Psychika: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Psychika''' (z řec. ''psyché'' – duše) je souhrn duševních dějů během celého lidského života.<ref>Plháková Alena. (2004). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.</ref> Skládá se ze dvou základních dimenzi: [[prožívání]] a [[chování]].<ref>Nakonečný Milan. (1997). <i>Encyklopedie obecné psychologie</i>. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.</ref> Jedná se o nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem.  Na rozdíl od [[duše]], která je spíše filozofickým a náboženským pojmem, je psychika psychologickým výkladovým rámcem k popisu lidské [[osobnost|osobnosti]].  
+
'''Psychika''' (z řec. ''psyché'' – duše) je souhrn duševních dějů během celého lidského života.<ref name="multiple1"/> Skládá se ze dvou základních dimenzí: [[prožívání]] a [[chování]].<ref>Nakonečný Milan. (1997). <i>Encyklopedie obecné psychologie</i>. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.</ref> Jedná se o nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem.  Na rozdíl od [[duše]], která je spíše filozofickým a náboženským pojmem, je psychika psychologickým výkladovým rámcem k popisu lidské [[osobnost|osobnosti]].  
  
 
* V řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou.
 
* V řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou.
−
* V současné psychologii převládá pojem '''mysl''' (''mind'').<ref>Plháková Alena. (2004). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.</ref>
+
* V současné psychologii převládá pojem '''mysl''' (''mind'').<ref name="multiple1">Plháková Alena. (2004). <i>Učebnice obecné psychologie</i>. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.</ref>
  
 
== Základní psychické jevy ==
 
== Základní psychické jevy ==
−
Lidská psychika obsahuje tři základní fenomény: procesy, obsahy a stavy.
+
Lidská psychika obsahuje tři základní fenomény: psychické procesy, psychické obsahy a psychické stavy.
  
 
=== Psychické procesy ===
 
=== Psychické procesy ===
 
Psychické procesy vedou ke vzniku psychických obsahů. K psychickým obsahům patří například sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd. V psychologii se tradičně dělí procesy následovně:
 
Psychické procesy vedou ke vzniku psychických obsahů. K psychickým obsahům patří například sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd. V psychologii se tradičně dělí procesy následovně:
 
# '''kognitivní procesy''' (někdy též poznávací) - Lze je chápat jako analogii k lidskému rozumu. Slouží k získávání a zpracování informací z vnějšího světa.
 
# '''kognitivní procesy''' (někdy též poznávací) - Lze je chápat jako analogii k lidskému rozumu. Slouží k získávání a zpracování informací z vnějšího světa.
−
# '''emocionální procesy''' (někdy též afektivní)  - Vedou ke vzniku emocí, požitků a citů a v laické psychologii bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním.
+
# '''emocionální procesy''' (někdy též afektivní)  - Vedou ke vzniku emocí, prožitků a citů a v laické psychologii bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním.
 
# '''motivační procesy''' (někdy též motivačně-volní či konativní) - Duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování.
 
# '''motivační procesy''' (někdy též motivačně-volní či konativní) - Duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování.
  
Řádek 19: Řádek 19:
  
 
== Dimenze psychiky ==
 
== Dimenze psychiky ==
−
# prožívání  
+
Mezi základní dimenze psychiky patří '''prožívání a chování''', někdy bývá též uváděno '''[[vědomí]] a [[nevědomí]]'''.
−
# chování  
 
−
# vědomí  
 
−
# nevědomí  
 
  
 
=== Prožívání ===
 
=== Prožívání ===
−
* sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů)
+
Prožívání je nepřetržitý tok psychických obsahů, které probíhají při různých stupních bdělosti. Psychický zážitek má tři stránky - kognitivní, emocionální a citovou - kdy jedna či více z nich může vstupovat do popředí v závilosti na typu situace. '''Předmětem prožívání''' může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli.
−
* probíhá při různých stupních [[Vědomí|vědomí]]
+
 
−
* psychický zážitek má tři stránky:
+
* U [[William James|Williama Jamese]] je prožívání ztotožňováno s [[Vědomí|vědomím]]. Při hodnocení prožívání užíval pojem [[vědomí]] → vědomí je podle něho plynulý tok či proud s klidnými i prudšími místy.
−
:* poznávací ([[Kognitivní psychologie|kognitivní]])
 
−
:* citovou ([[Emoce|emocionální]])
 
−
:* motivační
 
−
* v různých situacích může některá z nich vystupovat do popředí více, například při přípravě na zkoušku je nejvýraznější aspekt poznávací a motivační, zatímco když jdeme na rande, převažuje aspekt citový a kognitivní stránka ustupuje do pozadí
 
−
* '''předmětem prožívání''' může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli
 
−
* prožívání má významný vztahový rozměr, neboť člověk si uvědomuje své citové vazby k blízkým lidem
 
−
* důležitá také '''dimenze času''' - jedinec má na zřeteli svou minulost i budoucnost, v psychologii se mluví o potřebě otevřené budoucnosti (má-li člověk před sebou nadějnou perspektivu, dokáže bez problémů snášet a překonávat různé aktuální nesnáze)
 
−
* v historii prožívání ztotožňováno s vědomím
 
−
* [[William James|W. James]] při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí → vědomí je podle něho plynulý tok či proud s klidnými i prudšími místy (přirovnával to k letu ptáka)
 
−
* ve starších klasifikacích považováno prožívání také jako hnutí mysli
 
−
* dimenze prožívání ovlivňuje procesy příjmu, zpracování a ukládání informací (kognitivní procesy)
 
