Kardiovaskulární soustava

Kardiovaskulární soustava se stará o funkční činnost srdce a jeho zásobení. Srdce uvádí do pohybu krev, která proudí cévami, a zajišťuje tak cévní systém (malý a velký krevní oběh). Vedle krve se na správném fungování srdce podílí také proudění mízy (lymfy), která je do žil odváděna mízními cévami jako přebytek tkáňového moku, a tvoří tak mízní oběh.

Srdce - cor

  • nepárový orgán kuželovitého tvaru, uložený v dutině hrudní, 250 - 300 g
  • leží nesouměrně 2/3 vlevo a 1/3 vpravo, širší částí nahoru a lehce doprava, hrotem dolu, dopředu a vpravo
  • do srdce vstupují velké žíly a vystupují velké tepny
    • do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla = vena cava superior et inferior, které přivádí odkysličenou krev z těla do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = venae pulmonalis, které vedou okysličenou krev z plic
    • ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vystupuje kmen plicní = truncus pulmonalis, který míří do plic a rozdvojuje se, z levé komory vystupuje srdečnice = aorta
  • perikard = blána obepínající čistě jen srdce
  • epikard = vazivová blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
    • mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
  • svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = endokard - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = atrium od dolní komory = ventriculus
    • mezi pravou síní = atrium dextrum a pravou komorou = ventriculus dexter je chlopeň trojcípá, mezi levou síní = atrium sinistrum a levou komorou = ventriculus sinister je chlopeň dvojcípá
    • chlopně jsou poloměsíčité -> brání návratu krve z tepen do komor a tvoří základ srdeční odezvy
  • myokard = speciální druh příčně pruhované svaloviny tvořící maso, základ srdce
    • má své cévní zásobení -> koronární (věnčité) tepny, které vychází těsně za aortou a vyživují srdce (změna na koronárních tepnách znamená poruchu výživy srdce a rozpad myokardových vláken -> dojde ke změně na vazivo, ne k obnově)
    • svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
    • přizpůsobuje se tělesné práci, je dráždivá a reaguje stahem

Činnost srdce

  • srdce pracuje celý život: systola (smrštění) a diastola (uvolnění) -> základ činnosti srdce je střídání těchto fází, 72x/ min. (72 tepů za minutu)
  • smrštění srdeční svaloviny = srdeční revoluce, 3 fáze:
    • systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
    • systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
    • diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova nastupuje první fáze
  • 1.ozva srdeční = systola komor, 2. ozva srdeční ´diastola komor -> práce chlopní; srdeční ozvy je možné slyšet fonendoskopem
  • EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
  • činnost srdce je řízena automatickými a rytmickými impulsy - excitomotorický aparát = převodní systém srdeční - uzlíček síňový (v horní části pravé síně) - vytváří rytmické impulsy
    • začíná shlukem nervové tkáně -> nodus sinuatrialis (sinusový uzel) - leží v pravé síni u ústí horní duté žíly a ovládá systém síní
    • 2.shluk nervové tkáně -> nodus atrioventricularis (atrioventikulární uzel) - leží mezi síněmi a komorami; je podřízen předchozímu
      • z něj vychází nervová vlákna - Hisův svazek (můstek) - rozbíhá se směrem ke komorám a odtud vychází drobná vlákna Hisova svazku, jehož rameno se rozplétají a končí Purkyňovými vlákny v myokardu
  • regulace rychlosti srdeční činnosti mají na starost vegetativní vlákna nervů: sympatikus (zrychluje) a parasympatikus (zpomaluje), nadřazená centra jsou v prodloužené míše
  • endokrinní orgány ovlivňující činnosti srdce: nadledvinky (adrenalin), štítná žláza (tyroxin), dále ovlivňuje mozková kůra, která dává informace o požitcích, emocích, paměti, citech...
  • tepový objem (systolický objem) - množství krve, která se ze srdce dostává z každé komory při 1 stahu
    • v klidu 60-80 mm3, při tělesné práci se může zvýšit na 100-150 mm3
  • minutový objem - množství krve, které srdce vypudí za 1 min.
    • v klidu 5 l, při námaze až 40 l
  • -> jakákoli změna tepového či minutového objemu značí nefunkčnost

Cévy

Tepny - arterie

  • vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - vlákna vazokonstrikční vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
  • dostředivá senzitivní vlákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření

Vlásečnice - kapiláry

  • mezi tepnami a žílami
  • tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
  • hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve

Žíly - vény

  • odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - kapsovité chlopně - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
  • překonávají gravitaci, krev je posouvána tlakem svalových vláken + naším pohybem (např. v dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které znemožňují zpětný tok krve)

