Matematické vzorce (LaTeX): Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Pro spoustu údajů je potřeba napsat nějaký ten vzoreček nebo vztah. Někdy stačí napsat vztah normálním textem, ale jakmile je trochu složitěj…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Pro spoustu údajů je potřeba napsat nějaký ten vzoreček nebo vztah. Někdy stačí napsat vztah normálním textem, ale jakmile je trochu složitější, je třeba to udělat trochu jinak. Vzorec se zapisuje ve formátu programu TeX mezi značky <nowiki><math> a </math>, např. <math>x = y^2</math></nowiki> vytvoří zápis . | + | Pro spoustu údajů je potřeba napsat nějaký ten vzoreček nebo vztah. Někdy stačí napsat vztah normálním textem, ale jakmile je trochu složitější, je třeba to udělat trochu jinak. Vzorec se zapisuje ve formátu programu [[TeX]] mezi značky ''<nowiki><math></nowiki>'' a ''<nowiki></math></nowiki>'', např. ''<nowiki><math>x = y^2</math></nowiki>'' vytvoří zápis <math>x = y^2</math>. |
U každého vzorce musí být popis toho, co jednotlivé proměnné, případně další netriviální, nebo nějak zvláštně užité symboly, znamenají. Zrovna tak je dobré se trošku rozepsat o významu jednotlivých částí vzorce, pokud je složitější. To, že je vzorec samozřejmý pro Vás, neznamená, že je srozumitelný pro všechny. Encyklopedie se píše pro neodborníky a i když se předpokládá nějaká úroveň základních znalostí (většinou středoškolské úrovně), nelze spoléhat na to, že čtenáři znají to, co Vy. | U každého vzorce musí být popis toho, co jednotlivé proměnné, případně další netriviální, nebo nějak zvláštně užité symboly, znamenají. Zrovna tak je dobré se trošku rozepsat o významu jednotlivých částí vzorce, pokud je složitější. To, že je vzorec samozřejmý pro Vás, neznamená, že je srozumitelný pro všechny. Encyklopedie se píše pro neodborníky a i když se předpokládá nějaká úroveň základních znalostí (většinou středoškolské úrovně), nelze spoléhat na to, že čtenáři znají to, co Vy. | ||
− | + | == Speciální znaky == | |
− | Všechny běžné znaky (písmena, čísla) se nemění až na speciální znaky. # $ % _ \ { } | + | Všechny běžné znaky (písmena, čísla) se nemění až na speciální znaky. <nowiki># $ % _ \ { } </nowiki> které mají význam při vytváření vzorců. Pokud je potřebujete, stačí před ně napsat zpětné lomítko (to se samo o sobě zapíše jako \backslash). |
− | + | == Indexy == | |
− | |||
− | + | Pro horní index je znak ^ pro dolní index _. | |
− | zápis: R_i{}^j{}_{kl} = g^{jm} R_{imkl} = - g^{jm} R_{mikl} = - R^j{}_{ikl}\,\! | + | <math>ds^2 = dx_1^2 + dx_2^2 + dx_3^2 - c^2 dt^2</math> |
+ | zápis: ds^2 = dx_1^2 + dx_2^2 + dx_3^2 - c^2 dt^2 | ||
+ | |||
+ | |||
+ | <math>R_i{}^j{}_{kl} = g^{jm} R_{imkl} | ||
+ | = - g^{jm} R_{mikl} = - R^j{}_{ikl}\,\!</math> | ||
+ | zápis: R_i{}^j{}_{kl} = g^{jm} R_{imkl} = - g^{jm} R_{mikl} = - R^j{}_{ikl}\,\! | ||
+ | |||
+ | == Řecká a další písmena == | ||
+ | |||
