Jedinec a společnost, psychika a společnost

• ve vztahu jedince a společnosti existují dvě linie pohledu:

1. jedna pohlíží na jedince skrze společnost
2. druhá na společnost skrze jedince

• adekvátní pohled leží uprostřed, tedy že jedinec a společnost jsou interaktivním systémem
• podstatnou složkou tohoto ovlivňování je fakt distance, který reprezentuje fyzickou vzdálenost mezi světem a jedincem
• vytváří prostor pro interakci a kooperaci, konflikty...
• jedinec musí přijímat určité normativy (používání jazyka, sociální chování), aby mohl být ve společnosti instituován jako subjekt

• H. Arendtová hovoří dokonce o psychologickém narození při osvojování kulturních vzorců

Emile Durkheim

• publikoval významné práce o vztahu jednotlivce a společnosti
• jeho snahou bylo objektivně zkoumat sociální fakta - pozorovat, třídit a odhalovat zákony, které k nim vedou
• sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita
• poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků

Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit kolektivní reprezentace je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály) pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými