Kardiovaskulární soustava

Srdce - cor

• nepárový orgán uložený v dutině hrudní, kuželovitý tvar, 250 - 300 g
• epikard = blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
• perikard = blána obepínající čistě jen srdce
• mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
• svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = endokard - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = atrium od dolní komory = ventriculus
• mezi pravou síní = atrium dextrum a pravou komorou = ventriculus dexter je chlopeň trojcípá, mezi levou síní = atrium sinistrum a levou komorou = ventriculus sinister je chlopeň dvojcípá
• do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla = vena cava superior et inferior, do levé síně vstupují z plic čtyři plicní žíly = v. v. pulmonales
• ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vychází kmen plicní = truncus pulmonalis, z levé komory vystupuje nejsilnější tepna v těle srdečnice = aorta, 3 poloměsíčité chlopně - brání návratu krve z tepen do komor

• 

  www.tymprozdravi.cz

Myokard - srdeční svalovina

• zvláštní druh příčně pruhované svaloviny
• svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
• dráždivost - podráždění - stah
• kyslík a živiny přivádějí srdeční svalovině věnčité tepny (koronární), které se oddělují od aorty těsně za poloměsíčitými chlopněmi – ucpání = infarkt myokardu
• je dráždivá a na podráždění reaguje stahem, přizpůsobuje se tělesné práci – nejnápadnějším projevem přizpůsobení je zvětšení srdce

Činnost srdce

• smršťování = systola a ochabování = diastola srdeční svaloviny - systola síní - systola komor - diastola komor a částečně i síní
• EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
• řízena automatickými a rytmickými impulsy - excitomotorický aparát = převodní systém srdeční - uzlíček síňový (v horní části pravé síně) - vznik vzruchů (systola) - síňokomorový uzlík (dolní část síně) - Hisův můstek - spojení svaloviny síní se svalovinou komor - 2 raménka - končí v myokardu obou komor sítí Purkyňových vláken - smrštění komor
• základem činnosti srdce je střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola) svaloviny. Smrštění srdeční svaloviny postupuje jako vlna z obou síní do komor. Po systole síní a komor následuje diastola celého srdce = srdeční revoluce – 3 fáze: fáze 1 – systola síní, při níž jsou komory v diastole. Krev z naplněných síní je vháněna do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí. Fáze 2 – systola komor, při níž v síních nastává diastola. Na počátku diastoly síní a systoly komor se uzavírají otvory síňokomorové cípatými chlopněmi. Systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak. V okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve poloměsíčité chlopně a krev je vypuzována na pravé straně do kmene plicního a na levé straně do srdečnice. Fáze 3 – diastola komor, při níž síně zůstávají též v diastole. Poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí, a zabrání tím navrácení krve do komor. Do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví. Otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor – po naplnění síní nastupuje zase fáze 1.
• inervováno vlákny vegetativních nervů - regulace rychlosti srdeční činnosti sympatikus zrychluje, parasympatikus zpomaluje

nadřízená řídící centra v prodloužené míše

• endokrinní orgány ovlivňující činnost srdce - nadledvinky (adrenalin) a štítná žláza (tyroxin)
• tepový a minutový objem vyjadřují číselně čerpací výkon srdce. Tepový objem (systolický objem) = objem krve, který se ze srdce dostává z každé komory při jednom srdečním stahu. V klidu kolísá mezi 60 až 80 mm3, při tělesné práci se může zvýši na 100 až 150 mm3. Minutový objem = množství krve, které srdce vypudí za 1 minutu. V klidu 5 litrů, při námaze až 40 litrů. Srdeční činnost se též projevuje zvuky, které se též nazývají ozvy. Poslouchají se fonendoskopem. První ozva vzniká při uzavření cípatých chlopní na začátku systoly komor, druhá ozva provází uzavření poloměsíčitých chlopní na začátku diastoly komor. Při chlopenních vadách bývají slyšet šelesty. Elektrické potenciály činnosti srdce se snímají elektrokardiografem. Roztažení a stažení aorty a z ní odstupujících tepen se šíří k obvodu těla jako pulsová vlna – tep – průměr 72 tepů za minutu.
• srdeční ozvy - fonendoskop
• tep - 72 tepů/min

Onemocnění srdce

Ischemická choroba srdeční

• nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem
• v důsledku arterosklerózy (zúžení cév → nedostatek krve v srdci),obezita, kouření, cukrovka...
• dušnost, bolest na hrudi, zvýšená únava, úzkost, nejistota
• angina pectoris - bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
• bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.

