Design služeb: Porovnání verzí

Řádek 24: Řádek 24:
 
Slouží k poznání cílové skupiny.  
 
Slouží k poznání cílové skupiny.  
 
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====
 
==== Příklady výzkumných nástrojů: ====
−
* '''Persony''' -sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze
+
* '''Persony''' - sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze
 
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník
 
* '''Safari službou''' - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník
 
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou
 
* '''Deníky''' - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou
Řádek 31: Řádek 31:
 
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.
 
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.
 
==== Příklady analytických nástrojů ====
 
==== Příklady analytických nástrojů ====
−
* '''Business Case''' - srování nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony
+
* '''Business Case''' - srovnání nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony
 
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel
 
* '''Lean Canvas''' - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel
 
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem
 
* '''Mapa kontaktních míst''' - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem

Verze z 3. 2. 2015, 09:50

Design služeb je nová disciplína v oblasti řízení a marketingu. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.[1]

Aktuální trendy

V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková ekonomika. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.[1]

Měření kvality služeb

SERVQUAL je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman & Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.[2]

  1. rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává.
  2. rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník.
  3. rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje.
  4. rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje.
  5. rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje.[1]

Aspekty kvalitní služby

  • Přínos - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji.
  • Použitelnost - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.
  • Komplexita - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem
  • Empatie - otevřená, upřímná a srozumitelná komunikace se zákazníky

Nástroje na zlepšení služeb

Výzkumné nástroje

Slouží k poznání cílové skupiny.

Příklady výzkumných nástrojů:

  • Persony - sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze
  • Safari službou - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník
  • Deníky - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou

Analytické nástroje

Srovnávají nápady s obchodní stránkou.

Příklady analytických nástrojů

  • Business Case - srovnání nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony
  • Lean Canvas - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel
  • Mapa kontaktních míst - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem

Designové nástroje

Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.

Příklady designových nástrojů

  • Bi-zón - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy
  • Prototypování - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání
  • Cesta službou - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase[1]

Design zaměřený na člověka

Design zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov hear, create, deliver - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.

Má tři fáze:

  • Žádoucnost - co lidé chtějí
  • Proveditelnost - co je technicky a organizačně proveditelné
  • Životaschopnost - co je finančně životaschopné[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.
  2. ↑ SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL
  3. ↑ IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf

Použitá literatura

Klíčová slova

design, služba, marketing, metodologie, nástroje

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_služeb&oldid=16460“