Sociální psychologie - základní informace

(Přesměrováno z Sociální psychologie)
  • věda studující vlivy sociálních faktorů na jedince, jejich chování a prožívání v sociálních situacích
  • vzniká na počátku 20. století (1891)
  • zabývá se člověkem jako individuem a člověkem jako součástí sociální skupiny

Předchůdci sociální psychologie

  • Wundt - Psychologie národů

- obor psychologie, který zkoumá psychické zvláštnosti národů na základě kulturních jevů (pohádky, mýty, zvyky)

  • Gustav LeBon - Psychologie davu

- Později zkoumal i Freud

  • Meadová - Kulturní antropologie

- zkoumá zvyky přírodních národů
- Nová Guinea - ve 30.letech zkoumala kmen, kde domácnost je tvořena 1 mužem + 2 ženami - muži jsou slabší pohlaví
- Muži se chovají dominantně díky testosteronu, ale v tomto případě to bylo obráceně, zde se chovali feminně

  • Erickson - vliv výchovy na osobnostní rysy v dospělosti

- studoval 2 kmeny indiánů
- chování je determinováno kulturními vlivy

  • McDougall - Group mind

- interakce jednotlivých myslí vytváří společnou mysl (odlišnou od pouhého součtu)

  • tyto oblasti pak vedly ke vzniku sociální psychologie

- primárním předmětem zkoumání je jedinec ve skupině
- liší se od sociologie (makropohled, pohled společnosti)
- odlišuje se myšlení psychologické sociální psychologie (USA) versus sociologické sociální psychologie (Evropa )

Předmět studia sociální psychologie

  • Za počátek sociální psychologie se považuje rok 1908, kdy byly vydány dvě učebnice sociální psychologie (Mc Dougall a Ross)
  • rychlé rozšíření začátkem 20. století, převážně v USA
  • zabývá se vlivem sociální faktorů na psychiku jedince v sociálních situacích
  • Aristoteles: „Zoon politikon“ = Člověk je tvor společenský
  • Předmět sociální psychologie je obtížně vymezitelný - hlavní oblasti jsou:
  • sociální interakce
  • postoje
  • role
  • chování
  • význam a dynamika sociálních skupin
  • sociální psychologie vznikla jako hraniční disciplína na pomezí psychologie a sociologie
→ má tedy úlohu spojení mezi strukturou osobnosti a strukturou sociální reality
→ dodnes existuje v sociální psychologie linie sociologická a linie psychologická
  • Centrem sociální psychologie se stává pojem postoj
  • Většina učebnic sociální psychologie pochází z americké produkce, kde se většinou nezabývají vymezením pojmu a předmětu této disciplíny
  • Také se často jednotlivá témata v některých učebnicích vůbec neobjevují
  • V našem kulturním kontextu se ale na vymezení disciplíny klade větší váha - Lze k němu dojít ze dvou hledisek:
  • Strukturální
- hierarchicky uspořádané vrstvy (osobnost, dyadické vztahy, sociální mikrostruktura, makrostruktura)
- struktura osobnosti, hlavně sociální podmíněnost osobnosti
- oblast dyadických vztahů
- sociální mikrostruktura, malé skupiny
- sociální makrostruktura, velké sociální skupiny, sociální instituce
  • Procesuální
- soustředí se na složité vztahy jedince a jeho sociálního prostředí (socializace, submise, vůdcovství, dominance)
- jde hlavně o směr kauzality tohoto vztahu (vliv jedince na společnost nebo opačně)
  • Celkově lze ale říci, že sociální psychologie se zabývá člověkem jako sociální bytostí. Je to věda o determinujícím vlivu sociální prostředí na psychiku a vědomí člověka

