Zobrazení zdroje stránky Základní pojmy foneticke statistiky

* 2 druhy výzkumu:
** '''kvalitativní''' – řeší, s čím vším je třeba při řešení problému počítat (hledání hypotéz) – nepotřebuje statistiku
** '''kvantitativní''' – prověřování hypotéz – statistika potřeba je

== Statistické postupy ==

=== Deskriptivní ===

* přehledné a úsporné vyjádření údajů
* odhaluje typické trendy v datech a atypické případy

=== Analytické ===

==== Inferenční (induktivní) ====

* testování hypotéz
* ''p'' < 0,05 = nejvyšší pravděpodobnost náhodného výsledku musí být nižší než 5%
* základním výstupem je '''údaj o pravděpodobnosti omylu''' při zobecňování

==== Exploratorní ====

* složité, pro méně přehledná data

== Základní a výběrový soubor ==

* '''základní soubor''' = populace – množina objektů, kterou chceme popsat a z které vybíráme vzorek
* '''výběrový soubor''' = vzorek populace – vybraný vzorek

* princip náhodnosti
* princip reprezentativnosti
* → pokud má výběrový soubor reprezentovat základní, musí z něj být vybrán náhodně

* '''výběrová chyba''' – i při správném výběru se vzorek s populací přesně neshoduje
* je to rozdíl mezi určitým ukazatelem v základním a výběrovém souboru

* '''nulová hypotéza''' – předpokládá, že různé vztahy mezi proměnnými nebo rozdíly mezi soubory jsou čistě náhodné
* → statistický test to potvrdí, nebo vyvrátí

=== Používané symboly ===

{| class="wikitable" border="1"
|-
! 
! výběrový soubor
! základní soubor
|-
| počet případů
| ''n''
| ''N''
|-
| aritmetický průměr
| ''x̅''
| ''μ''
|-
| směrodatná odchylka
| ''s''
| ''σ''
|-
| rozptyl
| ''s<sup>2</sup>''
| ''σ<sup>2</sup>''
|}

* výběrový soubor má většinou poskytnout informaci o jedné skutečnosti za různých podmínek
* '''nezávislá měření''' (nezávislý výběr) – výběrový soubor rozdělíme na dvě skupiny
* '''závislá (opakovaná) měření''' (spárované výběry) – výběrový soubor se nedělí, měří se dvakrát za jiných podmínek

== Typy proměnných ==

=== Proměnné podle matematických vlastností ===

* '''proměnná''' (znak) – vlastnost, kterou sledujeme
** nabývá alespoň dvou hodnot → případy se liší

==== Nominální ====

* pouze odkazují na příslušnost ke skupině či kategorii
* existuje jen rovnost a nerovnost
* např. proměnná ''„žena, hlasatel, afrikáta, ...“''

==== Řadové ====

* také řadí do kategorií
* lze řadit ''„je větší / menší než“''
* např. hodnocení artikulačního stylu podle určené stupnice – můžeme přiřadit, ale nemůžeme také říct, o kolik je třeba něco „nedbajelšího“ než to „pečlivé“
* stupnice „neměřitelných“ hodnocení

==== Numerické ====

* odkazují na pozici na škále exaktně měřitelných hodnot
* lze vyjádřit číslem
* např. frekvence v Hz

* 1) '''intervalové''' – zjišťují rozdíly mezi hodnotami, ne poměry ← ty závisí na tom, kam dáme nulu
** např. půltóny
* 2) '''poměrové''' – mají objektivní absolutní nulu
** zjišťují, o kolik i kolikrát se hodnoty liší
** např. sekundy

* 1) '''spojité''' – libovolné hodnoty v rámci intervalu
** např. výška F0
* 2) nespojité – pouze vybrané hodnoty v rámci intervalu
** např. počet slabik ve slově

* nominální + řadové → '''neparametrické metody'''
* numerické → '''parametrické metody'''

=== Proměnné podle role ve zkoumaných vztazích ===

==== Nezávislá proměnná ====

* spojována s příčinou
* ovlivňujeme ji → bude mít následek?

==== Závislá proměnná ====

* ověřovaná vlastnost
* mění se podle ovlivňování nezávislé proměnné
* např. zkoumáme srozumitelnost řeči ovlivňováním (vynecháváním) frekvenčích pásem → pásma jsou nezávislá proměnná, srozumitelnost je závislá

== Typy chyb ==

=== Vnější proměnná ===

* přehlédnuté či opomenuté nezávislé proměnné, které fungují ve zkoumaném vztahu
* → '''systematické chyby'''
* např. efekt pořadí – vnímání položek může být ovlivněno těmi předchozími

=== Rušivá proměnná  ===

* náhodné vnější vlivy
* → '''náhodné chyby'''

* '''pracovní''' (alternativní) '''hypotéza''' – × '''nulová'''
** předpokládá hledaný vztah
* '''chyba 1. druhu''' – nesprávně zamítnutá nulová hypotéza, vztah ve skutečnosti neexistuje
* '''chyba 2. druhu''' – nesprávně přijatá nulová hypotéza, vztah ve skutečnosti existuje
* snižujeme-li riziko jedné chyby, zvyšujeme riziko té druhé

== Pravděpodobnost ==

* '''jistý jev''' – dá se jednoznačně popsat a je vždy stejný
* '''náhodný jev''' – vlastnosti se dají více či méně předpovídat, ale budou se vyskytovat jen s nějakou pravděpodobností

* '''stochastika''' – nauka o počtu pravděpodobnosti
** zjišťuje, jakými principy se řídí fungování „náhody“

=== p ===

* odkazuje většinou na pravděpodobnost chyby 1. druhu
* hodnoty 0–1:
** 0 – jev nenastane nikdy
** 1 – jev nastane vždy
* '''hladiny významnosti''' (α)
** je třeba nastavit ještě před výpočtem ''p''
** ''p'' < 0,05 → významný výsledek
** ''p'' < 0,001 → vysoce významný výsledek

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references />

=== Použitá literatura ===

* Volín, J. (2007): Statistické metody ve fonetickém výzkumu. Praha: Epocha.
* Meloun, M. - Militký, J. (2001): Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia. (vybrané části) 
* Robson, C. (1973): Experiment, design and statistics in psychology. Harmondsworth: Penguin Books Ltd. 
* Urdan, T. C. (2001): Statistics in plain English. London: Lawrence Erlbaum Associates. 
* Lamser, V. - Růžička, L. (1970): Základy statistiky pro sociology. Praha: Svoboda.

Zpět na rozcestník: [[Statistické_metody_ve_fonetickém_výzkumu|Statistické metody ve fonetickém výzkumu]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]

[[Kategorie: Fonetika|*]]
[[Kategorie: Statistika|*]]