Teorie mobilizace zdrojů: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Teorie mobilizace zdrojů''' (TMZ) zahrnuje nejvlivnější teorie [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]] za posledních 40 let v USA. | + | '''Teorie mobilizace zdrojů''' (TMZ) zahrnuje nejvlivnější teorie [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]] za posledních 40 let v USA. Během šedesátých let zde vznikala sociální hnutí, což bylo pro většinu odborníků překvapivé, neboť 60. a 70. léta byla jinak v USA znakem blahobytu. Právě proto, že nikdo nepředpokládal žádnou vlnu protestů, se začaly objevovat teorie, které měly za cíl tyto náhlé vlny nespokojenosti vysvětlit. Základní přelomové situace byly především [[černošské hnutí|hnutí za občanská práva (černochů)]], boj proti chudobě, odpor proti [[Válka ve Vietnamu|válce ve Vietnamu]]. V roce 1977 se konala konference na Vanderbiltově univerzitě, kde se ustanovily základní body TMZ:<ref>Giddens, A. 2013. Sociologie: teorie, koncepce, představitelé. Praha: Argo.</ref> |
#sociální hnutí už nevznikají jen iracionálně z nějaké nespokojenosti se systémem, ale jsou to situace logicky racionálně zvážené | #sociální hnutí už nevznikají jen iracionálně z nějaké nespokojenosti se systémem, ale jsou to situace logicky racionálně zvážené | ||
#získávání prostředků/zdrojů – čas, peníze, dovednosti | #získávání prostředků/zdrojů – čas, peníze, dovednosti | ||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
'''2. proč lidé jednají kolektivně'''<br /> | '''2. proč lidé jednají kolektivně'''<br /> | ||
* odpověď prostřednictvím Olsonovy [[Teorie racionální volby|teorii racionální volby]], rozšířené ji o sociálně charakterové zisky (nejen peníze či deklarovaná práva, ale i vyšší [[sociální status|status]], možnost [[sociální mobilita|mobility]], získání moci atd.) | * odpověď prostřednictvím Olsonovy [[Teorie racionální volby|teorii racionální volby]], rozšířené ji o sociálně charakterové zisky (nejen peníze či deklarovaná práva, ale i vyšší [[sociální status|status]], možnost [[sociální mobilita|mobility]], získání moci atd.) | ||
− | * základní kameny pro zrod sociálního hnutí: volná seskupení lidí (často malé přátelské skupiny), které se promění v organizaci sociálního hnutí. Ta je založená na síti vztahů, ve které není jasná hierarchie, ale výborně zde funguje komunikace a mezi členy se vytváří solidarita.<ref name="teoriesochnuti"> Znebejánek, F. | + | * základní kameny pro zrod sociálního hnutí: volná seskupení lidí (často malé přátelské skupiny), které se promění v organizaci sociálního hnutí. Ta je založená na síti vztahů, ve které není jasná hierarchie, ale výborně zde funguje komunikace a mezi členy se vytváří solidarita.<ref name="teoriesochnuti"> Znebejánek, F. 1997. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: SLON.. </ref>.<br /> |
'''3. jaké mají příležitosti k takovému jednání''' | '''3. jaké mají příležitosti k takovému jednání''' | ||
*jakou roli hraje [[Sociální kontrola|sociální kontrola]] | *jakou roli hraje [[Sociální kontrola|sociální kontrola]] | ||
Řádek 78: | Řádek 78: | ||
*Podmínkou úspěchu je dostatečná poptávka na trhu, po tom, v čem chce vůdce – manažer udělat změnu. Příznivce získává skrze reklamní kampaně a dokáže zdroje akumulovat jak ze státní, tak ze soukromé sféry. | *Podmínkou úspěchu je dostatečná poptávka na trhu, po tom, v čem chce vůdce – manažer udělat změnu. Příznivce získává skrze reklamní kampaně a dokáže zdroje akumulovat jak ze státní, tak ze soukromé sféry. | ||
