Šedá literatura na sociálních sítích: Porovnání verzí
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley. | V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley. | ||
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi. | Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi. | ||
− | Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.<ref>Šedá literatura 2.0 dostupné z http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20</ref> | + | Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.<ref>Šedá literatura 2.0, Tereza Simandlová dostupné z http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20</ref> |
==== YouTube ==== | ==== YouTube ==== | ||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
==== Další vědecké blogy ==== | ==== Další vědecké blogy ==== | ||
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy). | Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy). | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
<references/> | <references/> |
Verze z 25. 4. 2015, 20:07
Obsah
Šedá literatura na sociálních sítích
Šedou literaturou na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli. Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na
- sdílení zážitků a pocitů s přáteli
- sdílení odborných informací z oblasti vědy a výzkumu
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.
Šedá literatura na internetu
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné Facebook, Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley. Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi. Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.[1]
YouTube
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se šedou literaturou se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.
LinkedIn je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.
Vědecké sociální sítě a blogy
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.
OpenWetWare
OpenWetWare byl vytvořen studenty MIT v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu. K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.
Mendeley
Mendeley je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů
Marcus Vaska
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.
Další vědecké blogy
Mezi další vědecké blogy patří například ScienceBlogs (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo Faculty of 1000 (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).
Reference
- ↑ Šedá literatura 2.0, Tereza Simandlová dostupné z http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20