Agrese a násilí

• tematikou agrese a násilí se zabývá sociální psychologie
• agression = výpad, útok - označuje jednání směřující k poškození či zničení objektu agrese
• chování, které přináší ublížení jiné osobě, ničení či poškozování majetku
• charakter násilného destruktivního chování a uvnitř negativní emoční prožitek - nenávist, hněv, strach
• podle druhu ublížení rozeznáváme agresi - fyzickou, poškození majetku či osoby, psychickou ponižování, zesměšňování, zastrašování, vydírání

• analyzujeme-li termín agrese, dojdeme k závěru, že k označení některého chování jako agresivního, musí být naplněny následující znaky chování:
• poškozuje jinou osobu
• je záměrné
• porušuje situačně relevantní normy
• není motivované snahou pomoci dané osobě ani jinými prosociálními úmysly

• rozeznáváme tři relevantní termíny:
• agrese - tak jak je výše definována.
• agresivita - původně označení pro projev agrese
• přeneseně se termín užívá jako perzistentní pohotovost nebo predispozici jednat agresivně v různých situacích
• hostilita - nepřátelské postoje vůči lidem

• agresivita se může navenek projevit:
• nesocializovanou formou - napadání, ničení, bezohlednost v dopravě apod.
• socializovanou formou - ve sportu, sportovec má být zdravě agresivní

Typy agrese

• afektivní agresivita - je spojena s adjektivy hostilní, zlostná, impulsivní, emocionální či expresivní, hlavním znakem je neplánovitost jednání
• instrumentální agrese - naproti tomu je vedlejším produktem při dosahování jiných, neagresivních cílů
• šikana - třetí druh agrese, izolovaný na základě výzkumů o šikaně, charakterizována opakovaným ubližováním a nerovností pozic šikanujícího a jeho oběti, nemá reaktivní charakter, je proaktivní, nebývá doprovázená zlostí, je chováním, jehož cílem je ublížení, tyran jej užívá jako strategii k dokázání dominance a kontroly nad jinými

Agrese podle příčin

• frustrační - agrese je reakce na frustrační překážku, čím více je člověk frustrován, tím je agresivnější, z frustrovaného dítěte vyroste agresor - bude reagovat nepřiměřeně
• instrumentální - agresor neútočí proto, že je frustrován, ale proto, že tím něco sleduje, agrese je výsledkem učení, zkušenosti agrese, která byla osvojena projevy schválenými okolím
• patologická - devianti, sadisti, nedělají to proto, že jsou frustrování, ale proto, že jim toto chování přináší potěšení

Agrese podle směru

• heteroagrese - proti druhému člověku
• autoagrese - proti sobě samému, psychická i fyzická - sebepoškozování, sebevražda, často doprovod duševních chorob

Agrese podle cíle

• agrese přímá - kdy obětí agrese je ten, kdo mě naštve
• agrese necílená - agresor si vybíjí pocity na nepravé oběti, agrese směřuje k jinému cíli

Agrese podle délky trvání

• akutní - jednorázová krátkodobá, nebezpečnější
• chronická (opakovaná, dlouhodobá) - šikana, terorizování, velké dopady na člověka, defekt osobnosti

Stupně agrese

• videaformní agrese - člověk si své agresivní pocity odreagovává v rovině představ, bez vnějších projevů (probíhá pouze v myšlení), bývá u sexuálních agresorů
• verbální agrese - projeví se navenek, např. nadávkou či hrubým slovem
• fyzická agrese - má 3 stupně, proti věcem - destruktivní chování, první signál agresivity v povaze, proti zvířatům - závažný signál agresivní povahy, týrání, proti lidem - od omezování osobní svobody až po vraždy

Příčiny agrese

• agrese je závislá na averzivních podnětech, které mohou být různého druhu
• nejčastěji naši agresi vyvolá:
• útok - platí za nejsilnější podnět vyvolávající agresi, nezáleží na tom, zda jde o útok verbální či fyzický
• frustrace - ne vždy je však odpovědí na frustraci agrese, averzivní podnět, který potenciálně vyvolává agresi
• vysoká teplota - je experimentálně ověřeno, že zvýšení teploty zvyšuje hostilní afekt

