Kovové litery v počátcích knihtisku: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Výrobou kovových liter se zabývali písmolijci. Litery v počátku knihtisku vznikaly vyrytím negativního obrazu písmene, tzv. p…“)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Výrobou kovových liter se zabývali písmolijci. Litery v počátku [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] vznikaly vyrytím negativního obrazu písmene, tzv. patrice. Otiskem v měkčím kovu se vytvořila matrice. Ta sloužila k odlévání jednotlivých liter. K výrobě písmene pro sazbu byla třeba slitina z olova, cínu a antimonu, tzv. písmovina.  
+
[[File:Metal movable type.jpg|Metal movable type |thumb|Kovové litery]]
 +
Kovové litery sloužily k zhotovení ruční sazby při knihtisku. Jejich výrobou se zabývali písmolijci. Technologie písmolijectví se bez výraznějších změn užívala do počátku 19. století. Do dnešní doby jsou dochovány litery z konce 15. století nalezené v Lyonu. <ref name="voit">VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.</ref>
 +
=== Výroba kovových liter ===
 +
Výroba kovových liter může být rozdělena do několika úkonů. Tiskaři nejdříve vytvořili grafický návrh písmene. Písmolijec vyřezal negativně pro každé písmeno raznici označovanou jako patrice. Z měkkého kovu (lehce tavitelného olova) pak vytvořil tzv. matriční formu. Kovové hranolky vznikly odlitím z písmových matric. Písmolijci využívali k výrobě písmových hranolků slitinu olova, antimonu a cínu tzv. písmovinu.<br />
  
−
=== '''Reference:'''<br /> ===
+
=== Části kovových liter ===
 +
Horní část hranolku kovových liter je označována jako hlava. Obsahuje vyvýšený negativní obraz písmene. Každá písmová sada má účaří, které je definováno jako optická linka, jejíž vzdálenost ke spodnímu okraji hlavy je v každé sadě neměnná. Dolní část hranolku je popisována jako noha a její spodní plocha - pata. Písmová kuželka je vzdálenost mezi přední a zadní stranou hranolku. Určuje výšku písmového obrazu a zároveň počet řádků sazby na stránce.<ref name="voit" /><br />
 +
 +
V počátku každý písmolijec upravoval rozměry hranolku zejména podle individuálního nastavení. Nebylo možné litery využívat v jiných zařízeních než ve své tiskárně. Kovové litery byly ukládány v písmovkách (v kasách) a sazeč je po řádcích skládal do tzv. sázítek.<ref>BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.</ref>  
 +
== Odkazy ==
  
 +
=== Reference<br /> ===
 +
<references /><br />
  
−
=== '''Použitá literatura:'''<br /> ===
+
=== Použitá literatura:<br /> ===
 
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.  
 
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.  
 
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.
 
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.
 +
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.
 +
 +
=== Související články ===
 +
[[Vývoj knihtisku]]<br />
 +
[[Johannes Gutenberg]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
písmolijectví, kovové litery, knihtisk, vývoj knihtisku, tiskařské technologie
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 26. 6. 2015, 09:49

Kovové litery

Kovové litery sloužily k zhotovení ruční sazby při knihtisku. Jejich výrobou se zabývali písmolijci. Technologie písmolijectví se bez výraznějších změn užívala do počátku 19. století. Do dnešní doby jsou dochovány litery z konce 15. století nalezené v Lyonu. [1]

Výroba kovových liter

Výroba kovových liter může být rozdělena do několika úkonů. Tiskaři nejdříve vytvořili grafický návrh písmene. Písmolijec vyřezal negativně pro každé písmeno raznici označovanou jako patrice. Z měkkého kovu (lehce tavitelného olova) pak vytvořil tzv. matriční formu. Kovové hranolky vznikly odlitím z písmových matric. Písmolijci využívali k výrobě písmových hranolků slitinu olova, antimonu a cínu tzv. písmovinu.

Části kovových liter

Horní část hranolku kovových liter je označována jako hlava. Obsahuje vyvýšený negativní obraz písmene. Každá písmová sada má účaří, které je definováno jako optická linka, jejíž vzdálenost ke spodnímu okraji hlavy je v každé sadě neměnná. Dolní část hranolku je popisována jako noha a její spodní plocha - pata. Písmová kuželka je vzdálenost mezi přední a zadní stranou hranolku. Určuje výšku písmového obrazu a zároveň počet řádků sazby na stránce.[1]

V počátku každý písmolijec upravoval rozměry hranolku zejména podle individuálního nastavení. Nebylo možné litery využívat v jiných zařízeních než ve své tiskárně. Kovové litery byly ukládány v písmovkách (v kasách) a sazeč je po řádcích skládal do tzv. sázítek.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.
  2. ↑ BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.


Použitá literatura:

  • PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.
  • BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.
  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.

Související články

Vývoj knihtisku
Johannes Gutenberg

Klíčová slova

písmolijectví, kovové litery, knihtisk, vývoj knihtisku, tiskařské technologie

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovové_litery_v_počátcích_knihtisku&oldid=21480“