Předsudek: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Předsudek (ang. ''prejudice'') je emočně nabitý a kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj.<ref>Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
Předsudek (ang. ''prejudice'') je emočně nabitý a kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref>
+
Předsudek (ang. ''prejudice'') je emočně nabitý a kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref> Předsudek se může týkat sociální skupiny, ale i jednotlivé osoby (např. učitel je ve škole informován předchozím vyučujícím o vlastnostech určitého žáka - nekriticky je přijme a chová se podle nich)<ref>Čáp Jan. (2001). <i>Psychologie pro učitele</i>. (Vyd. 1., 655 s.) Praha: Portál.</ref>.
 +
 
 +
=== Rozvoj předsudků ===
 +
Některé výzkumy předškoláků potvrzují, že již v tomto věku dítě vykazuje při výběru panenek různých barev etnické preference.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Aboud (1993) <ref>Aboud, F. E. (1993). The developmental psychology of racial prejudice. Transcultural Psychiatric Research Review.</ref> došel k závěru, si děti ve čtyřech až pěti letech tvoří vlastní, mnohdy silnější předsudky než dospělí. Tento proces vysvětluje sociálně-kognitivní závislostí na posuzování lidí podle vnějších znaků (barva pleti, oblečení, jazyk), jelikož se s tímto způsobem hodnocení setkávají od nejranějšího dětství. S rozvojem kognitivních schopností podle něj mezi 8-9 rokem předsudky ubírají na síle. Výzkum Rtulanda (1999) na britských dětech (n=329) naopak potvrdil existenci národnostních předsudků až u dětí od 10 let věku.<ref>Rutland, A. (1999). The development of national prejudice, in‐group favouritism and self‐stereotypes in British children. British Journal of Social Psychology, 38(1), 55-70.</ref>
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 2. 4. 2015, 16:26

Předsudek (ang. prejudice) je emočně nabitý a kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj.[1] Předsudek se může týkat sociální skupiny, ale i jednotlivé osoby (např. učitel je ve škole informován předchozím vyučujícím o vlastnostech určitého žáka - nekriticky je přijme a chová se podle nich)[2].

Rozvoj předsudků

Některé výzkumy předškoláků potvrzují, že již v tomto věku dítě vykazuje při výběru panenek různých barev etnické preference.[3] Aboud (1993) [4] došel k závěru, si děti ve čtyřech až pěti letech tvoří vlastní, mnohdy silnější předsudky než dospělí. Tento proces vysvětluje sociálně-kognitivní závislostí na posuzování lidí podle vnějších znaků (barva pleti, oblečení, jazyk), jelikož se s tímto způsobem hodnocení setkávají od nejranějšího dětství. S rozvojem kognitivních schopností podle něj mezi 8-9 rokem předsudky ubírají na síle. Výzkum Rtulanda (1999) na britských dětech (n=329) naopak potvrdil existenci národnostních předsudků až u dětí od 10 let věku.[5]

Zdroje

  1. Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
  2. Čáp Jan. (2001). Psychologie pro učitele. (Vyd. 1., 655 s.) Praha: Portál.
  3. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
  4. Aboud, F. E. (1993). The developmental psychology of racial prejudice. Transcultural Psychiatric Research Review.
  5. Rutland, A. (1999). The development of national prejudice, in‐group favouritism and self‐stereotypes in British children. British Journal of Social Psychology, 38(1), 55-70.