|} | |} | ||
− | == Reference == | + | |
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
+ | === Doporučená literatura === | ||
+ | |||
+ | * Gamson, W. A. 1975. ''Strategy of Social Protest''. Homewood: Dorsey Press. | ||
+ | * Gamson, W. A. 1992. ''Talking Politics''. New York: Cambridge University Press. | ||
+ | * Gamson, W. A.; Fireman, B.; Rytina, S. 1982. ''Encounters with Unjust Authority''. Homewood: Dorsey Press. | ||
+ | * Giddens, A. 2013. ''Sociologie: teorie, koncepce, představitelé''. Praha: Argo. | ||
+ | * McCarthy, J. D.; Zald, M. N. ''The Trend of Social Movement in America''. Moristown: General Learning Press. | ||
+ | * Oberschall, A. 1973. ''Social Conflict and Social Movements''. New York: Englewood Cliffs, Prentice Hall. | ||
+ | * Oberschall, A. 1993. ''Social Movements''. New Brunsvik, London: Transaction Publishers. | ||
+ | * Tilly, C. 1978. ''From Mobilization to Revolution''. Reading: Addison-Wesley Publishing Company. | ||
+ | * Tilli, C.; Tilly, L.; Tilly, R. 1975. ''The Rebellious Century''. Cambridge: Harvard University Press. | ||
+ | * Zald, M. N.; McCarthy, J. D. (eds.). 1988. ''The Dynamics of Social Movements: Resource Mobilization, Social Control and Tactic''. Lanham-London: University Press of America. | ||
+ | * Znebejánek, F. 1997. ''Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé''. Praha: SLON. | ||
+ | |||
+ | === Související články === | ||
+ | |||
+ | * [[Sociální hnutí]] | ||
+ | * [[Teorie nových sociálních hnutí]] | ||
+ | * [[Hnutí za občanská práva černochů]] | ||
+ | * [[Studentské hnutí 60. let 20. století]] | ||
+ | * [[Feminismus]] | ||
+ | * [[Mírové hnutí]] | ||
+ | * [[Environmentální hnutí]] | ||
+ | * [[Dělnické hnutí]] | ||
+ | * [[Charles Tilly]] | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie: Sociologie|*]] | ||
[[Kategorie: Sociální hnutí|*]] | [[Kategorie: Sociální hnutí|*]] |
Aktuální verze z 13. 1. 2015, 16:23
Teorie mobilizace zdrojů (TMZ) zahrnuje nejvlivnější teorie sociálních hnutí za posledních 40 let v USA. Během šedesátých let zde vznikala sociální hnutí, což bylo pro většinu odborníků překvapivé, neboť 60. a 70. léta byla jinak v USA znakem blahobytu. Právě proto, že nikdo nepředpokládal žádnou vlnu protestů, se začaly objevovat teorie, které měly za cíl tyto náhlé vlny nespokojenosti vysvětlit. Základní přelomové situace byly především hnutí za občanská práva (černochů), boj proti chudobě, odpor proti válce ve Vietnamu. V roce 1977 se konala konference na Vanderbiltově univerzitě, kde se ustanovily základní body TMZ:[1]
- sociální hnutí už nevznikají jen iracionálně z nějaké nespokojenosti se systémem, ale jsou to situace logicky racionálně zvážené
- získávání prostředků/zdrojů – čas, peníze, dovednosti
- schopnost je využívat – klíčový je moment organizace
- mobilizace lidí/mas k dosažení cílů hnutí – zájem médií, získávání příznivců
Rozdíly oproti Evropě
- státní aparát v USA se rozvíjel velmi pomalu a byl poměrně slabý, tím pádem nevytvářel příliš prostoru k odporu
- vysoká míra tolerance v USA k existenci různých druhů dobrovolných občanských sdružení
Možné příčiny
První pokusy o vysvětlení
