Tvořivost

Vymezení

• tvořivost je komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů (Plháková)
• schopnosti, pro niž jsou typické takové duševní procesy, které vedou k nápadům, řešením, koncepcím, uměleckým formám, teoriím či výrobkům, jež jsou jedinečné a neotřelé (Hartl)
• schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem, smysluplně je používat neobvyklým způsobem, vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou, odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné a vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí, jestliže se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti (Ullrich)
• vztah k inteligenci - není zcela lineární
• tvořivost je nalézání takových řešení problému, která jsou nejen správná ve smyslu úlohy, ale zároveň se vyznačují novostí a nezvyklostí
• zahrnují tedy divergentní řešení problémů
• na rozdíl od inteligence, jejíž produktem je hlavně konvergentní řešení problémů a úloh s jediným správným řešením
• statistické vymezení originality (původnosti) – četností výskytu daného řešení ve vzorku osob

tvořivé řešení musí:

• zahrnovat původnost (originalitu)
• být správná (kladně hodnocená společensky sdíleným pojímáním skutečnosti)
• tvůrčí schopnosti se mohou projevovat v úkolech jako
• najít řešení technického problému obvyklými způsoby neřešitelného
• najít co největší počet neobvyklých, avšak účelných použití známého předmětu
• najít co největší počet předmětů, které může předkreslený vzorec geometrických tvarů představovat

• tvořivost je složkou celého životního stylu člověka

činitelé tvořivé schopnosti:

• vnitřní: inteligence, otevřenost nové zkušenosti, iniciativa ve vytváření řádu, pružnost způsobů chování
• vnější: snaha se odlišovat (opak tlaku ke konformitě a odmítání odlišnosti), odvrácení se od kulturních stereotypů, výchovné přístupy (zvláště liberální, případně demokratický)

Lubart - 6 předpokladů pro vznik tvořivosti:

• intelektuální schopnosti
• expertní znalosti a dovednosti
• styly myšlení
• osobnostní rysy
• vnitřní motivace
• podpůrné prostředí
• myšlení a tvořivost:

J.P. Guilford:

• definoval dva druhy myšlenkových operací = konvergentní a divergentní
• konvergentní myšlení = lineární, hledání jednoho správného či logického závěru
• divergentní myšlení = rozbíhavé, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému

strukturní prvky tvořivosti (divergentního myšlení):

• fluence (plynulost) – plynulost toku nápadů
• flexibilita (pružnost) – pružnost myšlení
• originalita (původnost)
• senzitivita (citlivost) - citlivost na problémy
• redefinování (nová interpretace) - změna významu či reorganizace informací, po-užití starých poznatků novým způsobem
• elaborace (propracování) - schopnost najít, doplnit, vypracovat funkční detaily při řešení problému, jejichž spojením se vytvoří kompletní řešení

další složky tvořivosti:

• imaginace
• intuice
• představivost
• fantazie

Max Wertheimer

• jiné dva typy myšlení = produktivní a reproduktivní
• reproduktivní myšlení = opakuje již známé postupy řešení
• produktivní myšlení = objevování nových stránek problému

Znaky tvořivé osobnosti

• fluence = plynulost - schopnost rychlé, plynoucí, různorodé produkce, schopnost najít více alternativ řešení
• flexibilita = pružnost - schopnost měnit uvažování, neustávat v jednom proudu, dívat se z různých úhlů, překonávat stereotypy a návyky
• originalita = jedinečnost - schopnost vidět věci jinak než ostatní, nově, nekonvenčně
• elaborace = vypracování - schopnost rozpracovat problém do detailu
• senzitivita = citlivost je schopnost rozpoznat problém, dostat se k jeho jádru a řešit ho, vidění problémů tam, kde je jiní nevidí
• improvizace - schopnost reagovat bez předchozí přípravy

Vlastnosti a rysy tvořivé osobnosti

• vnímání a asociace tvořivé osoby směřují k menší všeobecnosti a typičnosti
• projevuje zájem o formu a eleganci, není svázána přesností a pečlivostí
• je intuitivní a emfatická, psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
• je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech
• je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní
• využívá vlastní představivosti a fantazie
• překračuje hranice konvencí a je málo konformní nebo vůbec (nejde s dobou)
• je zvídavá a snadno se nechává inspirovat okolím
• má široké zájmy
• je hravá, často využívá například přirovnávání a srovnávání

