Individuální psychologie: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
* Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností. <ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing. </ref> | * Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností. <ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing. </ref> | ||
| − | == | + | == Vztah k psychoanalýze == |
V prvním desetiletí 20. století [[Alfred Adler|Adler]] spolupracoval s [[Sigmund Freud|Freudem]] a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. <ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.<ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )</ref> Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> | V prvním desetiletí 20. století [[Alfred Adler|Adler]] spolupracoval s [[Sigmund Freud|Freudem]] a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. <ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.<ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )</ref> Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> | ||
| − | == Hlavní | + | == Hlavní pojmy == |
=== Komplex méněcennosti=== | === Komplex méněcennosti=== | ||
Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví [[Křivice|křivicí]]. Adler označil pocity méněcennosti za '''situaci nedostatku''' a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti: | Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví [[Křivice|křivicí]]. Adler označil pocity méněcennosti za '''situaci nedostatku''' a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti: | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzací, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> | Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzací, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.<ref>Drapela Victor J. (1997). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.</ref> | ||
| − | == | + | == Dopad == |
Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradeneství a v práci s dětmi. Adlerův termín [[Komplex méněcennosti|komplex méněcennosti]] se stal součástí [[Laická psychologie|laické psychologie]]. | Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradeneství a v práci s dětmi. Adlerův termín [[Komplex méněcennosti|komplex méněcennosti]] se stal součástí [[Laická psychologie|laické psychologie]]. | ||
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | [[Alfred Adler]] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | Adler, Individuální pychologie, komplex méněcennosti, styl, sourozenci | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
Verze z 14. 1. 2015, 15:40
Individuální psychologie je psychologická teorie vycházející z díla vídeňského psychiatra Alfreda Adlera. Zabývá se zejména vlivem sourozeneckých vztahů a rodinného prostředí na život jedince, pocity méněcennosti a unikátním životním stylem jedince.
- Významný Adlerovým pokračovatelem je Rudolf Dreikurs (1897-1972).
- Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností. [1]
Obsah
Vztah k psychoanalýze
V prvním desetiletí 20. století Adler spolupracoval s Freudem a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. [2] Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.[3] Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.[4]
Hlavní pojmy
Komplex méněcennosti
Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.[5] Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví křivicí. Adler označil pocity méněcennosti za situaci nedostatku a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti:
"Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství."[6] (Adler, 1964)
Sourozenecké pořadí
Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování. Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera odstčeno, odcizuje se matce a cvičí se k osamělosti[7]. Druhému dítěti je naopak starší sourozenec podnětem k většímu usilování o úspěch. Nejmladší dítě má starší sourozence, které ho ve vývoji spíše popohánějí. Nikdy nezažije ztrátu pozornosti kvůli následnovníkovi a spíše očekává, že si bude žít jako princ nebo princezna.[8]
"Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo."[9].
Životní styl
Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzací, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.[10] Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.[11]
Dopad
Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradeneství a v práci s dětmi. Adlerův termín komplex méněcennosti se stal součástí laické psychologie.
Odkazy
Reference
- ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing. )
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- ↑ Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press.
- ↑ Alfred Adler. (n.d.) What life should mean to you. (1958). New York: Capricorn Books.
- ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
- ↑ Alfred Adler. (n.d.) What life should mean to you. (1958). New York: Capricorn Books.
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- ↑ Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
Související články
Klíčová slova
Adler, Individuální pychologie, komplex méněcennosti, styl, sourozenci
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