+ | Jako řecká písmena slouží znak \ následovaný názvem písmene v angličtině, např. \alpha, \beta, atd. | ||
+ | |||
+ | <math>\alpha \beta \gamma \Gamma \phi \Phi \Psi\ \tau \Omega</math> | ||
+ | zápis: \alpha \beta \gamma \Gamma \phi \Phi \Psi\ \tau \Omega | ||
+ | |||
+ | Příklady pro množiny, [[švabach]] a hebrejštinu následují. | ||
+ | |||
+ | <math>x\in\mathbb{R}\sub\mathbb{C}</math> | ||
+ | zápis: x\in\mathbb{R}\sub\mathbb{C} | ||
+ | |||
+ | <math>\mathbf{x}\cdot\mathbf{y} = 0</math> | ||
+ | zápis: \mathbf{x}\cdot\mathbf{y} = 0 | ||
+ | |||
+ | <math>\aleph \beth \gimel \daleth</math> | ||
+ | zápis: \aleph \beth \gimel \daleth | ||
+ | |||
+ | <math>\mathcal{ABC}</math> | ||
+ | zápis: \mathcal{ABC} | ||
+ | |||
+ | <math>\mathfrak{a} \mathfrak{A} \mathfrak{B}</math> | ||
+ | zápis: \mathfrak{a} \mathfrak{A} \mathfrak{B} | ||
+ | |||
+ | == Diakritika == | ||
+ | |||
+ | Vložíte-li do ''<nowiki><math></nowiki>'' ne-[[ASCII]] znak, objeví se ve výstupu červená chybová hláška, např. <math>á</math>. | ||
+ | |||
+ | Diakritiku je však možné vložit pomocí TeXových příkazů: | ||
+ | |||
+ | <math>\acute{a} \quad \check{a} \quad \grave{a} \quad \breve{a} \quad \tilde{a} \quad {\hat a}</math> | ||
+ | zápis: \acute{a} \quad \check{a} \quad \grave{a} \quad \breve{a} \quad \tilde{a} \hat{a} | ||
+ | |||
+ | == Matematické symboly == | ||
+ | <!-- roztřiďte dle libosti --> | ||
+ | === Číselné a jiné relace === | ||
+ | <math>\leq < \ll \gg > \geq \nleq \ngeq \dot= \equiv {\not \equiv} \ne \sim \nsim \simeq {\not \simeq} \approx {\not \approx}</math> | ||
+ | zápis: \leq < \ll \gg > \geq \nleq \ngeq \dot= \equiv {\not \equiv} \ne \sim \nsim \simeq {\not \simeq} \approx {\not \approx} | ||
+ | === Množinové vztahy === | ||
+ | <math>\subset \subseteq \supset \supseteq \in {\not \in} \ni</math> | ||
+ | zápis: \subset \subseteq \supset \supseteq \in {\not \in} \ni | ||
+ | === Logické spojky === | ||
+ | <math>\land \lor \lnot \Leftarrow \Rightarrow \Leftrightarrow \nLeftrightarrow \Uparrow</math> | ||
+ | zápis: \land (nebo \and) \lor \lnot (nebo \neg) \Leftarrow \Rightarrow \Leftrightarrow \nLeftrightarrow \Uparrow | ||
+ | === Geometrie a další === | ||
+ | <math>\parallel \nparallel \perp \angle \nabla \backslash \forall \exists</math> | ||
+ | zápis: \parallel \nparallel \perp \angle \nabla \backslash \forall \exists | ||
+ | |||
+ | == Standardní funkce == | ||
+ | |||
+ | Standardní funkce je potřeba uvádět jako | ||
+ | |||
+ | <math>\sin x + \ln y +\operatorname{sgn}\,z</math> | ||
+ | zápis: \sin x + \ln y +\operatorname{sgn}\,z | ||
+ | |||
+ | nikoliv pouze | ||
+ | |||
+ | <math>sin x + ln y + sgn z\,\!</math> | ||
+ | zápis: sin x + ln y + sgn z | ||
+ | |||
+ | == Zlomky a odmocniny == | ||
+ | |||
+ | <math>f(x) = 2x + \frac{x - 7}{x^2 + 4}</math> | ||
+ | zápis: f(x) = 2x + \frac{x - 7}{x^2 + 4} | ||
+ | |||
+ | <math>\frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}</math> | ||
+ | zápis: \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a} | ||
