

* '''neformální autorita''' - inteligence, schopnost přijmout rozhodnutí, ti co chtějí být vůdci většinou dobrými vůdci nejsou, též alibisti, kteří mění svá rozhodnutí 

* '''přirozená autorita''' - je determinována okolnostmi, např. třída s rozšířenou výukou matematiky - ten co je nejlepší v matematice je přirozenou autoritou, ale v jiném prostředí (lyžařský výcvik) se hierarchie změní


== Styly řízení ==


 

. Niccoló Machiavelli - „Vladař“ (lidé se mají vládce bát) 
. Carnegie - opačný názor (každý člověk potřebuje mít pocit důležitosti