Neuron: Porovnání verzí

Aktuální verze z 9. 1. 2015, 03:13

Neuron (nervová buňka) je základní funkční a histologická jednotka nervového systému. Neuron přenáší a zpracovává informace z vnějšího a vnitřního prostředí a tím podmiňuje schopnost organismu na ni reagovat.^[1]

Obsah

1 Stavba neuronu
2 Zdroje
- 2.1 Reference
- 2.2 Zdroje obrázků

Stavba neuronu

Strukturální rozdělení

Tělo (perikaryon, centrální část neuronu obsahující jádro) společně s dendrity tvoří recepční část, která přijímá podněty a je místem napojení receptorů (mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity). Obsahuje veškeré organely. V recepční části jsou výrazně nahromaděny mitochondrie a iontové kanály podporující přenos vzruchu.
Výběžky (krátké dendrity a dlouhý neurit, jinak také axon)
Iniciační segment, (iniciální část) je místem odstupu dlouhého vlákna neuritu a také místem vzniku dalšího vzruchu. Zde není chráněn žádným ochranným obalem.
Neurit vede vzruch.
Terminální úsek(synaptická část) je převodní část napojující se na další nervové buňky. Obsahuje synapse^[2].

Popisek: Tělo neuronu vlevo (Cell body) obsahuje buněčné jádro (Nucleus) a vychází z něj dendrity (Dendrite) a neurit (neboli Axon). Neurity jsou izolovány od intersticiálního - mezibuněčného - prostředí pomocí myelinové pochvy (Myelin sheath) vytvářené v PNS (Periferní nervová soustava) Schwannovou buňkou (Schwann cell) a přerušované pouze Ranvierovými zářezy (Node of Ranvier). Neurit se může volně větvit a ústí v axonální zakončení (Axon terminal), obvykle synaptické napojení na axon, dentrit či tělo jiné buňky.

Funkční rozdělení neuronů

neurony stejně jako ostatní buňky v těle mají stejný genetický materiál, až během zrání se však u jednotlivých neuronálních typů aktivují pouze určité geny. Výsledkem toho je funkční specializace (diferenciace)^[2].
Zralé neurony funkčně dělíme do čtyř skupin

motorické neurony (motoneurony)- vedou informace z mozku nebo páteřní míchy ke kosterním svalům (z centra do periferie) nazýváme je tedy eferentními
senzitivní neurony- převádějí smyslové informace do centrálního nervového systému(z periferie do centra)nazýváme je afrentními
autonomní neurony (vegetativní neurony)- vedou k vnitřním orgánům a tkáním (jejich činnost nemůžeme ovládat vůlí) tyto neurony jsou aferentní(dostředivé) i eferentní(odstředivé)
interneurony- nacházejí se v mozku, hřbetní míše i nervových uzlinách. Jejich funkce spočívá v propojování jednotlivých neuronů navzájem^[2].

Synapse

Synapse je kontakt mezi membránami dvou buněk. Funkcí synapse je vznik a přenos nervového vzruchu

Na synapsi popisujeme tři části- presynaptický útvar, synaptickou štěrbinu a postsynaptický útvar

Presynaptický útvar (knoflíkovitě rozšířená část axonu, popřípadě specializovaná část senzorické buňky) obsahuje ve svém nitru synaptické vezikuly, které obsahují neurotransmitery na povrchu membrány synapse se nacházejí presynaptické receptory, které modulují (potlačují nebo naopak stimulují) uvolňování látek do synaptické štěrbiny
Synaptická štěrbina je prostor mezi presynaptickým a postsynaptickým útvarem široký cca 20-50nm.
Postsynaptický útvar obsahuje ve své plazmatické membráně především receptory, které reagují na molekuly přenašeče.^[2].

Děje na synapsích

Akční potenciál postupně depolarizuje membránu neuronu až k presynaptickému útvaru. Zde otevírá navíc také iontové kanály pro vápník. Po otevření kanálů pro vápník proudí ionty po směru svého koncentračního spádu do nitra neuronu a vstupují do řady kaskád nitrobuněčných reakcí. Výsledkem je přesun synaptických váčků směrem k presynaptické membráně,
V dalším kroku váček s membránou splývá, a uvolňuje tak svůj obsah do synaptické štěrbiny
Neuropřenašeče se přes synaptickou štěrbinu dostávají až k postsynaptické membráně, kde se navazují na příslušné receptory.
Přenos nervového signálu mezi neurony prostřednictvím synapsí je proces aktivní, časově omezený a nevratný. Nazývá se neurotransmise.

Zdroje

Reference

↑ Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.

Zdroje obrázků

Commons.wikimedia.org. Retrieved from: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neuron-cs.jpg
Pl.wiktionary.org. Retrieved from: http://pl.wiktionary.org/wiki/Plik:Synapse.png

[1] Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.