+ | |||
+ | <math>\sqrt[3]{q + \sqrt{ q^2 - p^3 }} | ||
+ | + \sqrt[3]{q - \sqrt{ q^2 - p^3 }}</math> | ||
+ | zápis: \sqrt[3]{q + \sqrt{ q^2 - p^3 }} + \sqrt[3]{q - \sqrt{ q^2 - p^3 }} | ||
+ | |||
+ | == Závorky a absolutní hodnota == | ||
+ | |||
+ | <math>\|f\| = \inf \{ K \in \langle 0,+\infty) : | ||
+ | |f(x)| \leq K \|x\| \mbox{ pro každé } x \in X \}</math> | ||
+ | zápis: \|f\| = \inf \{ K \in \langle 0,+\infty) : |f(x)| \leq K \|x\| \mbox{ pro každé } x \in X \} | ||
+ | |||
+ | <math>f(x,y,z) = 3y^2 z \left( 3 + \frac{7x+5}{1 + y^2} \right)</math> | ||
+ | zápis: f(x,y,z) = 3y^2 z \left( 3 + \frac{7x+5}{1 + y^2} \right) | ||
+ | |||
+ | <math>\left| 4 x^3 + \left( x + \frac{42}{1+x^4} \right) \right|</math> | ||
+ | zápis: \left| 4 x^3 + \left( x + \frac{42}{1+x^4} \right) \right| | ||
+ | |||
+ | == Matice a pole == | ||
+ | |||
+ | <math>\begin{pmatrix} | ||
+ | a & b & c \\ | ||
+ | d & e & f \\ | ||
+ | g & h & i \end{pmatrix}</math> | ||
+ | <math>\begin{vmatrix} | ||
+ | \lambda - a & -b & -c \\ | ||
+ | -d & \lambda - e & -f \\ | ||
+ | -g & -h & \lambda - i \end{vmatrix}</math> | ||
+ | <math>\begin{matrix} | ||
+ | \mbox{První číslo} & x & 8 \\ | ||
+ | \mbox{Druhé číslo} & y & 15 \\ | ||
+ | \mbox{Součet} & x + y & 23 \\ | ||
+ | \mbox{Rozdíl} & x - y & -7 \\ | ||
+ | \mbox{Součin} & xy & 120 \end{matrix}</math> | ||
+ | zápis: \begin{pmatrix}a & b & c \\d & e & f \\g & h & i \end{pmatrix} | ||
+ | \begin{vmatrix}\lambda - a & -b & -c \\-d & \lambda - e & -f \\-g & -h & | ||
+ | \lambda - i \end{vmatrix} | ||
+ | \begin{matrix}\mbox{První číslo} & x & 8 \\\mbox{Druhé číslo} & y & 15 \\ | ||
+ | \mbox{Součet} & x + y & 23 \\\mbox{Rozdíl} & x - y & -7 \\ | ||
+ | \mbox{Součin} & xy & 120 \end{matrix} | ||
+ | |||
+ | <math>f(n)=\left\{\begin{matrix} n/2, & \mbox{pokud }n\mbox{ je liché} \\ 3n+1, & \mbox{pokud }n\mbox{ je sudé} | ||
+ | \end{matrix}\right. </math> | ||
+ | zápis: f(n)=\left\{\begin{matrix} n/2, & \mbox{pokud }n\mbox{ je liché} \\ 3n+1, & | ||
+ | \mbox{pokud }n\mbox{ je sudé}\end{matrix}\right. | ||
+ | |||
+ | == Suma == | ||
+ | |||
+ | Pro sumu je příkaz \sum, pro produkt součinů je příkaz \prod, | ||
+ | jako horní a dolní meze se používají horní a dolní indexy. | ||
+ | |||
+ | <math>\sum_{k=1}^N k^2</math> | ||
+ | zápis: \sum_{k=1}^N k^2 | ||
+ | |||
+ | <math>\prod_{i=1}^N x_i</math> | ||
+ | zápis: \prod_{i=1}^N x_i | ||
+ | |||
+ | == Limity == | ||
+ | |||
+ | Pro limity je příkaz \lim s dolím indexem, příkaz \to slouží jako šipka. | ||
+ | |||
+ | <math>\lim_{n \to \infty}x_n</math> | ||
+ | zápis: \lim_{n \to \infty}x_n | ||
+ | |||
+ | == Derivace == | ||
+ | V české notaci bývá zvykem psát diferenciály „rovné“ pomocí \mathrm{} jako | ||
+ | |||
+ | :<math>\mathrm{d}x\,</math> | ||
+ | zápis: \mathrm{d}x, | ||
+ | |||
+ | tedy např pro derivaci ''f'' podle ''x'' | ||
+ | |||
+ | :<math>\frac{\mathrm{d}f}{\mathrm{d}x}\,</math> | ||
