Muzejní knihovna: Porovnání verzí

Verze z 22. 12. 2014, 16:08

Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.

Obsah

1 Historie
2 Charakteristika
- 2.1 Základní (se specializovanými fondy)
- 2.2 Specializované
3 Fondy
4 Sdružující organizace
- 4.1 Historie
- 4.2 Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR
5 Veřejnost a muzejní knihovny
6 Moderní trendy
7 Odkazy

Historie

Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)^[1]. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.

Charakteristika

Knihovny muzeí mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje, města a obce, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, či nadace.

Základní (se specializovanými fondy)

Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70% všech muzejních knihoven)^[2]. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.

Specializované

Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.

Fondy

Sbírkové

Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek^[3] a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.

Regionální literatura

Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.

Odborná literatura

Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.

Sdružující organizace

Historie

V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky oborová komise muzeí a galerií, která mimo jiné organizovala odborné semináře.

Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR

Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky.

Muzejní knihovny také spolupracují se SKIP.

Veřejnost a muzejní knihovny

V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.

Moderní trendy

Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.^[2]Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).

Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do Krameria či Manuscriptoria).

Odkazy

Reference

↑ The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf
↑ ^2,0 ^2,1 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
↑ ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.

Použitá literatura

BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.

BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.

ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm

Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.

Externí odkazy

Knihovnická komise

[1] The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf

[:0-2] 2,0 ^2,1 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.

[3] ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 === Historie ===
-V 50 letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky oborová komise muzeí a galerií, která mimo jiné organizovala odborné semináře.
+V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky oborová komise muzeí a galerií, která mimo jiné organizovala odborné semináře.
 === [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR] ===
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 == Veřejnost a muzejní knihovny ==
-V 19 století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.
+V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.
 == Moderní trendy ==
-Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80% využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu. <ref name=":0" />Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).
+Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.<ref name=":0" />Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).
 Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).