Filtrová teorie produkce řeči: Porovnání verzí
Řádek 54: | Řádek 54: | ||
* rezonance ('''formanty''') - u hlásek, kde vzduch proudí jen jednou cestou | * rezonance ('''formanty''') - u hlásek, kde vzduch proudí jen jednou cestou | ||
* antirezonance ('''antiformanty''') - u hlásek, kde se vzduchový proud dělí (nazály, [l]) | * antirezonance ('''antiformanty''') - u hlásek, kde se vzduchový proud dělí (nazály, [l]) | ||
− | |||
=== Frekvence hlasu === | === Frekvence hlasu === | ||
Řádek 61: | Řádek 60: | ||
* u mužů – asi 80–150 Hz | * u mužů – asi 80–150 Hz | ||
+ | == Reference == | ||
− | |||
− | |||
<references /> | <references /> | ||
* Ptáček, M. (1993): ''Úvod do fonetické akustiky.'' Praha: Karolinum. | * Ptáček, M. (1993): ''Úvod do fonetické akustiky.'' Praha: Karolinum. | ||
Řádek 75: | Řádek 73: | ||
Zpět na rozcestník: [[Akustika|Akustika]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]] | Zpět na rozcestník: [[Akustika|Akustika]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]] | ||
+ | [[Kategorie: Akustika|*]] | ||
+ | [[Kategorie: Fonetika|*]] |
Aktuální verze z 20. 1. 2015, 01:57
- spektrum hlásky závisí na třech složkách:
- – zdroj (hlasivkový signál)
- – filtr vokálního traktu
- – radiační impedance
- → výstup
- zdrojem je kvaziperiodické kmitání hlasivek – hlasivky samy o sobě vydávají velice silný zvuk (přes 130 dB)
- má silný spektrální sklon, -12 dB na oktávu (→ vysoké frekvence jsou silně tlumené) → nemůže to být řezavý zvuk (jak se kdysi uvádělo) – spíš takové prskací jiskřivé pulzy
- vokální trakt nic nezesiluje (← je z měkkých částí), jen filtruje → formanty nejsou zesílené části spektra, ale části méně zeslabené
- při některých frekvencích kmitá vokální trakt lépe = formanty
- radiační impedance vzniká při unikání vzduchu z retní štěrbiny (kde se střetává s okolním vzduchem)
- - sklon +6 dB na oktávu (zesiluje vyšší frekvence)
- → výsledný spektrální sklon řeči je -6 dB na oktávu
Obsah
Zdroj řeči
- kvaziperiodické kmitání hlasivek
- hlasivkové vazy mají spodní a horní část, které se pohybují relativně samostatně
- subglotální tlak otevře postupně spodní i horní část, štěrbinou pak rychle proudí vzduch
- → vzniká podlak, který postupně zase spodní a pak horní části přimkne k sobě
- → celý cyklus se opakuje
Percepční parametry fonace
- výška - závisí na subglotálním tlaku a napjatosti hlasivek
- hlasitost - při vyšším mluvním úsilí hlasivky kmitají jinak, mění se tvar pulsů (a při silnější řeči se narovnává spektrální sklon řeči)
- kolísání hlasivkového signálu - třas (jitter) a tremolo (shimmer)
Způsoby fonace
- normální fonace
- uvolněná třepená fonace - nepravidelná periodicita a nízká frekvence (na koncích promluvových úseků)
- tlačená třepená fonace - při křiku
- dyšná fonace - glottis je stále částečně otevřená, pořád je přítomen šum
Filtr vokálního traktu
- neutrální vokální trakt má asi 17,5 cm
- je to polouzavřený tubus, vlastně 1/4 vlny (na začátku uzel, na konci kmitna)
- hodnoty formantů pro neutrální vokál můžeme vypočítat pomocí vzorce f = c/ 4l (l = délka traktu)
- → F1 = 35000/70 = 500 Hz
- - F2 je 1 500 Hz (×3), F3 je 2 500 Hz (×5) - liché násobky jsou to proto, že konec tubusu je otevřený
- ostatní vokály jsou soustavou více tubusů (hrdelní, ústní a případně nosní dutina)
- rezonance (formanty) - u hlásek, kde vzduch proudí jen jednou cestou
- antirezonance (antiformanty) - u hlásek, kde se vzduchový proud dělí (nazály, [l])
Frekvence hlasu
- u žen – asi 200–350 Hz
- u mužů – asi 80–150 Hz
Reference
- Ptáček, M. (1993): Úvod do fonetické akustiky. Praha: Karolinum.
- Palková, Z. (1994): Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. (vybrané části)
- Fant, G. (1970): Acoustic theory of speech production. The Hague: Mouton.
- Ladefoged, P. (1996): Elements of acoustic phonetics. Chicago: University of Chicago Press.
- Johnson, K. (2003): Acoustic and auditory phonetics. Oxford: Blackwell Publishing.
- Kent, R. D. - Read, C. (1992): The acoustic analysis of speech. San Diego: Whurr Publishers.
- Syrový, V. (2003): Hudební akustika. Praha: Akademie múzických umění. (vybrané části)