+ | zápis: \frac{\mathrm{d}f}{\mathrm{d}x} | ||
+ | |||
+ | Parciální defivace ''f'' podle ''x'' | ||
+ | :<math>\frac{\part f}{\part x}\,</math> | ||
+ | zápis: \frac{\part f}{\part x} | ||
+ | |||
+ | Derivace podle času se často značívá tečkou | ||
+ | |||
+ | :<math>\dot{q}=\frac{\partial q}{\partial t}</math>, <math>\ddot{q}=\frac{\partial^2 q}{\partial t^2}</math> | ||
+ | zápis: \dot{q}=\frac{\partial q}{\partial t}</math>, \ddot{q}=\frac{\partial^2 q}{\partial t^2} | ||
+ | |||
+ | == Integrály == | ||
+ | |||
+ | Pro integrál je příkaz \int, popř. \iint, \iiint pro vícerozměrné integrály, pro uzavřený integrál je \oint, pro horní a dolní mez se používá horní a dolní index. Další speciální znak \, se používá pro vynucení mezery. | ||
+ | |||
+ | <math>\int_{-N}^{N} e^x\, \mathrm{d}x</math> | ||
+ | zápis: \int_{-N}^{N} e^x\, \mathrm{d}x | ||
+ | |||
+ | <math>\iint_{\Omega} f(x,y)\, \mathrm{d}x\mathrm{d}y</math> | ||
+ | zápis: \iint_{\Omega} f(x,y)\, \mathrm{d}x\mathrm{d}y | ||
+ | |||
+ | <math>\oint_{C} x^3\, \mathrm{d}x + 4y^2\, \mathrm{d}y</math> | ||
+ | zápis: \oint_{C} x^3\, \mathrm{d}x + 4y^2\, \mathrm{d}y | ||
+ | |||
+ | V české notaci rovněž bývá zvykem psát diferenciály „rovné“ pomocí \mathrm{} (viz výše) | ||
+ | |||
+ | == Sazba vzorce pod libovolný symbol == | ||
+ | Chceme-li vysázet nějaký vzorec nebo text pod znak operátoru (např. max, nebo Res), potom můžeme použít následující | ||
+ | |||
+ | <math>\underset{z = c}{\operatorname{Res}}f = 0</math> | ||
+ | |||
+ | zápis: \underset{z = c}{\operatorname{Res}}f = 0 | ||
+ | |||
+ | == Renderování vzorce == | ||
+ | |||
+ | Některé vzorce jsou vygenerovány jako text, některé jako obrázek PNG. Pokud si chcete vynutit obrázek, připište na konec vzorce | ||
+ | \,\! | ||
+ | |||
+ | <math>R_i{}^j{}_{kl} = g^{jm} R_{imkl} | ||
+ | = - g^{jm} R_{mikl} = - R^j{}_{ikl}</math> | ||
+ | |||
+ | <math>R_i{}^j{}_{kl} = g^{jm} R_{imkl} | ||
+ | = - g^{jm} R_{mikl} = - R^j{}_{ikl}\,\!</math> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ''Poznámka: MediaWiKi pravděpodobně podporuje ještě variantu zobrazení pomocí MathML (viz nastavení), podle všeho je ale v takové případně nutné, aby server posílal správný mime (application/xhtml+xml nebo application/xml). Wikipedia ovšem používá mime text/html. Je to dáno neschopností IE zpracovat XML dokument, tudíž při posílaní správné hlavičky by jeho uživatelům wiki fungovala špatně nebo vůbec.'' | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Převzato|Matematické vzorce|11708616}} | ||
+ | [[Kategorie:Nápověda|Matematické vzorce (LaTeX)]] |
Aktuální verze z 21. 11. 2015, 14:42
Pro spoustu údajů je potřeba napsat nějaký ten vzoreček nebo vztah. Někdy stačí napsat vztah normálním textem, ale jakmile je trochu složitější, je třeba to udělat trochu jinak. Vzorec se zapisuje ve formátu programu TeX mezi značky <math> a </math>, např. <math>x = y^2</math> vytvoří zápis .