Tvůrčí proces

G. Wallas:

1. fáze orientace = hledání a formulace problému
2. fáze preparace = sbírání informací o problému, porozumění
3. fáze inkubace = zrání, nevědomé zpracovávání problému, třídění, restrukturalizace, ucelení
4. fáze iluminace = osvícení, dochází k tzv. aha zážitku, náhlé pochopení, vhled, souvislosti
5. fáze elaborace = vědomé zpracování a rozpracování
6. fáze verifikace = ověření, testování, jak kvalitní je řešení, jak se osvědčuje v praxi

• nepravidelnost procesu, smyčky, kdy se to pořád vrací (nepostupuje se lineárně)
• mimovědomé, temné zážitky
• tvoření rámce (na počátku)
• soudování (preparace) – opravdové zaobírání se problematikou – mnohdy se vzdá všeho kromě té jediné skutečnosti

Tvořivý produkt

• hodnotný, něco nového, originálního
• nastává tvůrčí krize, nechá to ležet někde v chaosu - latentní fáze
• zkoumání, odhalení (mimovědomé),propojí se vzdálené asociace (např. u jazykovědců)
• fáze inkubace může trvat velmi dlouho (blíží se řešení, zavrhne ho a dále bloudí slepými uličkami)
• důležité je také tvořivé prostředí

Klasifikace vzniklého produktu

• imitace
• přizpůsobení stávajícího řešení odlišným podmínkám
• zdokonalení určitého řešení - na problém je aplikován upravený nebo zcela originální postup řešení

Bakalář a Erazím:

• objev – nejvyšší stupeň – základní vědecké poznání
• vynález – aplikace vědy nebo tvořivé inženýrské práce
• pedagogický vynález – řešení objektivně známé, je ovšem nové ze subjektivního hlediska řešitele (tvůrčí produkt s didaktickým významem)
• nekonvenční řešení – nové některé postupy a podmínky, nejde ale o vynález

Tvořivá krize

• období latence
• osoba má určitou strategii, jak vyřešit problém (testování hypotéz)
• fáze inkubace může trvat i několik let
• iluminace = osvícení, aha-zážitek – jsme napadnuti myšlenkou

Kreativní techniky

• brainstorming, brainwriting
• myšlenkové klobouky a myšlenkové židle
• myšlenkové mapy
• rozvoj tvořivosti např. hlavolamy

Testy tvořivosti

• Urbanův figurální test tvořivého myšlení
• Torranceho test tvořivého myšlení
• Kreatos

Vývoj teorií tvořivosti

• do renesance se obecně věřilo, že nové myšlenky přicházejí na popud bohů nebo Boha – Julian Jaynes: dvoukomorová mysl = tvůrčí myšlenky vdechují bohové do jedné komory (obvykle prostřednictvím múz) a účelem druhé komory bylo vyjádřit inspiraci.
• Aristoteles jako první zpochybnil teorii dvoukomorové mysli, podle něj hluboké poznání je důsledkem vlastních myšlenek jedince na základě procesu, který vešel ve známost jako asocianismus -> mysl sestává výhradně z idejí (slova, představy ad.), z nichž každá je spojena s jinými, myšlení je pak procesem přecházení z jedné ideje na druhou prostřednictvím řetězce asociací.

Asocianismus vs. Gestaltismus:

• na Aristotela navázal Galton – výzkum rysů geniality -> závěr: duševní schopnosti jsou dědičné, pokusil se změřit činnost svého vlastního mozku
• gestaltismus – tvůrčí myšlení je důsledkem vytváření a změn gestaltů - von Ehrenfels, nikoli pouhé spojování myšlenek novým odlišným způsobem jak tvrdí asocianismus
• 20. Století – výzkum kognitivních procesů: Wertheimer, Köhler, Graham Wallas
• výzkumy a teorie o tvořivé osobnosti: psychoanalytici (Freud, Jung, Adler, Rank, Kris) – obranné mechanismy, humanističtí psychologové - Maslow, Rogers - seberealizace
• biologicko - psychosociální teorie – tvůrčí čin vzniká složitou interakcí biologických, psychických a sociálních sil

Stupně kreativity

podle Flanagana:

• produktivita – kvantita idejí
• kreativita – kvalita idejí, novum
• ingenuita – objevování problémů a jejich invenční překvapivé řešení

obdobně uvádí stupně tvořivosti Maňák:

• tvořivost expresivní (spontánní) – živelné produkty vznikající z náhlého vnuknutí, ze silného nutkání
• tvořivost inovativní – inovace, obnovení, novinka ve vztahu k běžnému úzu, záměrné úsilí vykonat něco netradičního
• tvořivost inventivní – vysoká originalita, objektivně uznávaný přínos, zcela nové řešení
• tvořivost emergentní – projev génia

Zdroje

Literatura