[mozekasvet-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Neuron''', nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervového systému. Neuron přenáší a zpracovává informace z vnějšího a vnitřního prostředí a tím podmiňuje schopnost organismu na ni reagovat.<ref>Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.</ref>
+'''Neuron''' (nervová buňka) je základní funkční a histologická jednotka nervového systému. Neuron přenáší a zpracovává informace z vnějšího a vnitřního prostředí a tím podmiňuje schopnost organismu na ni reagovat.<ref>Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.</ref>
+== Stavba neuronu ==
 === Strukturální rozdělení ===
-* tělo = perikaryon
-* výběžky ( krátké [[Dendrit|dendrity]] a dlouhý [[Neurit|neurit]])
+* '''Tělo''' (perikaryon, centrální část neuronu obsahující jádro) společně s [[Dendrit|dendrity]] tvoří '''recepční část''', která přijímá podněty a je místem napojení receptorů (mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity). Obsahuje veškeré organely. V recepční části jsou výrazně nahromaděny [[Mitochondrie|mitochondrie]] a [[Iontové kanály|iontové kanály]] podporující přenos vzruchu.
-* synaptický úsek
+* '''Výběžky''' (krátké [[Dendrit|dendrity]] a dlouhý [[Neurit|neurit]], jinak také axon)
+* '''Iniciační segment''', (iniciální část) je místem odstupu dlouhého vlákna [[Neurit|neuritu]] a také místem vzniku dalšího vzruchu. Zde není chráněn žádným [[Neuron#Myelinové obaly|ochranným obalem]].
+* [[Neurit]] vede vzruch.
+* '''Terminální úsek'''(synaptická část) je převodní část napojující se na další nervové buňky. Obsahuje [[Neuron#Synapse|synapse]]<ref name="mozekasvet">Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.</ref>.<br />
 [[Soubor:Neuron.jpg|Neuron]]<br />
-<small>'''Popisek''': ''Tělo neuronu vlevo ('''Cell body''') obsahuje buněčné jádro ('''Nucleus''') a vychází z něj dendrity ('''Dendrite''') a neurit (neboli '''Axon'''). Neurity jsou izolovány od intersticiálního - mezibuněčného - prostředí pomocí myelinové pochvy ('''Myelin sheath''') vytvářené v PNS (Periferní nervová soustava) Schwannovou buňkou ('''Schwann cell''') a přerušované pouze Ranvierovými zářezy ('''Node of Ranvier'''). Neurit se může volně větvit a ústí v axonální zakončení ('''Axon terminal'''), obvykle synaptické napojení na axon, dentrit či tělo jiné buňky.''</small><br /><br />
+<small>'''Popisek''': ''Tělo neuronu vlevo ('''Cell body''') obsahuje buněčné jádro ('''Nucleus''') a vychází z něj dendrity ('''Dendrite''') a neurit (neboli '''Axon'''). Neurity jsou izolovány od intersticiálního - mezibuněčného - prostředí pomocí myelinové pochvy ('''Myelin sheath''') vytvářené v PNS (Periferní nervová soustava) Schwannovou buňkou ('''Schwann cell''') a přerušované pouze Ranvierovými zářezy ('''Node of Ranvier'''). Neurit se může volně větvit a ústí v axonální zakončení ('''Axon terminal'''), obvykle synaptické napojení na axon, dentrit či tělo jiné buňky.''</small>
-=== Funkční rozdělení ===
-*tělo + dendrity tvoří recepční část, která přijímá podněty a je místem napojení receptorů(mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity); obsahuje veškeré organely, v místě receptoru jsou výrazně nahromaděny [[Mitochondrie|mitochondrie]]  a iontové kanály podporující přenos vzruchu
+=== Funkční rozdělení neuronů ===
-*	iniciační segment, iniciální část – místo odstupu dlouhého vlákna [[Neurit|(neuritu)]] + místo vzniku dalšího vzruchu; vůči svému okolí zcela obnažen
-*[[neurit]] = vodivá část – většinou bez organel
+neurony stejně jako ostatní buňky v těle mají stejný genetický materiál, až během zrání se však u jednotlivých neuronálních typů aktivují pouze určité geny. Výsledkem toho je '''funkční specializace''' (diferenciace)<ref name="mozekasvet" />.<br />
-*terminální úsek = převodní část – napojení na další nervové buňky
+Zralé neurony '''funkčně''' dělíme do čtyř skupin
-=== Myelinové obaly ===
+*'''motorické neurony''' (motoneurony)- vedou informace z mozku nebo [[Páteřní mícha|páteřní míchy]] ke kosterním svalům (z centra do periferie) nazýváme je tedy '''eferentními'''
-Kolem velké části neuritů (axonů) se vytváří ochranná buněčná vrstva, která daný axon izoluje od okolního prostředí (obdobně, jako když obalíte elektrické dráty izolační gumou). Tím se zefektivní (sníží se energetické výdaje a zvýší se rychlost) přenos signálu (vzruchu, ergo [[Akční potenciál (AP)|akčního potenciálu]]). Zdroj myelinizace se liší v centrální nervové soustavě (oligodendrocyty) a v periferní nervové soustav (Schwanovy buňky).