Krevní tlak

  • tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
  • tonometr → systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)
  • hypertenze - léčí se; čím vyšší, tím horší, začíná u 150/100, problémy neurotických pacientů; hrozí ruptura cévy; 250/180 smrt
  • hypotenze - nepříjemné, horší zásobení, člověk je unavený, malátný, může omdlít, není životu nebezpečné, neléčí se

Krevní oběh

  • v těle jsou místa, která jsou více/ méně zásobené
  • jakmile jsou ale tyto 4 orgány - srdce, plíce, ledviny, mozek - málo zásobeny, znamená to velký problém, neboť jsou závislé na stálém průtoku krve

Velký (břišní) krevní oběh

  • začíná v levé srdeční komoře, odkud odstupuje 'aorta ascendens (aorta vzestupná)' tepny → žíly → pravá srdeční síň
  • tepny, které odstupují, zásobují myokard
    • arteria coronaria dextra et sinistra - 2 věnčité tepny, které vystupují ze vzestupné části aorty a zanořují se do myokardu, zajišťují přední a zadní stranu srdce
    • záleží na průchodnosti těchto tepen, jestli má srdce dostatek kyslíku
    • jakmile se ucpou -> myokard se mění ve vazivo -> není schopen obnovy, umírá
    • proudí zde okysličená krev -> při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy
  • aorta ascendens se otočí a vytváří oblouk aorty - arcus aorte, odkud vychází 3 tepny pro hlavu, krk a HK
    • truncus brachocephalicus (kmen hlavopažní), který se dělí na arteria carotis communis dextra (pravá krkavice) a a.subclavia dextra (pravá tepna podklíčková)
    • a. carotis communis sinistra (levá krkvavice)
    • a. subclavia sinistra (levá podklíčková tepna)
  • a. carotis communis - společná krkavice, která se na úrovni štítné chrupavky větví na
    • interna (vnitřní) -jde dovnitř, přivádí krev do oka (očnice), vnitřního ucha, mozku, kde se postupně oddělují další drobné kapiláry
    • externa (vnější) - hmatatelná, krev do hlavy, krku, jazyka, jícnu, slinné žlázy
  • art. subclavia - podklíčková tepna přivádějící krev do krku, ramene, hrudní stěny, směřuje ke HK (přebírá názvy míst, kudy zrovna prochází)
    • přechází v tepnu podpažní - a. axillaris, pažní -a. brachialis, vřetenní - a. radialis, loketní - a. ulnaris a pokračuje dál do dlaní a prstů - a. palamaris, a. digiti atd.
  • arcus aorte pak směřuje dolů podél páteře, obtáčí srdce, nazývá se aorta sestupná - aorta descendens
  • vstupuje do hrudníku - aorta thoracica, zásobuje průdušky, plíce a jícen
  • společně s jícnem a dolní dutou žílou se dostává do břicha - aorta abdominalis, ze které odstupují párové i nepárové tepny
  • projde břichem, v oblasti podbříšku se vnitřní aorta rozdělí, musí přinést krev do DK -> a. iliaca communis dextra et sinistra (pravá a levá tepna kyčelní)-> obě se dále dělí na interna et externa
    • art. iliaca interna zásobuje orgány malé pánve - močový měchýř, konečník, dělohu, svaly malé pánve
    • art. iliace externa jde ven, zásobuje DK, nejvíce hmatatelná je v oblasti třísla, a. femoris (stehenní tepna), a.poplitea (zákolenní tepna), přechází přes bérec - a. tibialis posterior (končí slepě ve vlásečnicích)/ anterior (krev do nohy a prstů atd.)
  • žíly - obsahují odkysličenou krev, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
  • dolní dutá žíla - vena cava inferior - vzniká spojením 2 kyčelních tepen (dextra et sinistra), odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha a nese to směrem k srdci
  • z hlavy a HK sbírá krev horní dutá žíla - vena cava superior, z oblasti hlavy a částečně i krku odvádí krev vnitřní a vnější hrdelní žíla - vena jugularis interna et externa
  • v. jugularis interna et externa a v. subclavia se spojí a vytvoří 1 společný kmen, pravou a levou hlavopažní žílu - vena brachiocephalica dextra et sinistra, přivádí krev z oblasti hlavy, krku a HK
  • přivádí krev do pravé síně, odtud proteče do pravé komory a odtud jako plicní kmen - truncus pulmonalis, který prochází hrudníkem a dělí se na a. pulmonalis dextra et sinistra -> vedou odkysličenou krev směrem k plicím, vytvářejí tam plicní kapiární síť, které obtáčejí plicní sklípky, kde dochází k výměně kys. uhličitého; kapilární síť se stahuje a vytvoří žilní síť -> vena pulmonalis detra et sinistra -> vracejí se do levé síně, do levé komory atd.

Z srdce vždy odcházejí tepny a vrací se žíly! U plicního systému je to přehozené!

Malý (plicní) krevní oběh

  • truncus pulmonalis (plicní kmen) z pravé komory -> a. pulmonalis dextra et sinistra (pravá a levá plicní tepna) - vstupují do plic a větví se
  • krev z plic je odváděna 4 plicními žilami - venae pulmonalis - do levé předsíně
  • v plicních tepnách je odkysličená krev ze srdce do plic
  • v plicních žilách je okysličená krev z plic do srdce

Portálový (vrátnicový) systém

  • začíná a končí kapilární sítí
  • lokalizovaný v oblasti břicha - začíná vlásečnicemi ze žaludku, střev, slinivky, sleziny... -> sbírá krev, která je plná metabolických produktů, sdružuje se a vytváří jednu žílu - vena porte -> zabořuje se do jater, kde se opět začíná dělit na jemný kapilární systém, kde kapiláry obkružují jaterní sklípky -> vena porte přináší krev plnou živin a zásobuje jaterní ostrůvky

Mízní (lymfatický) systém

  • lymfa - nabělalý produkt krevní plazmy, sbírá produkty metabolismu
  • není to klasický oběh, neboť mízní vlásečnice začínají slepě
  • jsou 3 místa, kde lymfa není: CNS (v mozku), v oku (orbita) a ve chrupavkách
  • sdružují se a vytvářejí větší systém
  • popisují se 2 hlavní trakty:
    • z oblasti hrudníku, z levé části těla, z DK -> sbírá kmen ductus thoracicus (horní mízovod)
    • z pravé části, HK, hlavy -> ductus lymfaticus dexter
  • jednovrstevná stěna je vazivová, uvnitř jsou chlopně, které pomáhají, aby se lymfa posouvala
  • součástí mízního systému jsou lymfatické uzly - nodii lymfatici, ve kterých se tvoří lymfocyty a udržují se zde cizorodé zárodky -> dochází k fagocytóze -> lymfatické uzly se sdružují do lymfatických trsů
    • 1. je za ušima
    • 2. je pod dolní čelistí přecházející na krk
    • 3. v podpaží, v břichu, v oblasti třísel
  • zároveň toto jsou místa, kde se buňky schovávají a mohou zde přežívat
  • při rakovině prsu se zvětšují např. podpažní uzly -> odebírají se, aby nedocházelo k metastázím
  • selhání lymfatického systému se projevuje lymfatickými otoky
  • thymus - brzlík - vytváří prvotní lymfocyty, aktivit a končí v období dětství
  • lien - slezina - 13cm dlouhá, 8cm široká, tvar fazole; součást oběhového systému, plná krve, je uložena v levé části břišní dutiny
    • odbourává a vychytává špatné krevní elementy, podílí se na tvorbě leukocytů, obsahuje endotelové buňky, které jsou schopny fagocytózy
    • není pro život nezbytná, při jejím poranění je nebezpečné vnitřní krvácení

Patologie

Ischemická choroba srdeční

  • nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem, chronické onemocnění
  • vzniká v důsledku zúžení či uzavření koronárních tepen, snížený průtok krve
  • rizikové faktory jsou obezita, kouření, stres, dlouhodobá antikoncepce, cukrovka, aterosklerotické změny (vytvoření tukových plátů)
  • projevuje se dušností, bolestí na hrudi, zvýšenou únavou, úzkost, nejistotou
  • angina pectoris - protrahovaná bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod. bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
  • užívá se nitroglycerin pod jazyk

Infarkt myokardu

  • nastává uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
  • dojde-li tomu v dolní části - OK - čím výše, tím hůř
  • viditelné na EKG
  • bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
  • bolest vystřeluje do ruky, zad…není pravidlo pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti, ale bývají to přítomné symptomy
  • dává se diazephan na uklidnění
  • aterosklerotické změny - kuřáci, obézní lidé
  • provádí se bipass - náhradní cévní zásobení - většinou z nohy se vezme kus cévy

Karcinom myokardu

  • velmi ojedinělé

Arteroskleróza

  • onemocnění cév, při kterém se ukládají tukové látky do stěny tepny -> ateroskler. pláty pak způsobují kornatění tepen

Aneurysma aorty

  • aneurysma může být kdekoli, je to porucha cévní stěny, výduť
  • ruptura aneurysma -> prasknutí

Varixy

  • rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce

Bércový vřed

  • onemocnění cév
  • kožní defekt v důsledku žilní insuficience -> málo prokrvené, vyživené -> nehojí se
  • většinou v místech, kde je malá vrstva svaloviny, kde je kůže blízko kosti
  • hlavně ve vyšším věku a při diabetu

Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednášky Dr. Šivicové