U každého vzorce musí být popis toho, co jednotlivé proměnné, případně další netriviální, nebo nějak zvláštně užité symboly, znamenají. Zrovna tak je dobré se trošku rozepsat o významu jednotlivých částí vzorce, pokud je složitější. To, že je vzorec samozřejmý pro Vás, neznamená, že je srozumitelný pro všechny. Encyklopedie se píše pro neodborníky a i když se předpokládá nějaká úroveň základních znalostí (většinou středoškolské úrovně), nelze spoléhat na to, že čtenáři znají to, co Vy.
Obsah
Speciální znaky
Všechny běžné znaky (písmena, čísla) se nemění až na speciální znaky. # $ % _ \ { } které mají význam při vytváření vzorců. Pokud je potřebujete, stačí před ně napsat zpětné lomítko (to se samo o sobě zapíše jako \backslash).
Indexy
Pro horní index je znak ^ pro dolní index _.
zápis: ds^2 = dx_1^2 + dx_2^2 + dx_3^2 - c^2 dt^2
zápis: R_i{}^j{}_{kl} = g^{jm} R_{imkl} = - g^{jm} R_{mikl} = - R^j{}_{ikl}\,\!
Řecká a další písmena
Jako řecká písmena slouží znak \ následovaný názvem písmene v angličtině, např. \alpha, \beta, atd.
zápis: \alpha \beta \gamma \Gamma \phi \Phi \Psi\ \tau \Omega
Příklady pro množiny, švabach a hebrejštinu následují.
zápis: x\in\mathbb{R}\sub\mathbb{C}
zápis: \mathbf{x}\cdot\mathbf{y} = 0
zápis: \aleph \beth \gimel \daleth
zápis: \mathcal{ABC}
zápis: \mathfrak{a} \mathfrak{A} \mathfrak{B}
Diakritika
Vložíte-li do <math> ne-ASCII znak, objeví se ve výstupu červená chybová hláška, např. Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle á} .
