Henriette Avram: Porovnání verzí

(kategorizace)
Řádek 60: Řádek 60:
 
[[Digitalizace|Digitalizace]]
 
[[Digitalizace|Digitalizace]]
 
[[Automatizace|Automatizace]]
 
[[Automatizace|Automatizace]]
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Verze z 21. 12. 2015, 13:57

Henriette Davidson Avram (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu MARC. [1]

Život

Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. [1] Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti. Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. [2]

V roce 1965 nastoupila Avram do Kanceláře informačních systémů (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt MARC. Jejím dalším projektem byl RECON, který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí. V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. [2]

Projekt MARC

MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je digitální formát pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.[3] Cílem projektu bylo strojový záznam dokumentu a možnost jejich sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovali funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. [2]

V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).[2]

Z formátu MARC následně vychází další formáty jako UNIMARC, UKMARC či, dnes nejvíce používaný, MARC 21.

Záznam v MARC

Záznam je rozdělen na tři části. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu. Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The ) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n: a označuje název, b podnázev, n část díla. [2] [3] [4]

MARC 21

Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám. Obsahuje formáty pro pět typů dat: bibliografická data, autoritní data, data o komunitách, data o vlastnících a formát pro klasifikaci dat. [3] Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.

Projekt RECON

RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze) Projekt MARC způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěli nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i retrospektivní převod záznamů již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjeli postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovali záznamům tagy, indikátory a podpole [1] Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.

Ocenění

  • 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala
  • 1974 - Federal Women´s Award
  • 1981 - Malvin Dewey Award
  • 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví
  • 1990 - Professional Award od Special Libraries Association
  • 1992 - ocenění uložené Kongresovou knihovnou za význačné služby

[1]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards
  4. ↑ MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura

Zdroje

Související stránky

Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software

Klíčová slova

Katalogizace MARC Knihovnictví Digitalizace Automatizace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&oldid=27462“