Nervový vzruch
Nervový vzruch vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.
- Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)[1]
Receptory rozdělujeme na:
- Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
- Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace
Membránový potenciál
Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány(synapse)
- Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu
- V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))
- vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky.
- Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky.
- Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
- Akční potenciál = 105 mV
Vzruchová výbavnost dána
- prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
- časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí
Zákon vše nebo nic
Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod.
- Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch vznikne nebo nevznikne[2]