Diakritiku je však možné vložit pomocí TeXových příkazů:
zápis: \acute{a} \quad \check{a} \quad \grave{a} \quad \breve{a} \quad \tilde{a} \hat{a}
Matematické symboly
Číselné a jiné relace
zápis: \leq < \ll \gg > \geq \nleq \ngeq \dot= \equiv {\not \equiv} \ne \sim \nsim \simeq {\not \simeq} \approx {\not \approx}
Množinové vztahy
zápis: \subset \subseteq \supset \supseteq \in {\not \in} \ni
Logické spojky
zápis: \land (nebo \and) \lor \lnot (nebo \neg) \Leftarrow \Rightarrow \Leftrightarrow \nLeftrightarrow \Uparrow
Geometrie a další
zápis: \parallel \nparallel \perp \angle \nabla \backslash \forall \exists
Standardní funkce
Standardní funkce je potřeba uvádět jako
zápis: \sin x + \ln y +\operatorname{sgn}\,z
nikoliv pouze
zápis: sin x + ln y + sgn z
Zlomky a odmocniny
zápis: f(x) = 2x + \frac{x - 7}{x^2 + 4}
zápis: \frac{-b \pm \sqrt{b^2 - 4ac}}{2a}
zápis: \sqrt[3]{q + \sqrt{ q^2 - p^3 }} + \sqrt[3]{q - \sqrt{ q^2 - p^3 }}
Závorky a absolutní hodnota
zápis: \|f\| = \inf \{ K \in \langle 0,+\infty) : |f(x)| \leq K \|x\| \mbox{ pro každé } x \in X \}
zápis: f(x,y,z) = 3y^2 z \left( 3 + \frac{7x+5}{1 + y^2} \right)
zápis: \left| 4 x^3 + \left( x + \frac{42}{1+x^4} \right) \right|
Matice a pole
zápis: \begin{pmatrix}a & b & c \\d & e & f \\g & h & i \end{pmatrix} \begin{vmatrix}\lambda - a & -b & -c \\-d & \lambda - e & -f \\-g & -h & \lambda - i \end{vmatrix} \begin{matrix}\mbox{První číslo} & x & 8 \\\mbox{Druhé číslo} & y & 15 \\ \mbox{Součet} & x + y & 23 \\\mbox{Rozdíl} & x - y & -7 \\ \mbox{Součin} & xy & 120 \end{matrix}
zápis: f(n)=\left\{\begin{matrix} n/2, & \mbox{pokud }n\mbox{ je liché} \\ 3n+1, & \mbox{pokud }n\mbox{ je sudé}\end{matrix}\right.
Suma
Pro sumu je příkaz \sum, pro produkt součinů je příkaz \prod, jako horní a dolní meze se používají horní a dolní indexy.
zápis: \sum_{k=1}^N k^2
zápis: \prod_{i=1}^N x_i
Limity
Pro limity je příkaz \lim s dolím indexem, příkaz \to slouží jako šipka.
zápis: \lim_{n \to \infty}x_n
Derivace
V české notaci bývá zvykem psát diferenciály „rovné“ pomocí \mathrm{} jako
zápis: \mathrm{d}x,
tedy např pro derivaci f podle x
zápis: \frac{\mathrm{d}f}{\mathrm{d}x}
Parciální defivace f podle x
zápis: \frac{\part f}{\part x}
Derivace podle času se často značívá tečkou
- ,
zápis: \dot{q}=\frac{\partial q}{\partial t}</math>, \ddot{q}=\frac{\partial^2 q}{\partial t^2}
Integrály
Pro integrál je příkaz \int, popř. \iint, \iiint pro vícerozměrné integrály, pro uzavřený integrál je \oint, pro horní a dolní mez se používá horní a dolní index. Další speciální znak \, se používá pro vynucení mezery.
zápis: \int_{-N}^{N} e^x\, \mathrm{d}x
zápis: \iint_{\Omega} f(x,y)\, \mathrm{d}x\mathrm{d}y
zápis: \oint_{C} x^3\, \mathrm{d}x + 4y^2\, \mathrm{d}y
V české notaci rovněž bývá zvykem psát diferenciály „rovné“ pomocí \mathrm{} (viz výše)
Sazba vzorce pod libovolný symbol
Chceme-li vysázet nějaký vzorec nebo text pod znak operátoru (např. max, nebo Res), potom můžeme použít následující
zápis: \underset{z = c}{\operatorname{Res}}f = 0
Renderování vzorce
Některé vzorce jsou vygenerovány jako text, některé jako obrázek PNG. Pokud si chcete vynutit obrázek, připište na konec vzorce
\,\!
Poznámka: MediaWiKi pravděpodobně podporuje ještě variantu zobrazení pomocí MathML (viz nastavení), podle všeho je ale v takové případně nutné, aby server posílal správný mime (application/xhtml+xml nebo application/xml). Wikipedia ovšem používá mime text/html. Je to dáno neschopností IE zpracovat XML dokument, tudíž při posílaní správné hlavičky by jeho uživatelům wiki fungovala špatně nebo vůbec.
Na této stránce byla použita část textu původního článku Matematické vzorce z české Wikipedie. Nezměněnou převzatou verzi naleznete zde. |