Počítačová síť - internet: Porovnání verzí
(Kategorie: Informační studia a knihovnictví) |
m (rekategorizace) |
||
Řádek 66: | Řádek 66: | ||
− | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
Verze z 26. 2. 2015, 12:37
Internet je celosvětová počítačová síť, ve které spolu počítače komunikují pomocí protokolů TCP/IP. Mezi základní služby internetu patří WWW (HTTP, HTTPS), E-mail (SMTP, IMAP, POP3), Instant messaging, VoIP, FTP, DNS, NFS, GFS, Telnet, SSH, VNC, RDP, DHCP, SNMP a mnoho dalších.
Obsah
Referenční model ISO/OSI
Je mezinárodní standard, který popisuje vrstvový model komunikace v počítačových sítích – obecně. Protokol definuje systém komunikace mezi vzájemně odpovídajícími vrstvami. Rozděluje děje při přenosu dat do 7 základních úrovní, každá plní přesně danou funkci, nezasahuje do ostatních.
- Fyzická vrstva – vlastní přenos médiem (optika, twist, …)
- Linková vrstva – řídí tok dat přenosovým médiem
- Síťová vrstva – zajišťuje směrování – IP adresy
- Transportní vrstva – zajišťuje spojení, ověřuje – TCP protokol
- Relační vrstva – řídí tok dat mezi aplikačními procesy
- Prezentační vrstva – převádí data do síťových formátů - kóduje
- Aplikační vrstva – poskytuje uživatelům přístup k síťovým službám
Protokol
Protokol je konvence nebo standard, podle kterého probíhá elektronická komunikace a přenos dat mezi dvěma koncovými body. V nejjednodušší podobě protokol definuje pravidla, řídící syntaxi, sémantiku a synchronizaci vzájemné komunikace.
Protokoly pro síťové vrstvy:
- IP (Internet Protocol), IPv4, IPv6
- ARP (Address Resolution Protocol) - používá se k nalezení fyzické adresy MAC podle známé IP adresy
- RARP (Reverse Address Resolution Protocol) - má za úkol najít IP adresu na základě fyzické adresy
- ICMP (Internet Control Message Protocol) - slouží k přenosu řídících hlášení, které se týkají chybových stavů a zvláštních okolností při přenosu
- DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) - používá se pro automatickou konfiguraci počítačů připojených do počítačové sítě. DHCP server přiděluje počítačům zejména IP adresu, masku sítě, implicitní bránu a adresu DNS serveru
Protokoly linkové vrstvy:
Pro lokální sítě LAN:
- ETHERNET – technologie pro budování sítě, např. UTP kabely, koaxiální kabely, …
- IEE 802.x, … např. IEE 802.11 standard pro wi-fi sítě
- FDDI – pro sítě kruhové technologie
Pro vzdálené sítě
- PPP (Point-to-Point Protocol) – přímé spojení mezi dvěma uzly
- HDLC – detekuje chyby a řídí tok dat
- SLIP – přenos dat po sériové lince
Protokoly transportní vrstvy:
- TCP (Transmission Control Protocol) - vytváří virtuální okruh mezi koncovými aplikacemi, tedy spolehlivý přenos dat. Vlastnosti protokolu: Spolehlivá transportní služba, doručí adresátovi všechna data bez ztráty a ve správném pořadí. Služba se spojením, má fáze navázání spojení, přenos dat a ukončení spojení. Transparentní přenos libovolných dat. Plně duplexní spojení, současný obousměrný přenos dat. Rozlišování aplikací pomocí portů (např. web 80, mail 25).
- UDP (User Datagram Protocol) - poskytuje nespolehlivou transportní službu pro takové aplikace, které nepotřebují spolehlivost, jakou má protokol TCP
Rodina protokolů TCP/IP
Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet.
Má pouze 4 vrstvy (vychází z modelu ISO/OSI):
- Linková vrstva (vrstva síťového rozhraní) – má dvě podvrstvy:
I.) LLC – odpovídá linkové v OSI modelu
II.) MAC – odpovídá fyzické v OSI modelu
- Síťová vrstva – zajišťuje směrování – IP adresy!
- Transportní vrstva - zajišťuje spojení, ověřuje – TCP protokol
- Aplikační vrstva – sdružuje aplikační, prezentační a relační vrstvu modelu ISO/OSI
DNS
Domain Name System, neboli DNS, je distribuovaný systém pro správu jmen v počítačových sítích, ať již na internetu, nebo v sítích lokálních. Hlavním účelem DNS serveru je, aby si uživatel nemusel pamatovat ip adresy, které mají v IPv6 tvar například “2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405”, ale místo něj si bude pamatovat například “seznam.cz”. Doménová jména tvoří hierarchický strom, kdy každý uzel obsahuje informace o doméně, která je mu přidělena a odkazy na poddomény. Kořen stromu je tzv. TLD doména, tedy doména nejvyššího řádu (například .cz). O přidělování jmen se stará name server, celkem máme tři typy:
- Primární server - server na ktérém se provádějí změny
- Sekundární server - kopie primárního serveru
- Pomocný server - cache
Aby mohlo DNS fungovat, je potřeba aby se mezi sebou všechny servery domluvili - od toho tady jsou organizace, které řídí přidělování domén a komunikaci mezi DNS servery. Na globální úrovni je to ICANN, který má dále pod sebou národní orgranizace - v ČR je to CZ.NIC.
Zdroje
wikisofia.cz. Počítačová síť – internet, včetně www. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www
Pavel Dvořák. Počítačové sítě – model komunikace, TCP/IP protokol, další důležité protokoly. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://mail.gvm.cz/
Použitá literatura
BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 332 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-5137-5.