Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě

Úvod

Vysokoškolské kvalifikační práce jsou vedle sborníků z konferencí a zpráv jedním z tradičních typů šedé literatury – důvodem je jejich obtížná vyhledatelnost a možnost přístupu . Problematika zveřejňování kvalifikačních prací není v Evropě nijak sjednocena. Tradičně jsou kvalifikační práce součástí fondů univerzitních knihoven. Jednotlivé evropské země obvykle upravují zveřejňování kvalifikačních prací ve svých národních legislativách, vysoké školy dále řeší tuto problematiku ve svých vnitřních předpisech. Zveřejňování kvalifikačních prací úzce souvisí s registrací v rámci národní bibliografie (funguje např. ve Francii nebo v Německu), s otevřeným přístupem a s problematikou ochrany autorských práv. Současným trendem je zpřístupňování kvalifikačních prací v elektronické podobě. Elektronické systémy mohou zahrnovat bibliografické údaje o kvalifikačních pracích, popř. také plné texty (pro všechny uživatele či pro vybrané skupiny uživatelů), přičemž přístup k plnému textu může být také placený. Práce mohou být v elektronické podobě zpřístupňovány v repositářích příslušných univerzit (vložení práce do systému může být podmínkou získání diplomu), v národních systémech kvalifikačních prací, v mezinárodních oborových digitálních knihovnách nebo v nadnárodních multioborových systémech (např. NDLTD). Příkladem nadnárodního systému na evropské půdě je portál Dart Europe. Kvalifikační práce se vyskytují také v systému OpenGrey. Přispívání do systémů může být povinné (např. Slovensko), nebo může fungovat na principu dobrovolné účasti (Dart Europe). Z hlediska typu kvalifikačních prací bývají obvykle v centru pozornosti zejména doktorské kvalifikační práce (disertace).

Praktiky zpřístupňování kvalifikačních prací ve vybraných Evropských zemích

Německo

Bibliografickou registraci disertací zajišťuje v Německu systém národní bibliografie. Disertační práce v tištěné i elektronické podobě získává a registruje Německá národní knihovna . Doktorandi jsou podle zásad německého ministerstva kultury povinni disertace zpřístupnit ve vhodné podobě vědecké komunitě. Všichni doktorandi musí bezplatně dodat univerzitní knihovně 3-6 kopií práce pro účely archivace a dále zajistit její šíření. Existuje několik možností, jak zajistit šíření: [3]

• a) dodáním určitého množství dalších kopií (v humanitních či společenskovědních oborech až 80 kopií, v medicíně, přírodních a technických oborech až 40 kopií),
• b) nebo předložením potvrzení o zveřejnění práce v časopise,
• c) nebo předložením potvrzení o vydání práce prostřednictvím knižního trhu ze strany komerčních vydavatelů o minimálním nákladu 150 kopií,
• d) nebo dodáním mikrofiše a dalších až 50 kopií,
• e) nebo dodáním elektronické verze disertační práce, přičemž datový formát a nosič musí být odsouhlasen s univerzitní knihovnou. [3]

V případě a) se univerzitní knihovna zavazuje uchovávat kopie čtyři roky. V případech a), d) a e) poskytuje doktorand vysoké škole právo vytvářet další kopie disertací a šířit je či je dávat k dispozici prostřednictvím datových sítí. V odůvodněných případech může příslušné ministerstvo stanovit odlišný počet povinných exemplářů (týká se případů a) a d)). [3]. K roku 2012 bylo v elektronické podobě zpřístupňováno přibližně 40 % prací [2]. Zpřístupňování disertačních prací v elektronické podobě započalo v roce 1998. V roce 1998 se rozběhl projekt „Dissertationen Online“ (později DissOnline), jehož základním cílem bylo vybudování virtuální digitální knihovny [1]. V současné době probíhá dodávání disertačních prací plně automaticky na základě speciálního metadatového formátu Xmetadiss. Práce jsou dostupné v katalogu Německé národní knihovny, metadata jsou pak dále dodávána do Dart Europe [4]. V období 1998-2012 bylo Německé národní knihovně nahlášeno přes 113 000 disertací a habilitačních prací v elektronické podobě [2].

[1] BRATKOVÁ, Eva. Elektronické disertace a projekty a systémy jejich zpřístupňování. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2012, 13(4), 268-287 [cit. 2015-04-18]. ISSN 1214-0687. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0204/0204268.html [2] ACKERMANN, Uta. Dissonline: Angaben zur Statistik. Deutsche Nationalbiliothek [online]. Letzte Änderung 27. 2. 2012 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.dnb.de/DE/Wir/Kooperation/dissonline/dissonlineStatistik.html [3] NĚMECKO. Grundsätze für die Veröffentlichung von Dissertationen vom 29.04.1977 i. d. F. vom 30.10.1997. In: Kulturministerkonferenz [online]. 1997 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.kmk.org/fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/1977/1977_04_29-Grundsaetze-Veroeffentlichungen-Dissertationen.pdf [4] ACKERMANN, Uta. Dissonline. Deutsche Nationalbiliothek [online]. Letzte Änderung 17. 9. 2012 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.dnb.de/DE/Wir/Kooperation/dissonline/dissonline_node.html

Odkazy

Použitá literatura

• JUŽNIČ, Primož. Grey Literature produced and published by universities: a case for ETDs. In: SCHÖPFEL, Joachim a FARACE, Dominic John. Grey Literature in Library and Information Studies [online]. Berlin; New York: De Gruyter Saur, 2010, s. 39-51 [cit. 2015-04-18]. ISBN 978-3-598-11793-0 (print). ISBN 978-3-598-44149-3 (online). Dostupné komerčně ze systému Proquest.
• SCHÖPFEL, Joachim a FARACE, Dominic J. Grey Literature. In: BATES, Marcia J. a MAACK, Niles Mary, ed. Encyclopedia of library and information scienes. Boca Raton: CRC Press, 2010, s. 2029-2039. ISBN 978-0-8493-9712-7 (Print). ISBN 0-8493-9712-X (Print). ISBN 0-8493-9711-1 (online). ISBN 978-0-8493-9711-0 (online). Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1081/E-ELIS3-120043732
• STOCK, Christiane a PAILLASSARD, Pierrette. Theses and dissertations. In: SCHÖPFEL, Joachim a FARACE, Dominic John. Grey Literature in Library and Information Studies [online]. Berlin; New York: De Gruyter Saur, 2010, s. 115-126 [cit. 2015-04-18]. ISBN 978-3-598-11793-0 (print). ISBN 978-3-598-44149-3 (online). Dostupné komerčně ze systému Proquest.