Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)

Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)

Představuje Centrální rozharní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Provozovatelem NUŠL je Národní technická knihovna v Praze (NTK), která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.

Definice Šedé literatury dleTDKIV

Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).

Rozhraní

Digitální repozitář NUŠL

Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.

Centrální rozhraní NUŠL

Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.

Co NUŠL nabízí?

Partnerům: dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací

Uživatelům: Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů

Jak spolupracovat?

Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:

• Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.
  • Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.
  • Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.
  • Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.
• Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).

Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR

Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i. - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.

Grantové agentury - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy).

Vysoké školy - Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy.

Knihovny, muzea a další paměťové instituce - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK).

Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod.

Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd.