Ergonomie/old

Co je ergonomie

Ergonomie (egonomics) je v obecném významu disciplína, která se zabývá interakcí mezi lidmi a nástroji a dále faktory, které tuto interakci ovlivňují. Při práci s jakýmkoli nástrojem člověk nutně používá nějaké rozhraní (ať už se jedná o páku stroje či klávesnici počítače). Skrze toto rozhraní stroj ovládá, a také stroj mu skrze toto rozhraní poskytuje zpětnou vazbu. Ergonomie se snaží dosáhnout poznatků, které mohou být prakticky použity k zlepšení tohoto rozhraní, a to odstraněním těch faktorů rozhraní, které práci činí obtížnou. V praxi může jít například o snížení fyzické námahy použitím lehčích materiálů, omezením hluku a vibrací, použitím pohodlnějších židlí atd., či o snížení psychické námahy, např. užitím intuitivního ovládání, zjednodušením úkolů apod. (obecně – zvýšením kompatibility člověka a daného stroje). Pro ergonomii je důležité využití poznatků z dalších oborů – např. medicíny či psychologie.

Ergonomie v kontextu HCI

Je možno říci, že obor HCI z ergonomie vychází. V moderní době z důvodu masového použití počítačů vzrostla potřeba maximálně zjednodušit rozhraní mezi počítačem a člověkem, učinit ho přehledným a snadno použitelným. HCI je tedy možno chápat jako obor, který ergonomická zkoumání zužuje ze vztahu člověk-nástroj na vztah člověk-počítač.

Na základní úrovni můžeme rozlišit ergonomii fyzickou a psychickou.

Pod fyzickou ergonomii, v kontextu HCI spíše okrajovou, spadá zkoumání ideálních podmínek pro užívání počítače z hlediska zdraví (předcházení poškození páteře, únavy očí…). Fyzická ergonomie úzce souvisí s medicínou a anatomií. Psychická (kognitivní) ergonomie se zabývá tím, jak uživateli přizpůsobit orientaci v systému (např. webové stránce) a jeho používání analýzou a následným zohledněním jeho kognitivních procesů. Jedná se např. o snahu pochopit, jak uživatel vnímá určité grafické prvky rozhraní, jakým způsobem se v určitých situacích rozhoduje, jak postupuje při vyhledávání konkrétní informace a podobně.

Psychická ergonomie je tedy úzce spojena s kognitivní psychologií. Teoretické výstupy psychické ergonomie pak mohou být prakticky využity při designu optimálního rozhraní.

Vizuální ergonomie leží na pomezí mezi fyzickou a psychickou ergonomií. Zrak je pro interakci s počítačem zcela zásadním smyslem. Vizuální ergonomie se zabývá ideálními parametry rozhraní pro lidský zrak, a to jak na úrovni technické (např. typ obrazovky, její ideální světlost, velikost..), tak psychické (jednoznačné grafické symboly, důležité prvky jsou výraznější apod.).

Ergonomie je zcela zásadní pro tvorbu takového designu systémů, který vychází z potřeb uživatele a je na něj silně orientován (user-centered design). Takový design bere v úvahu uživatele již při svém vzniku – může vycházet z průzkumů potřeb cílového uživatele a také např. z experimentů použitelnosti (usability testing).

Norma ISO 9241

Tématem ergonomie se také podrobně zabývá norma ČSN EN ISO 9241, která nese název „Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály“. Cílem normy je stanovit zásady, které umožní zvýšení efektivity, minimalizaci chyb a omezení rizika zdravotní újmy při práci s přístroji, které používají zobrazovací terminály. Norma pokrývá celou oblast ergonomie, zastoupena je jak fyzická ergonomie, tak i ergonomie psychická a vizuální. Norma je rozdělena na tyto části:

- Část 1: Obecný úvod

- Část 2: Požadavky na pracovní úkoly - pokyny

- Část 3: Požadavky na pracovní displeje

- Část 4: Požadavky na klávesnice

- Část 5: Požadavky na uspořádání pracovního místa a na pracovní polohu

- Část 6: Požadavky na pracovní prostředí

- Část 7: Požadavky na displeje z hlediska odrazů

- Část 8: Požadavky na zobrazení barev

- Část 9: Požadavky na vstupní zařízení

- Část 10: Základní zásady vytváření dialogu

- Část 11: Údaje o možnostech využití

- Část 12: Zobrazení informací

- Část 13: Vedení uživatelů

- Část 14: Vedení dialogu s použitím menu

- Část 15: Vedení dialogu pomocí povelových jazyků

- Část 16: Vedení dialogu pomocí přímé manipulace

- Část 17: Vedení dialogu pomocí obrazovkových formulářů

Pro obor HCI (a zejména pro tvorbu designu orientovaného na uživatele) mají zásadní důležitost části 10 až 17, které popisují pravidla pro vedení různých typů dialogu s uživatelem. Jde zde o to, jak uživateli maximálně usnadnit cestu k cíli užitím co nejsrozumitelnějších a nejintuitivnějších metod výměny informací.