Multikauzalita agrese

• agrese je jev, který nemá jen jednu příčinu
• původně byla zkoumána jako jev s jediným spouštěčem
• existuje dlouhé období, kdy byla snaha vysvětlit ji jako následek vrozených instinktů
• Lorenzův hydraulický model agrese - energie instinktu se naplňuje zevnitř tak dlouho, dokud nenajde podnět,
• který ji uvolní, agrese takto není reakcí na chování, ale výsledkem hromadění přebytečné energie
• frustrační teorie agrese od J. Dollarda - předpokládaným univerzálním faktorem je frustrace, hnací silou která agresi uvolní je pud
• teorie stojící na teorii sociálního učení - A. Bandura

Integrativní pohledy

• předpokladu že agrese se objevuje v situaci, kdy je osoba s agresivní tendencí, vystavena určitému podnětu, nebo situaci
• to v sobě obsahuje dvě podstatné myšlenky:

1. výskyt agrese je podmíněn určitým druhem proměnných (a má reaktivní charakter)
2. reakce na tyto proměnné je ovlivněná dalším typem proměnných, které vystupují jako predispozice agresivního chování

• dispozici můžeme rozdělit na aktuální psychický stav a na dlouhodobě působící faktory:

1. biologické faktory - dědičnost a vrozené dispozice
2. sociální faktory - naučené sociální chování a sociální normy

• je důležité, že tyto proměnné sami o sobě agresi nevyvolávají
• provokující podněty sami také ne
• podstatná je právě shoda ve výskytu všech proměnných, které ovlivňují kognitivní zpracování situace

• vlivem těchto podnětů dochází ke:
• zvýšení aktivační úrovně
• vzniku negativních afektivních stavů, kde je dominující hostilita a nepřátelské scénáře a vzpomínky
• dochází k deindividuaci

• nejčastěji jsme agresivní, jestliže si myslíme, že:
• naše jednání zůstane bez následků
• jsme aktivovaní
• takové chování nám může přinést nějaký zisk

Faktory predikující afektivní jednání

• mužské pohlaví - většinu násilných trestných činů páchají muži, vysvětluje se to větší mírou testosteronu
• věk - osoby od 18 -35 let
• nižší sociální postavení - větší agrese je např. u nezaměstnaných
• výskyt agrese v anamnéze - když už byly problémy v minulosti, je pravděpodobnost, že bude pokračovat dále, když někdo šikanoval na vojně může to pokračovat i dále
• příznaky snížené sebekontroly v anamnéze - sexuální promiskuita, alkoholismus, kouření, prášky (určitá pravděpodobnost k projevu agrese)
• aktuální stres - může vést k projevům agrese, když na člověka působí stresor je v osobní krizi a má vyšší tendenci reagovat agresivně
• intoxikace alkoholem či návykovou látkou - na alkohol reagují lidé různě, tedy i agresí (alkohol blokuje činnost mozkové kůry)
• rasové zvláštnosti - Rómové se podílejí na násilných trestných činech ve 20%, zatímco u Asiatů je nízký podíl na násilných trestných činech (spíše hospodářská kriminalita)

Jednání s agresivním člověkem

• ve výchově bylo příliš trestání a ponižování - ve výchově by měla být úměrnost a adekvátní trestání
• měl by být potrestán zlý úmysl u dítěte, aby se nenaučilo agresivnímu chování
• agrese bývá projevem úzkosti - a proto nemá smysl zvyšovat úroveň úzkosti (znásilněné ženy)
• lidé reagují agresivně, když se to dotýká jejich důstojnosti
• každý má určitou míru důstojnosti a když s ním budeme jednat jako s nejposlednějším - bude reagovat agresivně
• s nejhoršími pachateli se nejlépe jedná, když s nimi jednáme jako s partnery
• zdrojem agrese může být pocit křivdy, bezmoci - pokud je člověk v této situaci a má tendence jednat agresivně, tak bychom ho měli spíše podpořit
• agresi vyvolávají rovněž pocity viny, když ho někdo obviňuje
• s agresivním člověkem se musí jednat jemně, slušně, osobně, povzbudit ho
• pokud je agrese výsledkem patologického stavu - je dobré přivolat lékařskou pomoc

Spouštěče agrese

• zprostředkující procesy, provokující podněty evokují určité procesy na straně subjektu, které jsou bezprostředními předchůdci agrese
• tato úloha se připisuje úrovni aktivace, zlosti a některým kognitivním produktům