Infarkt myokardu

• uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
• viditelné na EKG
• bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
• vyzařuje do ruky, zad…není pravidlo
• pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti

Cévy

Tepny - arterie

• vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - vlákna vazokonstrikční vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
• dostředivá senzitivní vlákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření

Vlásečnice - kapiláry

• mezi tepnami a žílami
• tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
• hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve

Žíly - vény

• odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - kapsovité chlopně - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů

• 

  www.nemji.cz

Krevní tlak

• tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
• tonometr → systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)
• ↑ hypertenze (hrozí ruptura cévy) ↓ hypotenze

Krevní oběh

Velký (tělní) oběh

• levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň

Tepny

• okysličená krev → při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy
• aorta vzestupná = aorta ascendens → 2 tepny věnčité = a. coronaria dextra et sinistra
• oblouk aorty = arcus aorta
• arcus aorta má tři větve:

1. kmen hlavopažní = truncus brachiocephalicus, pravá krkavice = a. karotis communis dextra, pravá tepna podklíčková = a. subclavia dextra
2. levá krkavice = a. karotis communis sinistra
3. levá podklíčková tepna = a. subclavia sinistra

• společná krkavice se dále dělí na vnější = a. karotis externa a vnitřní = a. karotis interna
• tepna podklíčková přechází v tepny podpažní = a. axillaris → pažní = a. brachialis → vřetenní = a. radialis → loketní = a. ulnaris → dlaně a prsty)
• sestupná aorta = aorta descendens
• hrudní = aorta thoracica
• břišní = aorta abdominalis - větve párové a nepárové → orgány
• pravá a levá tepna kyčelní = aa. iliacea communis dextra et sinistra
• vnitřní tepna kyčelní = a. iliacea interna
• vnější tepna kyčelní = a. iliacea externa
• vnější větev jde do dolní končetiny kde přechází v tepnu stehenní = a. femoralis → zákolenní = a. poplitea → přední a zadní tepny holenní = a. tibialis anterior et posterior → hřbet nohy, chodidlo a prsty

Žíly

• krev chudá na kyslík, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
• dolní dutá žíla = vena cava inferior (odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha)
• 2 společné žíly kyčelní = vv. iliacae communis
• horní dutá žíla = vena cava posterior
• žíly hlavonožní = vv. brachiocephalicae
• vnitřní žíly hrdelní = v. jugularis interna (odvádí krev z hlavy)
• žíla podklíčková = v. subclavia (odvádí krev z horních končetin)
• do jejich soutoku ← zevní žíla hrdelní = v. jugularis externa

Vrátnicový oběh

• v dutině břišní, v rámci VTO
• začíná i končí kapilární sítí → vlásečnice ze stěn žaludku a střev, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do přítoků vrátnicové žíly = v. portae -zanořuje se do jater → jaterních lalůčků → jaterních buněk

Malý (plicní) oběh

pravá srdeční komora → kmen plicní = truncus pulmonalis → a. pulmonlis dextra et sinistra → pravá a levá plíce (→ tepénky → vlásečnice → plicní sklípky → vlásečnice → žilky → žíly →) → 4 plicní žíly = véne pulmonalis

• největší zásobárnou krve jsou játra 3/4l, dále slezina 1/2l a podkožní cévní pleteně 1/2l. V případě potřeby se krev přesune ze zásobáren tam, kde je jí třeba (svaly, trávicí ústrojí…)

• slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky.

Onemocnění cév

• Varixy - rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce
• Bércový vřed - kožní defekt, chronická žilní nedostatečnost, hlavně ve vyšším věku a při diabetu