+*'''senzitivní neurony'''- převádějí smyslové informace do centrálního nervového systému(z periferie do centra)nazýváme je '''afrentními'''
-* '''Myelinová pochva''' v [[Centrální nervová soustava (CNS)|CNS]] vytvářená oligodendrocyty. Jeden oligodendrocyt může myelinizovat až několik desítek okolních neuritů.
+*'''autonomní neurony''' (vegetativní neurony)- vedou k vnitřním orgánům a tkáním (jejich činnost nemůžeme ovládat vůlí) tyto neurony jsou aferentní(dostředivé) i eferentní(odstředivé)
-* '''Schwannova pochva''' v [[Periferní nervy|PNS]] vytvářená Schwannovými buňkami. Jedna Schwannova buňka myelinizuje právě jeden neurit tím, že se kolem něj omotá v několika vrstvách.
+*'''interneurony'''- nacházejí se v mozku, hřbetní míše i nervových uzlinách. Jejich funkce spočívá v propojování jednotlivých neuronů navzájem<ref name="mozekasvet" />.<br />
-Myelinová vrstva je přerušována '''Ranvierovými zářezy''' – jde o místa, kde dochází k setkání dvou myelinizujících buněk (Schwannovou buňkou či oligodendrocytem) a kde dochází ke kontaktu (a výměně iontů) s extracelulárním prostředím. Právě zde se může se axon dělit.
-* ''Zajímavost'': Myelin je jednou ze základních složek bílé hmoty mozkové a míchy a je příčinou jejich bílé barvy.
-* ''Zajímavost'': Poškození a úbytek myelinu v mozku (''demyelinizace'') je spojen s těžkými neurologickými onemocněními (např. roztroušená skleróza).
 === Synapse ===
-* Synaptické váčky - '''vehikuly''' se vylijí a dostanou se na presynaptickou membránu, obsah se vylije do synaptické štěrbiny, pokud je vzruch dobrý, naváže se neurotransmiter na postsynaptickou membránu.
-* Co se nepoužije, je zpátky odchytáváno synapsí ze které se to vylilo.
+'''Synapse''' je kontakt mezi membránami dvou buněk. Funkcí synapse je vznik a přenos [[Nervový vzruch|nervového vzruchu]]
-* Rozdělení synapsí:
+* Na synapsi popisujeme '''tři části'''- presynaptický útvar, synaptickou štěrbinu a postsynaptický útvar
-# '''Dendrodenrické''' - spojení dendrit-dendrit
+# '''Presynaptický útvar''' (knoflíkovitě rozšířená část axonu, popřípadě specializovaná část senzorické buňky) obsahuje ve svém nitru '''synaptické vezikuly''', které obsahují [[Biochemie#Neurotransmitery|neurotransmitery]] na povrchu membrány synapse se nacházejí '''presynaptické receptory''', které modulují (potlačují nebo naopak stimulují) uvolňování látek do synaptické štěrbiny
-# '''Axoaxonální''' - spojení axon–axon
+# '''Synaptická štěrbina''' je prostor mezi presynaptickým a postsynaptickým útvarem široký cca 20-50nm.
-# '''Axodendritické''' - spojení axon-dendrit
+# '''Postsynaptický útvar''' obsahuje ve své plazmatické membráně především '''receptory''', které reagují na molekuly přenašeče.<ref name="mozekasvet" />.<br />
 [[Soubor:Synapse.png|Synapse]]<br />
-== Reference ==
+==== Děje na synapsích ====
+* Akční potenciál postupně depolarizuje membránu neuronu až k presynaptickému útvaru. Zde otevírá navíc také iontové '''kanály pro vápník'''. Po otevření kanálů pro vápník proudí ionty po směru svého koncentračního spádu do nitra neuronu a vstupují do řady kaskád nitrobuněčných reakcí. Výsledkem je přesun '''synaptických váčků''' směrem k '''presynaptické membráně''',
+* V dalším kroku váček s membránou splývá, a uvolňuje tak svůj obsah do synaptické štěrbiny
+* [[Neurotransmiter|Neuropřenašeče]] se přes synaptickou štěrbinu dostávají až k postsynaptické membráně, kde se navazují na příslušné '''receptory'''.
+* Přenos nervového signálu mezi neurony prostřednictvím synapsí je proces aktivní, časově omezený a nevratný. Nazývá se '''neurotransmise'''.
+== Zdroje ==
+=== Reference ===
 <references />
-==== Zdroje obrázků ====
-#Commons.wikimedia.org. Retrieved from: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neuron-cs.jpg
+=== Zdroje obrázků ===
-#Pl.wiktionary.org. Retrieved from: http://pl.wiktionary.org/wiki/Plik:Synapse.png
-[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
+# Commons.wikimedia.org. Retrieved from: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neuron-cs.jpg
+# Pl.wiktionary.org. Retrieved from: http://pl.wiktionary.org/wiki/Plik:Synapse.png
+[[Kategorie: Neurofyziologie]]