Zobrazení zdroje stránky Výzkum činnosti hrtanu

* '''glotis''' – štěrbina mezi hlasivkami

* '''3 polohy hlasivek:'''
: - '''otevřené''' (hlavivky oddálené, např. dýchání)
: - '''fonační nastavení''' (hlasivky semknuté, relativně blízko u sebe, relativně napjaté, pokud je dostatečný subglotální tlak, rozrazí zavřené hlasivky a ty začnou kmitat)
: - '''pevně sevřené''' – ráz, opora hrudníku při námaze

* '''základní frekvence''' (F0, F0, f0, f0) = u mužů asi 120 Hz, u žen asi 250 Hz


== Laryngoskopie ==

* endospkopická metoda pro základní vyšetřování hrtanu a hlasivek
* už od 1830
* '''přímá''' – zrcátko do krku
* '''nepřímá''' – pomocí sondy laryngoskopu


=== Transnasal flexible laryngoscopy (TFL) ===

* nepřímá metoda
* není kalibrované → nelze např. měřit vzdálenost hlasivek
* kmitání hlasivek není dvojrozměrné → nepřesný pohled


=== Laryngostroboskopie ===

* nepřímá metoda
* využívá stroboskopického světla
* synchronizované s kmitáním hlasivkových vazů
* také jen 2D, umí jen periodické kmitání
* je vidět „zpomalený“ pohyb kmitání
* '''slizniční vlna''' – při kmitání hlasivek by se správně měla šířit souměrně na obě strany


=== Elektroglottografie (laryngografie) (EGG) ===

* neinvazivní nepřímá metoda
* jedna z nejčastěji používaných při fonetickém výzkumu
* dvě elektrody se přiloží na krk
* prochází jimi slabý vysokofrekvenční proud (aby nedocházelo k rušení řečovým signálem → od 300 kHz výš)
* pozná pozici hlasivek od sebe a u sebe → odpor proudu = impedance
* průběh impedance = hlasivkový cyklus (vlna ''Lx'') (hlasivkový cyklus se zobrazuje naopak než vlna, pozná se to podle toho, že otevírání je delší)
* větší míra kontaktu – glotis zavřená
* u žen a dětí problém s jiným úhlem


=== Transglotální iluminace (fotoglotografie) (PGG) ===

* nepřímá metoda, která informuje o míře otevření štěrbiny
* transiluminace prosvěcuje artikulační štěrbinu


=== Vysokorychlostní kymografie ===

* Jan Švec, 1996
* spíš klinická metoda, nepřímá
* může fungovat jako standardní kamera celého hrtanu
* ve vysokorychlostním módu snímá jeden řádek obrazu
* hlavní metodou je dnes stroboskopie, začíná se doplňovat tímto
* zachytí, i pokud obě hlasivky kmitají jinou frekvencí


=== Laryngální elektromyografie (EMG) ===

* měří elektrickou činnost ve svalových vláknech
* velmi invazivní metoda, elektrody se musí vpíchnout do svalů → nepoužívá se


=== Echolot ===

* ultrazvuk (používá se i na zkoumání mořského dna)
* zkoumání vzdálenosti hlasivek od ultrazvukového snímače


* '''Dejonckere & Lebacq (1983)''' – studie o diplofonii (když každá hlasivka kmitá jinak)


== Typy fonace ==

* '''normální fonace''' (ang. modal)
* '''třepená fonace''' (hlubší, trhaná, jako by se mluvilo krkem) (= uvolněná?)
* '''dyšná fonace''' – nedochází k úplnému zavření hlasivek
* '''napjatá fonace''' – např. dětský křik



== Reference ==
<references />
* Janota, P. - Ptáček, M. (1997): Technika fonetické práce. Praha: Fonetický ústav FF UK. 
* Ladefoged, P. (2003): Phonetic data analysis. Oxford: Blackwell Publishing. 
* Ball, M. J. - Code, C. (1997): Instrumental clinical phonetics. London: Whurr Publishers. 
* Painter, C. (1979): An introduction to instrumental phonetics. Baltimore: University Park Press. 
* Borden, G. J. - Harris, K. S. (1984): Speech science primer. Baltimore: Williams & Wilkins. (6. kapitola) 
* Scott, S. K. - Wise, R. J. S. (2003): Functional imaging and language: A critical guide to methodology and analysis. Speech Communication, roč. 41, s. 7-21.


Zpět na rozcestník: [[Metody_fonetické_práce|Metody fonetické práce]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]