Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy: Porovnání verzí
m |
m |
||
Řádek 66: | Řádek 66: | ||
<math>P(A/B)=\frac{A∩B}{P(B)}</math><br /> | <math>P(A/B)=\frac{A∩B}{P(B)}</math><br /> | ||
− | <math>P(A/B)=\frac{\frac{1}{6}} | + | <math>P(A/B)=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{1}{3}}=\frac{1}{6}.\frac{3}{1}=\frac{3}{6}=\frac{1}{2}</math><br /><br /> |
<math>P(A/C)=\frac{A∩C}{P(A)}</math><br /> | <math>P(A/C)=\frac{A∩C}{P(A)}</math><br /> | ||
− | <math>P(A/C)=\frac{\frac{1}{3}} | + | <math>P(A/C)=\frac{\frac{1}{3}}{\frac{1}{2}}=frac{1}{3}.\frac{2}{1}=\frac{2}{3}</math><br /><br /> |
<math>P(B/A)=\frac{A∩B}{P(A)}</math><br /> | <math>P(B/A)=\frac{A∩B}{P(A)}</math><br /> | ||
− | <math>P(B/A)=\frac{\frac{1}{6}} | + | <math>P(B/A)=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{1}{2}}=\frac{1}{6}.\frac{2}{1}=\frac{2}{6}=\frac{1}{3}</math><br /><br /> |
<math>P(B/C)=\frac{B∩C}{P(C)}</math><br /> | <math>P(B/C)=\frac{B∩C}{P(C)}</math><br /> | ||
− | <math>P(B/C)=\frac{{\frac{1}{6}} | + | <math>P(B/C)=\frac{{\frac{1}{6}}{\frac{1}{2}}=\frac{1}{6}.\frac{2}{1}=\frac{2}{6}=\frac{1}{3}</math><br /><br /> |
<math>P(C/B)=\frac{C∩B}{P(C)}</math><br /> | <math>P(C/B)=\frac{C∩B}{P(C)}</math><br /> | ||
− | <math>P(C/B)=\frac{\frac{{1}{6}} | + | <math>P(C/B)=\frac{\frac{{1}{6}}{\frac{1}{3}}=\frac{1}{6}.\frac{3}{1}=\frac{3}{6}=\frac{1}{2}</math><br /><br /> |
<math>P(C/A)=\frac{A∩C}{P(C)}</math><br /> | <math>P(C/A)=\frac{A∩C}{P(C)}</math><br /> | ||
− | <math>P(C/A)=\frac{\frac{{1}{3}} | + | <math>P(C/A)=\frac{\frac{{1}{3}}{\frac{1}{2}}=frac{1}{3}.\frac{2}{1}=\frac{2}{3}</math> |
+ | |||
+ | \frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{3}{6}} | ||
Jsou jevy závislé či nezávislé? | Jsou jevy závislé či nezávislé? |
Verze z 18. 8. 2015, 09:57
Obsah
Pravděpodobnost jevu
Pravděpodobnost jevu je podle Laplaceovy definice poměrem počtu případů příznivých k počtu případů možných bez realizace experimentu.
Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane.
Výsledek uvádíme v procentech nebo v intervalu <0,1>. Přičemž 1 znamená výsledek jistý a 0 nemožný.
Uskutečníme-li pokus, pak počítáme relativní četnost
[1]
[2]
Výsledky náhodného pokusu musí splňovat podmínky:
- nemohou padnout dva výsledky současně
- jeden z výsledků nastane vždy
- každý výsledek je stejně možný
př. Hod kostkou. Jaká je pravděpodobnost, že padne číslo 2
Ω={1,2,3,4,5,6}
A={2}
m=6
m(A)=1
Pravděpodobnost, že na hrací kostce padne číslo 2, je
Podmíněná pravděpodobnost
Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost.
Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}}
př. Hod hrací kostkou
Ω={1,2,3,4,5,6}
A={1,2,3}
B={2,4,6}
A ∩ B = 2
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P (A ∩ B)=\frac{1}{6}}
(z 6 možných se sejdou 1krát)
Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{3}{6}}=\frac{1}{6}.\frac{6}{3}=\frac{6}{18}=\frac{1}{3}}
Pravděpodobnost, že nastane jev B i A současně je
Jevy
Jevy jsou podmnožiny množiny všech možných výsledků.