- teorie R.Ingelharta - vysvětluje sociální hnutí tak, že se změnila doba a mladí chtěli změnu hodnot (přivést do života postmateriální hodnoty; oprostit se od přílišného vlivu vlády atd.); mladá generace byla zajištěná, a tak stoupla v potřebách o stupeň výš (seberealizace, sebevyjádření) – to ale vysvětlovalo pouze případy studentských hnutí, nikoliv však soc.hnutí obecně
- teorieM.Olsona - v případě sociálních hnutí funguje teorie racionální volby, kdy člověk zvažuje náklady a zisky (na základě toho se pak každý rozhoduje, jestli hnutí podpoří či ne; také ale říká, že kdyby takhle zvažoval každý, tak nikdo nemá důvod zapojit se do kolektivní aktivity, protože zisky budou dostupné všem, naproti tomu náklady vydá jen někdo) – takže všichni budou čekat až to vybojuje někdo jiný
Kritika raných teorií
- našly se ale i případy, kterým se podařilo dosáhnout cílů i bez nutných zdrojů - byla to např. hnutí nezaměstnaných dělníků či hnutí za práva černochů, která dosáhla svých cílů pouze prostřednictvím např. stávek a pasivních protestů
- když hnutí později dostala organizovanou podobu, tak podobných akcí (stávek apod.) ubylo a celkově to těmto hnutím vůbec nepomohlo (spíše naopak - Weber a Michels nazývají černou ruku byrokracie
Hlavní vysvětlující teorie
Dva hlavní proudy
- Politický – model politického procesu - Tilly, Oberschall, Gamson – aktivistický (RM I)
- Podnikatelský – McCarthy a Zald - spíš ekonomické důvody (RM II)
Sociální hnutí jako federace organizací |
---|
Základní dimenze, se kterými pracoval:
1. jaké jsou zdroje konfliktů
2. proč lidé jednají kolektivně
3. jaké mají příležitosti k takovému jednání
|
Sociální hnutí jako trs událostí |
---|
Vysvětluje otázku proč soc.hnutí vznikají.
|
Sociální hnutí jako politika jinými prostředky |
---|
Vysvětluje otázku kdy jsou soc.hnutí úspěšná.
W.Gamson provedl pro svou práci analýzu 53 sociálních hnutí, které se objevily mezi lety 1800 a 1945 a pokusil se o stanovení základních podmínek úspěchu - tedy že konkrétní sociální hnutí dosáhlo svých cílů. Z analýzy odvodil následující předpoklady úspěchu hnutí:
Jeho práce se ale setkala s velkou negativní kritikou:
|
Sociální hnutí jako podnikatelská aktivita |
---|
Tito autoři na sociální hnutí nenahlíží jako na důsledek nespokojenosti lidí, ale jako na novou cestu.
|
Odkazy
Reference
Doporučená literatura
- Gamson, W. A. 1975. Strategy of Social Protest. Homewood: Dorsey Press.
- Gamson, W. A. 1992. Talking Politics. New York: Cambridge University Press.
- Gamson, W. A.; Fireman, B.; Rytina, S. 1982. Encounters with Unjust Authority. Homewood: Dorsey Press.
- Giddens, A. 2013. Sociologie: teorie, koncepce, představitelé. Praha: Argo.
- McCarthy, J. D.; Zald, M. N. The Trend of Social Movement in America. Moristown: General Learning Press.
- Oberschall, A. 1973. Social Conflict and Social Movements. New York: Englewood Cliffs, Prentice Hall.
- Oberschall, A. 1993. Social Movements. New Brunsvik, London: Transaction Publishers.
- Tilly, C. 1978. From Mobilization to Revolution. Reading: Addison-Wesley Publishing Company.
- Tilli, C.; Tilly, L.; Tilly, R. 1975. The Rebellious Century. Cambridge: Harvard University Press.
- Zald, M. N.; McCarthy, J. D. (eds.). 1988. The Dynamics of Social Movements: Resource Mobilization, Social Control and Tactic. Lanham-London: University Press of America.
- Znebejánek, F. 1997. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: SLON.