Rozhlas: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} | {{Pracuje se}} | ||
− | '''Rozhlas''' je masové komunikační medium formátu one to | + | <big>'''Rozhlas''' je masové komunikační medium formátu ''one to man''y pro jednosměrný přenos zvuku. </big>[1] |
Z technického hlediska se jedná o telekomunikační zařízení využívající pro jednosměrný přenos zvukové stopy na dálku vysokofrekvenční elektromagnetické vlny. Pro přenos zvuku se využívají také metalické linky (místní rozhlas, rozhlas po drátě), dále pak internet a radiové vysílání z družic.[3]<br /> | Z technického hlediska se jedná o telekomunikační zařízení využívající pro jednosměrný přenos zvukové stopy na dálku vysokofrekvenční elektromagnetické vlny. Pro přenos zvuku se využívají také metalické linky (místní rozhlas, rozhlas po drátě), dále pak internet a radiové vysílání z družic.[3]<br /> |
Verze z 10. 12. 2015, 22:46
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Rozhlas je masové komunikační medium formátu one to many pro jednosměrný přenos zvuku. [1]
Z technického hlediska se jedná o telekomunikační zařízení využívající pro jednosměrný přenos zvukové stopy na dálku vysokofrekvenční elektromagnetické vlny. Pro přenos zvuku se využívají také metalické linky (místní rozhlas, rozhlas po drátě), dále pak internet a radiové vysílání z družic.[3]
Rozhlas můžeme označit i cizím výrazem rádio. V češtině však slovem rádio označujeme především technické otázky spojené s vysíláním. Slovo rozhlas pak označuje vysílání samo.[3, 9]
Princip vlnového přenosu
Pro šíření rozhlasového vysílání je využíváno elektromagnetického spektra, které obsahuje elektromagnetické vlny různých délek. Zvuk přenášený radiovým vysíláním je tvořen akustickými signály převedenými na signály elektrické, které však nejsou pro své nízké frekvence šiřitelné do větších vzdáleností. Z tohoto důvodu jsou dále elektrické radiové vlny modulovány na frekvence vyšších kmitočtů. Používají se dvě základní modulace elektrických signálů: frekvenční (FM) a amplitudová (AM). [3, 9] "Při amplitudové modulaci (AM) se mění amplituda nosné vlny podle přenášené modulace, při kmitočtové (nebo také frekvenční - FM) ovlivňuje modulace kmitočet."
Amplitudová modulace, která je náchylnější na rušení výboji atmosférické elektřiny, jiskřením elektrických spotřebičů a rozvodů, provozem vozidel atd., se využívá při vysílání na dlouhých (DV), středních (SV) a krátkých vlnách (KV). Kmitočtová modulace, která se využívá v pásmu VKV, není tak náchylná na uváděná rušení a navíc umožňuje přenášet výrazně širší kmitočtové pásmo (cca 15 kHz), stereofonní přenos a v posledních letech i další doplňkové služby, tzv. RDS.“[2, 9]
Historie
Historie–technologický vývoj
- 19. století
- Samuel Morse sestrojil první telegraf
- J. C. Maxwell představil svou teoretickou práci, ve které došel k závěru, že světlo, elektřinu a magnetismus lze přenášet jako vlnové záření.
- první osobou, která uskutečnila bezdrátový přenos informace atmosférou, byl zubař M. Loomis, který na vzdálenost 18 mil přenášel morseovku zakódovanou do různých hodnot elektrického proudu.
- První, kdo úspěšně sestrojil a zprovoznil radiový systém a nechal si jej v roce 1897 patentovat, byl Guglielmo Marconi.
- 1901 - Guglielmo Marconi provedl úspěšný přenos radiového signálu přes Atlantický oceán a rádiového přenosu telegrafních kódů se tak začalo úspěšně používat v lodní dopravě.
- 1906 - První radiový přenos lidského hlasu uskutečnil R. Fesseden na Štědrý večer roku 1906, který započal období masových komunikačních prostředků.
- Obrovský význam v rozvoji rádiových technologií a v možnostech jejich využití sehrála 1. světová válka.[4, 9]