Individuální psychologie: Porovnání verzí

Řádek 2: Řádek 2:
  
 
* Významným Adlerovým pokračovatelem je [[Rudolf Dreikurs]] (1897-1972).
 
* Významným Adlerovým pokračovatelem je [[Rudolf Dreikurs]] (1897-1972).
−
* Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou [[Osobnost|osobností]].<ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.</ref>
+
* Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou [[Osobnost|osobností]].<ref>Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). <i>Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi</i> = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.</ref>
  
 
== Vztah k psychoanalýze ==
 
== Vztah k psychoanalýze ==
  
−
V prvním desetiletí 20. století [[Alfred Adler|Adler]] spolupracoval s [[Sigmund Freud|Freudem]] a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti.<ref name="Plhaková">Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.<ref name="Plhaková" /> Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.<ref name="Drapela">Drapela Victor J. (1997). ''Přehled teorií osobnosti''. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál</ref>
+
V prvním desetiletí 20. století [[Alfred Adler|Adler]] spolupracoval s [[Sigmund Freud|Freudem]] a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti.<ref name="Plhaková">Plháková, A. (2006). <i>Dějiny psychologie.</i> (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.</ref> Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.<ref name="Plhaková" /> Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.<ref name="Drapela">Drapela Victor J. (1997). ''Přehled teorií osobnosti''. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál</ref>
  
 
== Hlavní pojmy ==
 
== Hlavní pojmy ==

Verze z 3. 7. 2015, 16:22

Individuální psychologie je psychologická teorie vycházející z díla vídeňského psychiatra Alfreda Adlera. Zabývá se zejména vlivem sourozeneckých vztahů a rodinného prostředí na život jedince, pocity méněcennosti a unikátním životním stylem jedince.

  • Významným Adlerovým pokračovatelem je Rudolf Dreikurs (1897-1972).
  • Název "individuální psychologie" zdůrazňuje význam terapeutické práce s celou osobností.[1]

Vztah k psychoanalýze

V prvním desetiletí 20. století Adler spolupracoval s Freudem a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti.[2] Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, Freud naopak Adlera za přeceňování vědomých obsahů. Rozepře nakonec vedla k vyloučení Adlera z psychoanalytické společnosti.[2] Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.[3]

Hlavní pojmy

Komplex méněcennosti

Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti.[3] Prvotní příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví křivicí. Adler označil pocity méněcennosti za situaci nedostatku a označil je za základní motivační činitel v každé lidské činnosti:

"Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství."[4] (Adler, 1964)

Sourozenecké pořadí

Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatel jejich budoucího zaměření a vzorců chování. Pokud se například druhé dítě narodí příliš brzy po prvním, cítí se podle Adlera odstrčeno, odcizuje se matce a cvičí se k osamělosti [5]. Druhému dítěti je naopak starší sourozenec podnětem k většímu usilování o úspěch. Nejmladší dítě má starší sourozence, které ho ve vývoji spíše popohánějí. Nikdy nezažije ztrátu pozornosti kvůli následovníkovi a spíše očekává, že si bude žít jako princ nebo princezna.[6]

"Typické druhé dítě se pozná velmi snadno. Chová se jako při závodech, jako by někdo byl o krok či dva před ním a ono muselo spěchat, aby ho předstihlo."(Adler, 1958)[5]

Životní styl

Pojem životního stylu je v individuální psychologii ústřední. Zahrnuje znaky, rysy a způsoby chování, vyjadřující pokusy o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost.[3] Zdravý životní styl zahrnuje podle Adlera i sociální cit, který je sice vrozeným potenciálem, ale je potřeba ho rozvíjet v rámci zdravé rodinné atmosféry.[3]

Dopad

Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradenství a v práci s dětmi. Adlerův termín komplex méněcennosti se stal součástí laické psychologie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.
  2. ↑ 2,0 2,1 Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál
  4. ↑ Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press.
  5. ↑ 5,0 5,1 Alfred Adler. (n.d.) What life should mean to you. (1958). New York: Capricorn Books.
  6. ↑ Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.

Použitá literalura

  • Alfred Adler. (1958) What life should mean to you. New York: Capricorn Books.
  • Alfred Adler. (1964). Superiority and the social interest. Evanston: Northwesten University Press.
  • Drapela Victor J. (1997). Přehled teorií osobnosti. (2. opr. vyd., 175 s.) Praha: Portál.
  • Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.
  • Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi = [Orig.: Systems of psychotherapy a transtheoretical analysis]. (1. vyd., 479 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Grada Publishing.

Související články

Alfred Adler

Klíčová slova

Adler, Individuální pychologie, komplex méněcennosti, styl, sourozenci

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Individuální_psychologie&oldid=21637“