Dunning-Krugerův efekt

Dunning-Krugerův efekt je kognitivní zkreslení (angl. cognitive bias) popisující jev, v němž lidé s nedostatečnými kompetencemi a schopnostmi pro danou věc trpí tzv. iluzorní nadřazeností (tendence své schopnosti přeceňovat a nadhodnocovat ve srovnání s ostatními). I přes to, že tito lidé v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, dělají chybné závěry a špatná rozhodnutí, jejich metakognitivní neschopnost jim zabraňuje uvědomit si to. Což má vliv na celkové chybné hodnocení své osoby i osob druhých. Naopak lidé s vysokými schopnostmi a kompetencemi trpí tzv.iluzorní méněcenností (tendence své schopnosti podceňovat). V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních.

Dunning-Krugerův efekt je poměrně nový jev zkoumaný sociální psychologií, s jehož koncepcí přišel David Dunning a Justin Kruger v roce 1999.

Tento výzkum získal v roce 2000 “Ig Nobelovu cenu“ udělovanou za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.

Historie

I přes to, že Dunning-Krugerův efekt byl na vědeckém poli předložen až v roce 1999, tak povědomí o tomto jevu ve společnosti sahá daleko dál do historie. Dunning a Kruger zaznamenali podobné pozorování u filosofů a vědců staré až několik tisíceletí.

• Konfucius "Skutečné poznání je znát rozsah něčí nevědomosti."
• Sokrates "Vím, že nic nevím "
• Bertrand Russell "Problém současného světa je, že hlupáci jsou skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plni pochybností"
• Charles Darwin "Ignorace častěji než inteligence plodí sebevědomí"

David Dunning a Justin Kruger

David Dunning, působí jako profesor Psychologie na Cornell University, se ve své práci zaměřuje na oblast sociální psychologie. Justin Kruger absolvoval postgraduální studium na Cornell University a momentálně působí na University Stern School of Bussines v New Yorku jako profesor Marketingu. Jejich vzájemná spolupráce vznikla pod záštitou Cornell University, kde Dunning jako profesor a Kruger v rámci svého postgraduálního studia provedli společný výzkum. Jejich práce s názvem "Unskilled and Unaware of It: How Difficulties of Recognizing One’s Own Incompetence Lead to Inflated Self-assessments" byla vydána v roce 1999.

Výzkum

Inspirace výzkumu

Výzkum byl inspirován kuriózním případem McArthura Wheelera, který za bílého dne - a bez jakéhokoli viditelného maskování - vyloupil dvě banky v Pittsburghu. Když jej během krátkého času na základě kamerových záznamů dopadla policie, byl svým zadržením velice šokován a řekl: "Přece jsem si potřel obličej citrónovou šťávou!"

Wheeler totiž věřil představě, že pokud si potře obličej citrónovou šťávou, stane se pro videokamery neviditelný. David Dunning po přečtení zprávy o "citrónovém zloději" přišel s myšlenkou, že pokud byl Wheeler natolik hloupý, aby vykradl banku potřený citrónovou šťávou, mohla ho také právě jeho vlastní hloupost chránit před jejím uvědoměním.

Hypotéza

Dunning a Kruger byli daným případem natolik zaujati, že na jeho základě formulovali 4 vzájemně související hypotézy, které pak následně testovali v sérii experimentů.

1. Nekompetentní jedinci mají tendenci výrazně přeceňovat své schopnosti.
2. Díky nedostatku metakognitivních schopností nedokáží poznat kompetenci u ostatních lidí.
3. Neuvědomují si svoji nekompetenci (Wheelera o jeho neschopnosti nespřesvědčily ani kamerové záznamy, dokonce je označoval za podvrh).
4. Dojde-li u nekompetentních jedinců ke zvýšení jejich kompetence, jsou schopni rozpoznat své předchozí nedostatky.

Dunning a Kruger také předkládají myšlenku, že schopnosti spojené s úspěšností v určité oblasti jsou často totožné se schopnostmi nutnými pro vyhodnocení oné úspěšnosti.

Realizace výzkumu

Zmíněná hypoétza byla testována na vysokoškolských studentech pomocí testů ověřující různé oblasti (humor, gramatika, logické myšlení).