Teorie deprivantů

• nejpřirozenějším zdrojem agrese dnešní generace je frustrace - když je dítě od dětství frustrováno v nejrůznějších věcech, uvolňují se v něm negativní pocity a projevuje se tou agresivitou
• LMD - jedinec vstupuje do života už jaksi stigmatizován, větší tendence reagovat nepřiměřeně
• frustrací přibývá také proto, že vzrůstá nabídka - vzrůstá nabídka k uspokojení potřeb, proto jsme často frustrováni
• deprivace = stav, kdy není možno uspokojovat nějakou potřebu
• frustrace = stav, kdy možnost uspokojení potřeby je, ale na cestě k uspokojení se objeví překážka

Zvýšená aktivační úroveň (arousal)

• obecně uznávané je, že zvýšená aktivační úroveň se podílí na agresivním jednání
• Zillmann - teorie excitačního transferu - excitace, podle které se zvýšená aktivace z jedné situace může přenést a zvýšit jiným emocionálním stavem
• vyjádření zlosti pak souvisí se třemi faktory:

1. naučenými dispozicemi a návyky osoby
2. zdrojem aktivace nebo energetizace
3. s tím, jak člověk interpretuje svůj aktivační stav

Zlost

• antecendent, tedy i příčina agrese
• vztah není jednoznačný, protože zlost se často vyskytuje jako spolupůsobící příčina
• kognitivně - asocianistický model - Berkowitz
• zlost je výsledkem negativního afektu, stejně jako agrese sama, ale je spojená s procesy paměti a kognitivními operacemi

Kognitivní mediátory

• podíl kognice na agresi je v centru pozornosti současného zkoumání
• rozhodující pro vznik agresivního chování je nikoliv to, jak zamýšlí své jednání vůči nám nějaká osoba, ale jak my toto jednání interpretujeme
• sociálně-kognitivní teorie - spíš otevřený myšlenkový směre, než uzavřená teorie, předpoklad, že kompetence chování v konkrétních sociálních situacích je funkcí adekvátního zpracování sociálních klíčů (podnětů)
• klíčový význam mají tři procesy:

1. dekódování a interpretace klíčů
2. rozhodnutí o odpovědi na situaci
3. uskutečnění odpovědi

• kompetentní sociální chování předpokládá správné fungování všech tří složek
• deficit v jakémkoliv procesu se pokládá za prekursor deviantního chování

• Dodge - model sociální kompetence a zpracování sociálních informací
• jednotlivé kroky, které mají kumulativní charakter, adekvátní zvládnutí každého z kroků:

1. dekódování relevantních klíčů
2. jejich přesná interpretace
3. vytipování kompetentních behaviorálních odpovědí na dané klíče
4. hodnocení pravděpodobných výsledků odpovědí
5. výběr a uskutečnění kompetentní odpovědi

Deindividuace

• vykonavatelem agrese bývá někdy i skupina, nikoliv jednotlivec
• vzniká jako rezultát prožívání relativního zmenšení odpovědnosti vycházející z přesvědčení, že jedinec nemůže být identifikován jako individuum
• Zimbardo - pokusy s elektrickým proudem, dvě skupiny, jedna zahalená, druhá identifikovatelná

• teorie diferencovaného sebeuvědomění
• osobní sebeuvědomění - osobní vzpomínky, vnitřní aspekty sebe a vnitřní korespondence s představami o sobě sama, deindividuace v rámci sníženého vědomí sebe, zvýšená aktivační úroveň a pocit úplného rozplynutí ve skupině
• veřejné sebeuvědomění - orientované na sebe jako sociální subjekt, deindividuace mechanismem inhibice důsledku rozložení odpovědnosti a anonymity

Vývoj agrese a agresivity

• batolata neprojevují agresivitu, i když berou druhému dítěti hračku - jde pouze o hračku, není tam záměr druhému dítěti ublížit či nějak uškodit
• od 2,5-3 do 5 let - agresivní projevy dětí jako je bouchání, kopání, štípání, kousání - jde o ochranu hraček a teritoria, rodiče často agresivitu posilují, ale zase netolerují, kolem tří let se agresivita přesouvá i na řeč
• 6-7 let - děti jsou mnohem více empatičtější, agresivita ustupuje - dovedou zaujmout roli, u chlapců dochází často ze strany rodičů k posilování agresivity, pokud za agresivní chování rodiče zakáží hrát si s hračkou, dochází u dítěte k frustraci a ta umocňuje znovu agresivní chování, proto je lepší vysvětlit, proč raději nebýt agresivní
• agrese se rozvíjí na základě imitace