Budoucnost

S rychlým technologickým rozvojem dále stoupá význam ergonomie. Lze očekávat, že díky realizaci stále většího množství činností a služeb prostřednictvím počítače a masovému rozšíření internetu i mezi méně technicky zdatné uživatele bude orientace na uživatele v budoucnu stále důležitější. S potřebou snadno použitelných rozhraní bude třeba při jejich designu přihlížet zejména k výstupům kognitivní ergonomie.

Zdroje

BRIDGER, R. S. Introduction to ergonomics. 2nd ed. London : Taylor & Francis, c2003. xiii, 548 s. ISBN 0-415-27377-3.

PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací II. Uživatelské rozhraní a vlivy oboru „human-computer interaction“ [online]. Národní knihovna. 2001, roč. 12, č. 2, s. 81-90. ISSN 1214-0678. Dostupné z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0102/0102081.html>.

Anotovaná bibliografie

PAPANTONIOU, Bill. Cognitive Ergonomics. In Interaction-Design.org: HCI, Usability, Information Architecture, User Experience, and more [online]. 2008[cit.2009-05-12] Dostupné z WWW: <http://www.interaction-design.org/encyclopedia/cognitive_ergonomics.html>.

Anotace: Článek vysvětluje pojem kognitivní ergonomie, popisuje její cíle a možné přístupy. Dále uvádí přehled různých metod, které jsou při výzkumu používány.

JANLERT, Lars-Erik. Lectures notes in Cognitive Iinteraction Design. In Department in Computing Science [online]. 2008[cit.2009-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.cs.umu.se/kurser/TDBC12/Artiklar/CID/handouts/Lecture%20Notes%20Cognitive%20Interaction%20Design.pdf>.

Anotace: Článek se zabývá vztahy a interakcemi mezi člověkem a nástrojem a vztahem mezi myšlením a konáním z hlediska designu. Vyvozuje závěry pro tvorbu ideálního designu - ten by měl vycházet z analýzy kognitivních procesů a charakteru interakcí uživatele s okolím.

CAFFIER, Fabien, BENCHEKROUN, Mohcine. Web Site Ergonomics and User Tests. Intranet Journal [online]. 2002[cit.2009-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.intranetjournal.com/articles/200201/er_01_16_02a.html>.

Anotace: Článek se zabývá ergonomií ve vztahu k optimalizaci webových stránek. Charakterizuje několik typů testů, pomocí kterých je možno zkoumat, zda a do jaké míry je web orientován na potřeby cílového uživatele.

GRASSIOULET, Yves. A Cognitive Ergonomics Approach to the Process of Game Design and Development. Geneva, 2002. Diplomová práce. (Mgr.). Educational Technologies TECFA, Psychology and Educational Sciences Department. Dostupné z WWW: <http://tecfa.unige.ch/~yves/txt/Master%20thesis.pdf>.

Anotace: Práce se zabývá využitím kognitivní ergonomie pro design počítačových her. Přínosná je zejména kapitola 2.2 – obsahuje charakteristiku ergonomie a uvádí přínos její aplikace na konkrétní problém, designování počítačové hry.

MAURO, Charles L. Proffesional usability testing and return on investment as it applies to user interface design for web-based products and services. In TaskZ.com [online]. NY, Mauro New Media, 2002. Dostupné z WWW: <http://www.taskz.com/pdf/MNMwhitepaper.pdf>.

Anotace: Článek o provádění výzkumu použitelnosti komerčních webových produktů a služeb. Popisuje fáze výzkumu, srovnává online výzkumy s výzkumy v laboratoři. Dále se zabývá různými přístupy k provádění výzkumu.

KABER, David B. Current Research in Cognitive Ergonomics [online]. Raleigh, North Caroline State University, 2006. NCSU ISE Graduate Seminar. Dostupné z WWW: <http://www.ise.ncsu.edu/seminars/kaber.pdf>.

Anotace: Článek pojednává o výzkumu na North Carolina State University v Laboratoři kognitivní ergonomie. Popisuje několik výzkumných experimentů, jejich průběh a výstupy.