1. část výzkumu

Studenti vyplnili 4 různé testy, které měřily jejich schopnosti a znalosti ve výše zmíněných oblastech (humor, gramatika a logické myšlení). Následně po vyplnění testů dostali studenti za úkol odhadnout jejich úspěšnost v jednotlivých oblastech

Výsledek znázorňuje následující graf.

Graf znázorňující rozdíl mezi skutečnými výsledky v testu a výsledky domělými.

Graf rozděluje respondenty do jednotlivých kvartilů na základě jejich úspěšnosti v testu. Zjevné je, že nejméně schopná část (tedy první kvartil) vykazuje významný nesoulad mezi svými domnělými schopnostmi a skutečnými výsledky. První kvartil dosáhl v průměru percentil 12, odhad jejich schopností se však pohyboval okolo percentilu 62.

Naopak vysoce schopní studenti ve čtvrtém kvartilu měli tendenci své schopnosti mírně podceňovat.

2. část výzkumu

Studenti z nejnižšího a nejvyššího kvartilu byli ještě požádáni, aby ohodnotily výsledky ostatních účastníků, čímž jim byly poskytnuty informace o tom, jak se dařilo ostatním účastníkům výzkumu. Nakonec jim bylo umožněno upravit své sebehodnocení

Nejnižší kvartil

Studenti z nejnižšího kvartilu ani po seznámení s výsledky ostatních účastníků stále nebyli schopni rozpoznat úroveň výkonu u sebe ani u ostatních. Své hodnocení tak prakticky nezměnili a zůstali tak stále odtrhnuti od reality.

Nejvyšší kvartil

Studenti z nejvyššího kvartilu seznámeni se skutečným výkonem ostatních si uvědomili opravdovou úroveň schopností svých vrstevníků. Svá sebehodnocení tedy pozvedli a tak jej upravili blíže k realitě. Chybná sebehodnocení u nejvyššího kvartilu byla způsobena tím, že vysoce schopní lidé přecenují schopnosti ostatních. Když jim připadá nějaký úkol jednoduchý, domnívají se, že pro ostatní bude jednoduchý také.

Závěr studie

Z výzkumu vyplynulo následující:

• Neschopní mají tendenci přeceňovat své vlastní schopnosti.
• Neschopní nedokážou rozpoznat schopnosti jiných .
• Neschopní po konfrontaci s realitou nezmění své hodnocení.
• Jediná cesta jak Dunning-Krůgerův efekt překonat, je rozvoj dovedností formou vzdělávání a tréninku.

Dunning-Krugerův efekt tedy říká: "Míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých".

Dunning-Krugerův efekt - příklad

Snad nejlepším příkladem této teorie je "nadprůměrný efekt", neboli tendence většiny lidí věřit, že jsou nadprůměrní, což samozřejmě logicky ani statisticky není možné.

Nadprůměrný efekt, příklad Dunning-Krugerova efektu ve společnosti.

Navazující studie

Dunning-Krugerův efekt inspiroval několik dalších studií, které se pokouší tento fenomén vysvětlit. Jednou z nich je studie Daniela Simonse z University of Illinois s názvem "Unskilled and optimistic: overconfident predictions despite calibrated knowledge of relative skill". Simons v této studii přišel s názorem, že nadhodnocení nekompetentních jedinců je způsobeno iraconálním optimismem, nikoliv metakognitivní neschopností. Ve svém výzkumu se zaměřil na hráče bridže, kterým byla průběžně poskytována zpětná vazba o jejich výkonu. Zjistil zde, že tendence nadhodnocovat se přetrvává u méně kompetentních hráčů i po seznámení s vlastní mírou dovedností a to díky očekávání že "tentokrát to udělají lépe", než to dělali dosud. Domnívá se tedy, že efekt je způsoben iracionálně optimistickou předpovědí ohledně svého výkonu.

Odkazy

Použitá literatura

• Zanna, M. Olson, J. (2011). Advances in Experimental Social Psychology-volume 44. Academic Press.
• Alicke, M. Dunning, D. Krueger, J (2013). The Self in Social Judgment. Psychology Press.

Doporučená literatura

• Alicke, M. Dunning, D. Krueger, J (2013). The Self in Social Judgment. Psychology Press.

Souvisejíci články

• sociální psychologie
• Přehled kognitivních zkreslení

Klíčová slova

David Dunning, Justin Kruger, kognitivní zkreslení, iluzorní nadřazenost, iluzorní méněcennost, metakognice, kompetence