Moorův zákon: Porovnání verzí

Řádek 13: Řádek 13:
  
 
Sám Moore v roce 2006 prohlásil, že tento exponenciální vývoj nemůže pokračovat donekonečna a očekává, že za zhruba 10 až 15 let narazí na hranici danou fyzikálními vlastnostmi materiálů.<ref><i>Moorův zákon platí už 40 let</i>. Český rozhlas, 2006.</ref> Někteří odborníci zastávají názor, že moorův zákon bude platit i nadále díky multidisciplinárním inovacím v oblastech jako počítačová architektura a softwarové inženýrství.<ref>TROY MANNING. <i>Moore’s Law is Dead. Long Live Moore’s Law!</i>. Micron, 2013.</ref>
 
Sám Moore v roce 2006 prohlásil, že tento exponenciální vývoj nemůže pokračovat donekonečna a očekává, že za zhruba 10 až 15 let narazí na hranici danou fyzikálními vlastnostmi materiálů.<ref><i>Moorův zákon platí už 40 let</i>. Český rozhlas, 2006.</ref> Někteří odborníci zastávají názor, že moorův zákon bude platit i nadále díky multidisciplinárním inovacím v oblastech jako počítačová architektura a softwarové inženýrství.<ref>TROY MANNING. <i>Moore’s Law is Dead. Long Live Moore’s Law!</i>. Micron, 2013.</ref>
−
 
−
third-generation Xeon Phi
 
  
  
 
<references />
 
<references />

Verze z 13. 12. 2014, 13:00

Gordon E. Moore

Pojem Moorův zákon reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval Americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.[1]

Historie

Pro speciální vydání časopisu Electronics, byl Moore požádán, aby předpověděl vývoj silikonových komponentů v nadcházejících deseti letech. Moore byl bez větších potíží schopen extrapolovat své výsledky z vývoje mezi lety 1959-65. Ve svém článku „Cramming more components onto integrated circuits“ odhadnul, že v roce 1975 bude v každém čipu zhruba 65 tisíc komponentů. Po deseti letech, právě v roce 1975 byl však nucen svou teorii poupravit z důvodu zpomalení technologického pokroku. Moore frekvenci svého zákona zvýšil z jednoho roku na neurčitých pár let. Moore sám popírá, že by přesně stanovil dva roky či často citovaných 18 měsíců. S těmito přesnými čísly prý podle něho přišel Dave House, který také pracoval v Intelu. [2]

Situace dnes

Intel zatím vyrábí 14nm čipy, jejichž výrobu plánuje i Samsung. Ty však brzy budou překonány 10nm čipy. Intel je plánuje použít ve třetí generaci svých procesorů Xeon Phi označené krycím názvem Knights Hill. Tyto procesory však spatří světlo světa nejdřív v roce 2017.[3] I ARM ve spolupráci s TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) nedávno zveřejnil své plány na výrobu 10nm čipů pomocí technologie FinFET. Začátek výroby prvních vzorků se očekává v posledním čtvrtletí roku 2015. [4]

Bude zákon platit i nadále?

Sám Moore v roce 2006 prohlásil, že tento exponenciální vývoj nemůže pokračovat donekonečna a očekává, že za zhruba 10 až 15 let narazí na hranici danou fyzikálními vlastnostmi materiálů.[5] Někteří odborníci zastávají názor, že moorův zákon bude platit i nadále díky multidisciplinárním inovacím v oblastech jako počítačová architektura a softwarové inženýrství.[6]


  1. ↑ THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Moore’s law. Encyclopædia Britannica, 2013.
  2. ↑ MOORE GORDON E. Cramming more components onto integrated circuits, Reprinted from Electronics, volume 38, number 8, April 19, 1965, pp.114 ff. IEEE Solid-State Circuits Newsletter [online]. vol. 20, issue 3, undefined [cit. 2014-12-13]. DOI: 10.1109/n-ssc.2006.4785860.
  3. ↑ JOEL HRUSKA. Intel’s third-generation Xeon Phi to use 10nm technology, deploy second-generation Omni-Path fabric. ExtremeTech, 2014.
  4. ↑ ARM and TSMC Unveil Roadmap for 64-bit ARM-based Processors on 10FinFET Process Technology. Business Wire, 2014.
  5. ↑ Moorův zákon platí už 40 let. Český rozhlas, 2006.
  6. ↑ TROY MANNING. Moore’s Law is Dead. Long Live Moore’s Law!. Micron, 2013.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Moorův_zákon&oldid=12187“