Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Kvalitativní výzkum''' Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzk…“)
 
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Kvalitativní výzkum'''
+
'''Kvalitativní výzkum''' má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy [[kvantitativní výzkum]] nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.  
−
 
 
−
Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy [[kvantitavní výzkum]] nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.  
 
  
 +
=== Definice ===
 
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku.  
 
Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku.  
−
Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání, citace, rozhovory, poznámky z terénu a podobně.[
+
Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje:  
 +
* popis místa konání
 +
* citace
 +
* rozhovory
 +
* poznámky z terénu  
 +
a podobně. <ref name=":0">HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref>
  
 +
=== Příklad ===
 
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.  
 
V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.  
  
−
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] výzkum.
+
Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.
 +
 
 +
=== Srovnání s kvantitativním výzkumem ===
 +
 
 +
V následující tabulce jsou uvedeny některé rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem.<ref name=":0" /><ref> Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu. </ref>
  
−
'''Srovnání typů výzkumů'''
 
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
 
|-
 
|-
Řádek 17: Řádek 25:
 
| zpravidla větší počet respondentů || menší počet respondentů
 
| zpravidla větší počet respondentů || menší počet respondentů
 
|-
 
|-
−
| metody: dotazníky, testy, měření || osobní rozhovory, různě strukturované
+
| metody: dotazníky, testy, měření || osobní rozhovory
 +
|-
 +
| vysoká míra strukturovanosti || méně strukturovanosti
 
|-
 
|-
 
| zkoumání okrajové || zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji
 
| zkoumání okrajové || zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji
Řádek 23: Řádek 33:
 
| časově méně náročný sběr dat || časově náročný sběr dat
 
| časově méně náročný sběr dat || časově náročný sběr dat
 
|-
 
|-
−
| dedukce z výsledků  <br>(postup od obecného k jednotlivému) || indukce z výsledků <br>(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků
+
| dedukce z výsledků  <br>(postup od obecného k jednotlivému) || indukce z výsledků <br>(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému)
 +
|-
 +
| možnost zobecnění || nemožnost zobecnění
 +
|-
 +
| testování teorií, hypotéz || vytváření teorií
 
|-
 
|-
 +
| výzkumník je vně situace || výzkumník je uvnitř, přítomen situaci
 
|}
 
|}
 +
 +
==Odkazy==
 +
===Reference===
 +
<references/>
 +
 +
===Doporučená literatura ===
 +
 +
* DE VAUS, David. Research Design in Social Research. SAGE Publications Ltd, 2001. 296 s. ISBN 9780761953463.
 +
 +
===Klíčová slova===
 +
 +
informační věda, metody informační vědy, výzkum, dotazník, rozhovor, kvantitativní, kvalitativní
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]

Aktuální verze z 2. 7. 2015, 19:18

Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitativní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.

Definice

Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje:

  • popis místa konání
  • citace
  • rozhovory
  • poznámky z terénu

a podobně. [1]

Příklad

V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.

Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.

Srovnání s kvantitativním výzkumem

V následující tabulce jsou uvedeny některé rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem.[1][2]

Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
zpravidla větší počet respondentů menší počet respondentů
metody: dotazníky, testy, měření osobní rozhovory
vysoká míra strukturovanosti méně strukturovanosti
zkoumání okrajové zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji
časově méně náročný sběr dat časově náročný sběr dat
dedukce z výsledků
(postup od obecného k jednotlivému)		 indukce z výsledků
(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému)
možnost zobecnění nemožnost zobecnění
testování teorií, hypotéz vytváření teorií
výzkumník je vně situace výzkumník je uvnitř, přítomen situaci

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
  2. ↑ Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu.

Doporučená literatura

  • DE VAUS, David. Research Design in Social Research. SAGE Publications Ltd, 2001. 296 s. ISBN 9780761953463.

Klíčová slova

informační věda, metody informační vědy, výzkum, dotazník, rozhovor, kvantitativní, kvalitativní

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kvalitativní_výzkum&oldid=21627“