Afiliace (sociální psychologie): Porovnání verzí

Verze z 29. 1. 2015, 18:52

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.^[1] Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.^[2]

Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.^[3]
Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.

Vymezení

kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)
tato interakce je důležitá, protože:
poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
očekává se odměna za vynaložené úsilí
spolupráce při společné práci přináší uspokojení
u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty

Teorie sociálního srovnávání

Leon Festinger
tvrdí, že k afiliaci vede snaha o vzájemné porovnávání srovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti
takové srovnávání je užitečné jen v případě, že jedinec se porovnává se srovnatelnými jedinci
Schachter zjistil, že lidé prožívají nepříjemné situace raději mezi ostatními
obecně platí, že při srovnávání hledáme někoho, kdo je na tom hůře než my

Samota a osamění

samota je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd....
vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi...
patologické - únik do samoty ze strachu, ze sociálního prostředí

osamění je dlouhodobý, většinou nepříjemný stav
rozeznáváme dva druhy osamění:

sociální izolace - stav přicházející v nové sociální situaci, kdy člověk ještě nemá navázány nové vztahy, zatímco staré již zanikly (období adaptace na nové prostředí)
emocionální izolace - stav, kdy sice máme kolem sebe známé lidi, ale nejsme schopni s nimi navázat žádný bližší, důvěrný vztah

zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost
podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje

Zdroje

Reference

↑ Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
↑ Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
↑ Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.

[1] Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.

[2] Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.

[3] Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref>
-* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu - nechal účastníky čekat na nepřijemné elektrické šoky - ti si ve dvojnásobně vyšší míře vybírali čekaní společně s jinou osobou než probandi z kontrolní skupiny.<ref>
+* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
 Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.</ref>
 * Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].