Design služeb: Porovnání verzí
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
* '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání. | * '''Prototypování''' - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání. | ||
* '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase.<ref name="hazdra" /> | * '''Cesta službou''' - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase.<ref name="hazdra" /> | ||
− | * '''[[Design thinking]]''' - | + | * '''[[Design thinking]]''' - metodologie využívaná za účelem vytváření nápadů a zlepšení služeb, produktů, procesů nebo prostorů. |
== Design zaměřený na člověka == | == Design zaměřený na člověka == |
Verze z 17. 6. 2015, 19:40
Design služeb je nová disciplína v oblasti řízení a marketingu. Aplikuje nástroje a metodologii designu na nehmotné produkty - služby tak, aby navrhovaná řešení byla z pohledu zákazníka užitečná, použitelná a atraktivní a z pohledu poskytovatele efektivní a konkurenceschopná. Design služeb kombinuje metody a postupy z různých oborů - od manažerských, přes webdesign až po sociologické metody či hledá inspiraci v oborech uměleckých. Design služeb je způsob myšlení, který vidí službu jako cestu. Jeho cílem je zajistit, že interakce na této cestě jsou použitelné, srozumitelné a zákazníci si z nich odnášejí pozitivní dojem.[1]
Obsah
Aktuální trendy
V posledních letech stoupá poptávka po službách a zážitcích, objevuje se termín zážitková ekonomika. Stoupá také moc zákazníků, která se projevuje klesající loajalitou vůči značkám, vyšší informovaností díky internetu, větším individualismem v životě, větší možností výběru, důrazem na jeho přání a potřeby.[1]
Měření kvality služeb
SERVQUAL je metoda pro měření kvality služeb, kterou vyvinul Zeithaml, Parasuraman & Berry v osmdesátých letech. Ustanovili pět rozdílů mezi tím, co zákazníci očekávají a mezi tím, co dostávají.[2]
- Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co si firma myslí, že zákazník očekává.
- Rozdíl mezi tím, jak management firmy vidí to, co zákazník dostává, a jak to vidí samotný zákazník.
- Rozdíl mezi navržením služby a tím, jak služba doopravdy funguje.
- Rozdíl mezi reklamními sliby a tím, jak služba funguje.
- Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a tím, co firma poskytuje.[1]
Aspekty kvalitní služby
- Přínos - je základním aspektem služby. Co služba zákazníkovi přinese a proč by měl používat právě ji.
- Použitelnost - funkčnost služby. Služba by měla být srozumitelná, cenově a časově dostupná.
- Komplexita - služba má působit na všech kontaktních místech uceleným dojmem.
- Empatie - otevřená, upřímná a srozumitelná komunikace se zákazníky.
Nástroje na zlepšení služeb
Výzkumné nástroje
Slouží k poznání cílové skupiny.
Příklady výzkumných nástrojů:
- Persony - sestavení imaginárních profilů typických zákazníků na základě výzkumu a diskuze.
- Safari službou - průchod služby a poznání všech jejích aspektů jako zákazník.
- Deníky - zákazníci si vedou deník o aktivitách spojených se službou.
Analytické nástroje
Srovnávají nápady s obchodní stránkou.
Příklady analytických nástrojů
- Business Case - srovnání nápadu s reálnými možnostmi pomocí šablony.
- Lean Canvas - zachycení hlavních parametrů služby pomocí šablony, kde je zohledněn zákazník i poskytovatel.
- Mapa kontaktních míst - zachycení všech míst, kde probíhá interakce se zákazníkem.
Designové nástroje
Slouží k vytváření, testování a ověřování inovací.
Příklady designových nástrojů
- Bi-zón - zabývá se firemními procesy - zónou interakce se zákazníkem, interní interakcí a podpůrnými procesy.
- Prototypování - převedení nápadu do reality ke skutečnému používání.
- Cesta službou - propojení kontaktních míst do řetězce, který zachycuje zákazníka v čase.[1]
- Design thinking - metodologie využívaná za účelem vytváření nápadů a zlepšení služeb, produktů, procesů nebo prostorů.
Design zaměřený na člověka
Design zaměřený na člověka je proces a soubor technik, které lze využít při vytváření nových řešení pro svět. Proces vychází z potřeb lidí, které chce design zaměřený na člověka ovlivnit. Zkratka HCD vychází z anglických slov hear, create, deliver - tedy naslouchat potřebám klientů, tvořit inovativní řešení a realizovat finančně udržitelná řešení.
Má tři fáze:
- Žádoucnost - co lidé chtějí.
- Proveditelnost - co je technicky a organizačně proveditelné.
- Životaschopnost - co je finančně životaschopné.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.
- ↑ SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL
- ↑ IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf
Použitá literatura
- IDEO. HCD: Design zaměřený na člověka. Brno: Flow, 2013. ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf
- HAZDRA, Adam. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 160 s. ISBN 978-80-247-4711-8.
- K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Překlad David Šmehlík, Julie Tomaňová, Adam Hazdra. Brno: Flow, 2014, 91 s. ISBN 978-809-0548-039. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf
- SERVQUAL. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SERVQUAL
Související články
Klíčová slova
design, služba, marketing, metodologie, nástroje