  
 
=== Chování ===
 
=== Chování ===
−
* jakákoliv lidská tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit  
+
[[Chování]] je projevem prožívání. Je to lidská tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit. Například [[Behaviorismus|behaviorismus]] zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace. Chování lze dělit například na '''volní''' (úmyslné, záměrné, tzv. jednání) a '''mimovolní''' (bezděčné) nebo '''verbální''' a '''neverbální'''.
−
* [[Behaviorismus|behaviorismus]] zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace
 
−
* rozlišování chování:
 
−
:# '''volní''' (úmyslné, záměrné) - aktivita, která směřuje k určitému cíli a je řízena vědomou intencí, záměrem
 
−
:# '''mimovolní''' (bezděčné) - vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slinění při příjmu potravy) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy)
 
−
* '''Tolman''' rozlišil chování:
 
−
:# '''molekulární''': jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlaku, tepu atd.)
 
−
:# '''molární''': účelná behaviorální struktura, pozorovatelné pouhým okem
 
−
* časté dělení chování také na:
 
−
:# '''verbální''': zahrnuje řeč, především její obsahovou a významovou stránku
 
−
:# '''neverbální''': vše ostatní
 
−
 
 
−
=== [[Vědomí]] ===
 
−
Filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla:
 
−
* dualismus (Descartes) x monismus (Spinoza)
 
−
Psychologické zkoumání vědomí:
 
−
* hlavní výzkumnou metodou '''introspekce''' - zkoumání hypotetických elementů vědomí (Wundt)
 
−
* [[John B. Watson|Watson]], [[Ivan Petrovič Pavlov|Pavlov]] považovali zkoumání vědomí za nevědecké
 
−
* Skinner považoval vědomí za epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity
 
−
* rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století – [[humanistická psychologie|humanistická]] a [[kognitivní psychologie]]
 
−
* podle Jamese je vědomí '''spojitý proud psychických zážitků'''
 
−
* funkce vědomí podle Kihlstroma:
 
−
:# '''sledování''' (monitoring) sebe sama a okolního prostředí 
 
−
:# '''ovládání''' (controlling) sebe sama a okolního prostředí
 
−
 
 
−
=== [[Nevědomí]] ===
 
−
* souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání
 
−
* [[Sigmund Freud|Freud]], [[Carl Gustav Jung|Jung]] (kolektivní x osobní nevědomí), Assagioli (vajíčkový model nevědomí)
 
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
* Plháková Alena. (2004). ''Učebnice obecné psychologie.'' (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.
 +
* Nakonečný Milan. (1997). ''Encyklopedie obecné psychologie''. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
  
 
[[Kategorie: Psychika|*]]
 
[[Kategorie: Psychika|*]]
 
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]

Aktuální verze z 3. 7. 2015, 16:37

Psychika (z řec. psyché – duše) je souhrn duševních dějů během celého lidského života.[1] Skládá se ze dvou základních dimenzí: prožívání a chování.[2] Jedná se o nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem. Na rozdíl od duše, která je spíše filozofickým a náboženským pojmem, je psychika psychologickým výkladovým rámcem k popisu lidské osobnosti.

  • V řeckém bájesloví byla mladá krásná Psyché bohyní duševní krásy, milenkou Erotovou.
  • V současné psychologii převládá pojem mysl (mind).[1]

Základní psychické jevy

Lidská psychika obsahuje tři základní fenomény: psychické procesy, psychické obsahy a psychické stavy.

Psychické procesy

Psychické procesy vedou ke vzniku psychických obsahů. K psychickým obsahům patří například sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd. V psychologii se tradičně dělí procesy následovně:

  1. kognitivní procesy (někdy též poznávací) - Lze je chápat jako analogii k lidskému rozumu. Slouží k získávání a zpracování informací z vnějšího světa.
  2. emocionální procesy (někdy též afektivní) - Vedou ke vzniku emocí, prožitků a citů a v laické psychologii bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním.
  3. motivační procesy (někdy též motivačně-volní či konativní) - Duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování.

Psychické stavy

Psychické stavy jsou relativně stabilní psychické obsahy. Dělíme je na:

  1. dočasné - Dobrá x špatná nálada, únava, ospalost atd.
  2. trvalé - Relativně stálé charakteristiky psychického dění. Každý člověk má tendenci k určité převládající náladě, která ovlivňuje ostatní psychické procesy i chování.

Dimenze psychiky

Mezi základní dimenze psychiky patří prožívání a chování, někdy bývá též uváděno vědomí a nevědomí.

Prožívání

Prožívání je nepřetržitý tok psychických obsahů, které probíhají při různých stupních bdělosti. Psychický zážitek má tři stránky - kognitivní, emocionální a citovou - kdy jedna či více z nich může vstupovat do popředí v závilosti na typu situace. Předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli.

  • U Williama Jamese je prožívání ztotožňováno s vědomím. Při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí → vědomí je podle něho plynulý tok či proud s klidnými i prudšími místy.

Chování

Chování je projevem prožívání. Je to lidská tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit. Například behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace. Chování lze dělit například na volní (úmyslné, záměrné, tzv. jednání) a mimovolní (bezděčné) nebo verbální a neverbální.

Zdroje

  1. ↑ 1,0 1,1 Plháková Alena. (2004). Učebnice obecné psychologie. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.
  2. ↑ Nakonečný Milan. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.

Použitá literatura

  • Plháková Alena. (2004). Učebnice obecné psychologie. (1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.
  • Nakonečný Milan. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika&oldid=21647“