Sociální psychologie v kontextu příbuzných disciplín

  • Sociální psychologie patří do psychologických věd, ale zároveň má z nich nejblíže i k vědám jiným, jako např. ekonomii, právu apod.
  • Je tedy někdy brána i jako průnik psychologie a jiných věd
  • Z psychologických disciplín je jí nejbližší psychologie vývojová, kognitivní, psychologie osobnosti, psychologická metodologie a psychometrie
  • V meziválečném období se sociální psychologie stejně jako většina disciplín, snažila o větší exaktnost, proto se opírala především o psychologickou metodologii a psychometrii (př: Thurstonova intervalová škála na měření postojů)
  • V určitém období se zpochybňovala potřeba sociální psychologie jako samostatné disciplíny s tím, že celá psychologie je vlastně sociální (v posledních 20-25 letech se počítá mezi základní psychologické disciplíny)
  • Sociální psychologie je na první pohled akademická, výzkumná, odtržená od praxe
- Ve skutečnosti má ale velké uplatnění především ve zdravotnictví (většina terapie, nácviky sociální dovedností apod.), školství a ekonomické praxi (fungování sociální institucí, vliv reklamy apod.)
  • Při vzniku mnoha aplikovaných psychologických disciplín dnes stojí i sociální psychologie

Vymezení vztahu uvnitř psychologie

  • Obecná psychologie
  • poskytuje názvosloví všem disciplínám, je to poznatková základna
  • zpětně je též obohacována sociální psychologií v podílu sociální determinace lidské psychiky
  • Psychologie osobnosti
  • velká část osobnosti je sociálně determinovaná
  • Vývojová psychologie
  • styčným bodem je socielizace
  • Pedagogická psychologie
  • sociální psychologie se podílí na přípravě budoucích učitelů, třída je vlastně taková malá sociální skupina

Vymezení sociální psychologie v rámci vědních oborů

  • Sociologie
  • stála u vzniku sociální psychologie (sociologové nemají rádi psychologizování)
  • je komplexnější
  • nezkoumá psychiku, ale může zkoumat postavení, vztahy vůči společnosti apod.
  • sociální psychologii zajímají mechanismy působení uvnitř skupiny z hlediska psychických jevů jedince - skupiny
  • Kulturní antropologie
  • rozdíly v psychice jednotlivých národů - chtěli zjistit specifika a na to potřebovali psychologii
  • Sociální psychologie zasahuje i do dalších oborů: etnografie, filozofie, politologie, právo atd.

Několik pojetí sociální psychologie

Sherif

  • Vědecké studium zkušenosti a chování jedinců ve vztahu k sociálně stimulujícím situacím.“ (tedy situacím tvořenými lidmi, sociálním prostředím)
  • Zkoumal konformitu

Krech

  • „Sociální psychologie je věda o chování jedince ve společnosti.“
  • Věda o případech meziosobního chování
  • za cíl sociální psychologie se považuje stanovení zákonů vývoje změny a podstaty meziosobního chování
  • podstatným znakem sociálně psychologického jevu je interpersonální událost, která je základní jednotkou sociální psychologie (člověk není jen reaktivní organismus)

Nakonečný

  • Dvojí pojetí předmětu sociální psychologie
  • užší: „Věda studující psychologické složky personálních interakcí (jako u Kreche) zvlášť ve formě styku tváří v tvář.“
  • širší: „Věda studující interakci člověka a jeho společenského prostředí.“

Janoušek

  • ústřední problém sociální psychologie je osobnost, zákonitosti její formování, vzájemné souvislosti mezi jedincem a skupinou, interakce jedinců
- toto podmiňuje projevy psychické činnosti
  • Disciplína věnující se masovým psychickým jevům (kolektivní chování, psychologie národů)
  • Sjednocující názor: Předmětem jsou zákonitosti vlivu společenské determinace na povahu psychiky a vědomí, společensko-historický charakter psychiky a vědomí a z toho vyplývající zákonitosti regulační funkce v sociální činnosti a sociálních vztazích lidí v rámci různých společenství

Slaměník

  • Strukturální hledisko
  • opírá se o principy kategorizace sociální reality
  • úrovně: osobnost, dyadické vztahy, sociální mikrostruktury - rodina, parta, sociální makrostruktury
  • Procesuální hledisko
  • řeší vztahy mezi 2 jedinci, jedincem a malou skupinou, jedincem a sociální institucí (právní řád apod.)

Zdroje