Označují se velkými písmeny A, B, C atd.
[3]
Pravděpodobnost náhodného jevu
Pravděpodobnost náhodného jevu A je množinová funkce, která náhodnému jevu A z pole náhodných jevů přiřadí nezáporné číslo, jež označujeme P(A)
[1]
Závislé a nezávislé jevy
Nastalé jevy jsou nezávislé, pokud nastoupení jednoho neovlivní pravděpodobnost, s ní při témže pokusu očekáváme nastoupení jiného jevu.
Náhodné jevy A a B jsou na sobě nezávislé, právě když platí:
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A∩B)=P(A).P(B)}
přičemž A, B ∈ S
V případě tří náhodných jevů platí, že pravděpodobnosti průniků nezávislých jevů jsou rovny součinu jejich pravděpodobností:
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A∩B)=P(A).P(B),P(A∩C)=P(A).P(C),P(B∩C)=P(B).P(C)}
a navíc Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A∩B∩C)=P(A).P(B).P(C) }
Jsou-li A, B nezávislé jevy, pak jsou i A, B´ a A´,B a A´,B´nezávislé.
př. Hod hrací kostkou
Ω={1,2,3,4,5,6}
m=6
A={3,4,5}
B={2,3}
C={1,3,5}
A ∩ B = {3}
P(A ∩ B)=
B ∩ C = {3}
P(B ∩ C)=
A ∩ C = {3,5}
P(A ∩ C)=
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A/B)=\frac{A∩B}{P(B)}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A/C)=\frac{A∩C}{P(A)}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(B/A)=\frac{A∩B}{P(A)}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(B/C)=\frac{B∩C}{P(C)}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(B/C)=\frac{{\frac{1}{6}}{\frac{1}{2}}=\frac{1}{6}.\frac{2}{1}=\frac{2}{6}=\frac{1}{3}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(C/B)=\frac{C∩B}{P(C)}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(C/B)=\frac{\frac{{1}{6}}{\frac{1}{3}}=\frac{1}{6}.\frac{3}{1}=\frac{3}{6}=\frac{1}{2}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(C/A)=\frac{A∩C}{P(C)}}
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(C/A)=\frac{\frac{{1}{3}}{\frac{1}{2}}=frac{1}{3}.\frac{2}{1}=\frac{2}{3}}
\frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{\frac{1}{6}}{\frac{3}{6}}
Jsou jevy závislé či nezávislé? Jev A na jevu B Jev A je nezávislý na jevu B
Jev A na jevu C Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle P(A)=P(A/C),\frac{1}{2}≠\frac{2}{3}} Jev A je závislý na jevu C
Jev B na jevu A Jev B je nezávislý na jevu A
Jev B na jevu C Jev B je nezávislý na jevu C
Jev C na jevu B Jev C je nezávislý na jevu B
Jev C na jevu A Jev C je závislý na jevu A
Závislé a nezávislé jevy
Matematické znaky
Znak | Popis |
---|---|
P | pravděpodobnost |
A | jev A, jevy se označují velkými písmeny |
P (A) | pravděpodobnost jevu A |
ω | jednotlivé možné výsledky |
Ω | množina všech možných výsledků náhodného pokusu |
m | počet všech možných výsledků |
A ∩ B | průnik jevů A a B |
⊂ | vlastní podmnožina |
A ⊆ B | každý prvek A je zároveň prvkem B |
∈ | je prvkem množiny |
ω ∈ A | výsledek příznivý jevu A |
∉ | není prvkem množiny |
Ø | prázdná množina, jev nemožný |
S | pravděpodobnostní prostor |
- ↑ 1,0 1,1 1,2 KÖNIGOVÁ, Marie.Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 189 s. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 CALDA, Emil a Václav DUPAČ. Matematika pro gymnázia: kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 4. upr. vyd. Praha: Prometheus, 1999, s. 80-127. Učebnice pro střední školy. ISBN 80-7196-147-7.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 BUDÍKOVÁ, Marie, Maria KRÁLOVÁ a Bohumil MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 54-54. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3243-5.